Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Romana,
zítra Al¾bìta.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Milujeme ¾ivot a chceme milovat ještì víc!
O smrti a umírání, o strachu a milování

 

Kdo chápe smrt jako neodvratnou a pøirozenou souèást ¾ivota, která se nedá obejít, nedá se obelstít, nedá se odvrátit, obèas oddálit, je s ¾ivotem i se smrtí smíøen, má v srdci klid, ten pronikl do tajù a smyslu ¾ivota, rozdává upøímné úsmìvy, radost a lásku na ka¾dém kroku a jakoby kolem nìj záøilo svìtlo. Kdy¾ se ho zeptáte, jestli se bojí smrti, odpoví vám, ¾e kdo se nebojí ¾ít, nebojí se ani zemøít. Hloubka tìchto slov spoèívá v pochopení všeho, co nám ¾ivot nabízí, v pochopení bolesti, strasti, utrpení, ale hlavnì radosti, štìstí, lásky. Z tohoto èlovìka jakoby mluvil sám ¾ivot. Z pádù a proher si vzal ponauèení a promìnil je ve výšiny a výhry. Èistota, upøímnost a nezištnost jeho èinù mu pøinesla naplnìní, díky kterému rozdává lásku a smích, ale i nadìji. Slzy smutku promìòuje v slzy štìstí, vdìènosti a nadìje. V období trápení nám pomáhá pøenést se pøes øeku èasu. Není nic, co by takového èlovìka zlomilo, jeho duch je tak silný, ¾e ze všeho, co se zdálo být beznadìjné, je najednou mo¾nost. Jeho velké srdce nemá nikomu a nièemu nic za zlé. Ani to, kdy¾ si pro nìj pøijde paní Smrt.

 

Láska nám pøináší smíøení se vším, èeho se bojíme. Obzvláštì podzim ¾ivota by mìl být naplnìn láskou, všechny ¾ivotní trampoty by mìly být u¾ za námi a mìli bychom se za nimi dívat jako na nìco, co se nás u¾ netýká. Mù¾eme milovat naši rodinu, pøátele, ale i èinnost, kterou rádi dìláme. Mù¾eme pomáhat druhým, potìšit slovem, písnièkou, milým èinem. Vìdomí, ¾e umírám, beru jako nìco, co je mé, je mojí souèástí, kterou mám rád, proto¾e ono to tak skuteènì je. Nebojím se, i kdy¾ nevím, co mì èeká. Nemyslím na to. Kdybych se bál, jenom by mì to zbyteènì trápilo. Proè se teï trápit, nemìl jsem v ¾ivotì trápení a¾ dost? Došel jsem a¾ k tomuto cíli, odolal jsem všem nástrahám ¾ivota, pøeèkal jsem i ty nejt쾚í chvíle, nemìl bych si teï koneènì od všeho odpoèinout? Je zde mnoho lidí, kteøí èekají na moji pomoc, na moje rady, a moje nitro stále dychtí po poznání. Vezmu tu¾ku a zaènu psát. Vezmu knihy a zaènu èíst. Vezmu za ruku pøítele a budu s ním sdílet den, øeknu mu, ¾e smrti se u¾ nebojím. Vím, proè u¾ se nebojím, smíøil jsem se s ní, nebo» jsem ji pøijal a ona pøijala mne. Vím, ¾e jsem se narodil nejen proto, abych ¾il, ale také proto, abych zemøel. Ne, nebojím se mluvit o tom, ¾e zemøu. Nebojím se právì proto, ¾e o tom mluvím, proto¾e díky tomu vím, ¾e vše je v poøádku a má to tak být. Vlastnì mluvím o všem, co mì trápí, a èím víc o tom mluvím, tím míò mì to trápí. Mluvím s pøáteli, s rodinou, ale i se stromy, s trávou, s kvìtinami. I kdy¾ mi zrovna neodpoví, mojí odpovìdí je úleva. Úleva, která mi vrací štìstí a radost ze ¾ivota, cítím krev v ¾ilách a vím, ¾e ještì stále ¾iji a mohu vykonat spoustu dobrého.

 

Kdo hledá odpovìï na smysl ¾ivota a smrti, mo¾ná ji právì našel, mo¾ná ji najde zítra, mo¾ná pozítøí. Jen je tøeba nepøestávat hledat a vìøit, ¾e odpovìï existuje. ®il jsem tady, ale proè, proè jsem ¾il, proè jsem se narodil, kdy¾ mám zemøít? Kdo si tuto otázku polo¾il, polo¾il si nejzákladnìjší otázku ¾ivota. Kdo chce znát odpovìï, bude ji znát. Strach ze smrti je kolikrát silnìjší ne¾ my a nedovolí nám podívat se do hloubky našeho nitra, nedovolí nám cítit a vnímat pravdu, pravdu, která jakoby se pøed námi schovávala. Pravdu, kterou od nás odhání lidé, kteøí se jí bojí víc ne¾ my. Odpovìdí na strach by mìla být láska, nebo» láska zahojí všechny bolesti, všechny šrámy na duši. Smrti bychom se nemìli bát, smrti není tøeba se vùbec bát. Nièeho není tøeba se bát. Tøeba je jen milovat. Milovat vše, milovat ¾ivot. A kdo ¾ivot miluje, nezná strach a ani smrti se nebojí. Upøímnost a èisté srdce, to jsou dary, které mù¾eme mít a mù¾eme jimi lásku rozdávat. Zastavme na chvíli èas, podívejme se z okna, pohleïme na nebe, podìkujme vìtru, který nás hladí po tváøi. Podìkujme slunci, které nás svou tichou laskavostí høeje. Podìkujme mìsíci za jeho støíbrný svit. Podìkujme za to, ¾e jsme zde v této kráse mohli ¾ít a stále ¾ijeme. A strach jakoby se vypaøil... Najednou zjistíme, ¾e milujeme. Milujeme ¾ivot a chceme milovat ještì víc! A v našem srdci u¾ není strach, proto¾e je v nìm teï láska. Kdy nadejde mùj èas? Kdy dohoøí moje svíce? A není to jedno? Já teï ¾iji, cítím, ¾e chci ještì ¾ít a milovat. A proto¾e miluji, tak také cítím, ¾e není dùle¾ité, kdy mùj èas na tomto svìtì vyprší. A¾ pøijde moje chvíle, poznám ji a budu pøipraven, odevzdám svou duši nebesùm a vydám se na cestu domù.

Vlastimil Bednáø



Komentáøe
Poslední komentáø: 27.10.2011  22:30
 Datum
Jméno
Téma
 27.10.  22:30 Alena
 27.10.  16:40 janina
 27.10.  15:53 imraL
 27.10.  05:43 Bobo pro Janinu
 26.10.  18:24 venca
 26.10.  11:02 denda04
 26.10.  10:38 Dita
 26.10.  09:07 janina
 26.10.  09:01 Blanka
 26.10.  07:47 miroslav Sígl Kniha Co víme o smrti
 26.10.  05:37 Blanka