Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Mahulena,
zítra Romana.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Snahy o ovlivòování poèasí i klimatu (2)


Lidé si velmi dlouho pouze hráli na jakési latentní, spíše teoretické dirigenty atmosférických jevù a v tomto pokraèovaní u¾ si uká¾eme, jak se zhostili role praktických „atmosférických in¾enýrù“. Na jejich obranu musíme øíci, ¾e následující zde uvádìné zásahy se èasto provádìly z naprosté nezbytnosti, aby se v dotyèných oblastech vytvoøilo pøíznivìjší mezoklima èi mikroklima. Vìtšinou bylo tøeba zajistit dostatek vody pro lidi, vláhy pro pìstování zemìdìlských plodin a nìkdy i další zemìdìlskou pùdu. Nìkterá velká vodní díla pak mají význam komplexnìjší - kromì zavla¾ování jsou dùle¾itá pro vodní dopravu a energetiku, nìkteré pak brání i záplavám. Tak¾e hurá na velká vodní díla!


Zaènìme ve 30. letech 20. století, kdy se zaèal budovat systém pøehrad a zavla¾ovacích kanálù na øece Colorado v USA, který mìl zajistit vodu pro Kalifornii. Zdrojem vody je zde pøevá¾nì tající sníh Skalistých hor a Sierry Nevady. V roce 1936 byla ukonèena 1. pøehrada Boulder Dam, která byla v té dobì nejvìtší na svìtì. A tady si snad mù¾eme dovolit pár zajímavùstek, nikoliv technických. I kdy¾ ekologie jako vìda byla pojmenována u¾ v roce 1866, ve 20. letech stále mìla mnohem menší význam ne¾ má dnes. Stavba však u¾ tehdy nará¾ela na velké odpùrce, nebo» mìlo být zaplaveno mnoho krásných øíèních kaòonù. Pøesto tehdy doslova pøevládla lidská ¾ízeò, a byl to právì prezident Hoover, který se výraznì zaslou¾il o její prosazení. Právì proto byla pøehrada byla v roce 1947 pøejmenována po nìm. Bohu¾el – nìco za nìco. Souèasnou sítí kanálù se pøivádí dennì 6 miliard litrù vody lidem v Ji¾ní Kalifornii, tím se sní¾il prùtok vody na dolním toku Colorada, zvýšilo se zneèištìní a obsah soli tak, ¾e voda ji¾ není pou¾itelná ani pro zemìdìlské úèely! A bomba nakonec - beton ve spárách mezi jednotlivými velkými betonovými bloky hráze Hoover Dam tvrdne dodnes, s èím¾ se ale poèítalo!

 


Nyní provedeme velký skok prostorový i èasový do období staveb komunismu. V roce 1955 byla naplnìna vodní nádr¾ na øece Donu nad známou Cimljanskou pøehradou, která byla postavena jako souèást Vol¾sko-donské vodní cesty. A tato „velká stavba komunismu“ nejen dokonèila spojení všech ji¾ních a severních moøí, která omývají evropské ruské bøehy, ale také výraznì „zekonomizovala“ klima ji¾ního Ruska a východní Ukrajiny. Bohu¾el ale také poklesla hladina Kaspického moøe (vlastnì jezera) o dva metry a jeho plocha se zmenšila asi o 40 tisíc kilometrù ètvereèních.


Podstatnì hùøe bohu¾el dopadlo zavla¾ování ve Støedoasijských sovìtských republikách. U¾ na konci 50. let. zaèala hladina Aralského jezera pomalu klesat a zároveò klesal pøítok øek Amudarji a Syrdajry. V 90. letech se pokles výraznì zrychlil a do roku 2003 jezero ztratilo 80% svého objemu vody a 66% své rozlohy, tak¾e se odhalilo 45 000 ètvereèních kilometrù dna, z jeho¾ povrchu vítr rozfouká asi sto milionù tun slaného prachu! Voda byla zneèištìna pesticidy a zasolena. V této oblasti stoupla dìtská nemocnost a je ohro¾eno asi 1,5 milionu obyvatel. (Na satelitních snímcích z let 1989 a 2008 vidíme rychlé vysychání jezera.)

 


O dalších velkých vodních stavbách - svìtových i tuzemských – jen telegraficky. Asuánská pøehrada na Nilu v Egyptì, souèasné nejvìtší dílo - pøehrada Tøi soutìsky na øece Jang-c‘-»jang v Èínì, Gabèíkovo na Slovensku nebo naše Novomlýnské nádr¾e na ji¾ní Moravì a stavby na ®elivce. Všechny tyto stavby pøinesly nemalé ekologické problémy, ale – pro nás lidi jsou nezbytné a naštìstí vìtšinou jejich pøínosy pøeva¾ují nad škodami. Musíme se smíøit s tím, ¾e pøíroda nám nic nedá zadarmo.


Odpoutejme se ale od velkých staveb s klimatickými dopady a podívejme se, jak se v posledních asi padesáti letech skuteènì podaøilo ovlivnit místní poèasí.
V první øadì si lidé alespoò èásteènì, docela mazanì a ekologicky vìtšinou i šetrnì, poradili s vìtrem, který jim vysouší pole a odnáší pùdu. Jistì tušíte, ¾e se jedná o vìtrolamy, které vytváøejí jakési vlastní mikroklima.
I kdy¾ se jedná vlastnì o „pouhé speciální velkoplošné zahradnièení“, pøi vysazování porostù – keøù a stromoví – je tøeba pøihlí¾et ke spoustì okolností. O pøihlédnutí k pøevládajícím smìrùm vìtru nemá cenu pochybovat, ale dùle¾ité je napøíklad i to, aby vìtrolam tøeba èásteènì proudìní propouštìl, proto¾e jinak by pole pøíliš vysychala, nebo jaké má porost koøeny, aby neškodily polním plodinám. Dále nesmí vìtrolamy pøíliš zastiòovat zejména nìkteré plodiny, které potøebují slunce, musejí být orientovány tak, aby se tøeba nevytváøely malé ostrovy studeného vzduchu a mohou poskytovat pøíznivé prostøedí pro volnì ¾ijící zvíøata a ptactvo.
Vìtrolamy ale pomáhají i silnièáøùm proti závìjím a jsou-li navr¾eny správnì kolem domù, mohou dokonce sní¾it náklady na vytápìní a ušetøit energii.


S nepøízní lokálních podmínek si docela šikovnì a pomìrnì jednoduše dovedou poradit zahradníci a sadaøi. Zejména na jaøe v období známých ledových mu¾ù chrání plodiny a èerstvì rašící stromy pøed jarními mrazíky zakuøováním svých zahrad a sadù.
Poèasí si v posledních zimách u¾ bì¾nì pøizpùsobují provozovatelé ly¾aøských støedisek, kdy¾ pøi mrazech nasucho si snìhovými dìly støíkají do luftu vodu, která mrzne a vyrábìjí si tak vlastní sníh.

 


A nakonec nesmíme zapomenout na moderní „obchodníky s deštìm“. Ano, za jistých okolností se dá vyvolat déš», pøesnìji deš»ová pøeháòka, nebo se naopak lze rozehnat místní letní bouøkový oblak v jeho zaèínajícím stádiu. Pøi tomto ovlivòováni je nìkolik mo¾ností.


Je-li v ovzduší patøièná vlhkost, do nenápadného mráèku se vystøelí raketa, která mu dodá tzv. kondenzaèní jádra. Jsou to rùzné krystalky, na nich¾ vzdušná vlhkost kondenzuje na kapièky, které pak mohou spadnout jako deš»ová pøeháòka. A pøedstavte si, ¾e u¾ pøed lety se obèas soudili farmáøi v USA, kdy¾ jeden druhému „ukradl“ ten poèáteèní nenápadný mráèek a vystøelil do nìj svou raketu. Horší bylo, kdy¾ ten jím „vyrobený“ déš» spadl jinam ne¾ chtìl a on se odvá¾il vymáhat náhradu na sousedovi, kterému „zalil“!


Mnohem èastìji se ale doslova rozstøelují bouøkové oblaky, aby se zabránilo krupobití. Postup je podobný, ale jde o to, aby se kapky v zaèínajícím bouøkovém mraku tvoøily rychleji, rychle z mraku vypadly a nestaèily zmrznout na ledové kroupy. Tyto zásahy do místního poèasí se pomìrnì èasto dìjí zejména ve vinaøských oblastech, kde jsou instalovány menší meteorologické radary, které hlídají zaèínající bouøky a pak se jde na to!


A nakonec je snad známo, ¾e velké bouøkové mraky byly rozstøelovány pøi rùzných velkých svìtových ceremoniálech, na pøíklad kdysi kdesi pøi vojenských pøehlídkách nebo pozdìji pøi Olympijských hrách.


Vladimír Vondráèek

* * *

Zobrazit všechny èlánky autora



Komentáøe
Poslední komentáø: 22.10.2013  08:29
 Datum
Jméno
Téma
 22.10.  08:29 Von
 21.10.  15:06 Ivo
 21.10.  11:31 Von
 20.10.  20:16 Ivo