Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Otmar,
zítra Mahulena.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Umíme ¾ít s orly?


V Zoo Ostrava se konala konference o orlech

 

V polovinì bøezna se ve výukovém centru ostravské zoologické zahrady konala mezinárodní konference s názvem „Umíme ¾ít s orly? Aneb jak se daøí orlùm v Èesku a na Slovensku". Tématem konference byla minulost, souèasnost a budoucnost ètyø druhù orlù vyskytujících se na území ÈR a SR a repatriaèní projekty dalších vybraných dravcù.

 


Ze všech historických pramenù je zøejmé, ¾e všechny naše druhy orlù – moøský, královský, skalní a køiklavý hnízdily v našich zemích daleko hojnìji ne¾ dnes. Nikdo neví, kolik jich pøesnì bylo, ale urèitì se jednalo o stovky párù tìchto majestátních ptákù. Navzdory tomu, ¾e se dostali na panovnické erby i státní znaky, byli dlouhou dobu rovnì¾ pova¾ováni za druhy škodící lidem, co¾ vedlo ji¾ v 19. století ke znaènému sní¾ení jejich poètù a místnì k jejich úplnému vyhubení. Také po zavedení jejich ochrany zaèátkem 20. století pokraèoval jejich nelegální lov a svou daò si vy¾ádalo i pou¾ívání nebezpeèných pesticidù v zemìdìlství. Pøesto zákonná ochrana a také aktivní opatøení v ochranì pøírody vedly k tomu, ¾e se orli zaèali do naší pøírody vracet a jejich poèty zvolna narùstaly. Mohlo by se tedy zdát, ¾e naše orly èeká ji¾ jen svìtlá budoucnost. Bohu¾el, není tomu tak!!!


Jen v Èeské republice bylo za posledních 10 let otráveno témìø 40 orlù moøských a nejménì 3 orli skalní. Otravami jsou ohro¾eny i další druhy orlù vèetnì dalších predátorù. Tato èinnost je ji¾ víc ne¾ 50 let nelegální, pøesto ¾ádný z travièù nebyl doposud vypátrán a postaven pøed soud. Od roku 2006 probíhá na území ÈR úspìšný repatriaèní projekt „ Návrat orla skalního do ÈR“. Nicménì tragické je, ¾e z 22ti vypuštìných mláïat orlù skalních byli 2 orli prokazatelnì otráveni karbofuranem, 1 orel zastøelen, 1 orel postøelen a minimálnì 1 uhynul v dùsledku zranìní el. výbojem na sloupech vysokého napìtí. U všech nálezù takto usmrcených nebo poranìných dravcù se jedná o pomyslnou „špièku ledovce“, kdy samozøejmì øada takto posti¾ených jedincù nebude nikdy nalezena.

Úrazy a úhyny ptákù na sloupech elektrických vedení jdou jenom v ÈR roènì do tisícovek. Mezi obì»mi jsou i orli. Pøes velký pokrok, jakého se za poslední léta podaøilo dosáhnout, je zhruba z více ne¾ pùl milionu sloupù v ÈR odhadem zatím asi 15 % tìch, které je mo¾no pova¾ovat za bezpeèné. Nezbývá ne¾ vìøit, ¾e do roku 2024 se podaøí vlastníkùm tìchto linek dokonèit ošetøení zbývajících sloupù a tím zamezit úhynùm dalších tisícù chránìných ¾ivoèichù.

Z uvedených údajù je zøejmé, ¾e orli zdaleka nemají v naší pøírodì vyhráno. Je pouze na nás – lidech – jestli je pøe¾ít necháme a budeme se tak moci i v dalších letech tìšit z nezapomenutelného zá¾itku – pohledu na krou¾ícího majestátního orla.


* * *

 

Mo¾ná nevíte, ¾e…
aneb Dramatické chvíle v odchovu orlosupích mláïat


Hnízdní sezóna orlosupù bradatých v Zoo Ostrava je v plném proudu. Oproti minulému roku, kdy se nepodaøilo odchovat ¾ádné mládì, to i pøes dramatické okam¾iky letos vypadá mnohem nadìjnìji. Budou mladí orlosupi opìt létat v pøírodì?

 


V ostravské zoologické zahradì jsou chovány dva páry tìchto majestátních dravcù. Starší a zkušenìjší pár, který v minulých letech úspìšnì odchoval ji¾ pìt mláïat, snesl na pøelomu roku dvì vejce. Proto¾e u orlosupù existuje tzv. siblicida, kdy silnìjší mládì usmrtí to slabší, bylo pozdìji snesené vejce pøi první kontrole hnízda odebráno. Kontrola probìhla bez problémù, rodièe se ihned vrátili na hnízdo. Poté, co jsme se pøesvìdèili, ¾e je vejce oplozené, jsme je umístili do líhnì a zaèali intenzivnì komunikovat s koordinátorem Evropského záchovného programu pro orlosupy bradaté, panem Hansem Frayem z rakouské chovné stanice v Haringsee, abychom pro druhé mládì našli vhodný pìstounský pár. Naším cílem tak je zvýšit poèet úspìšnì odchovaných mláïat a tedy i mláïat poskytnutých pro vypuštìní do volné pøírody.

Mezitím se z vejce ponechaném na hnízdì po øádné inkubaci, pøi které se støídali oba rodièe, vylíhlo zøejmì 16. února první mládì. Rodièe se o nì vzornì starali a krmili je (viz video).


Z druhého vejce v líhni se mládì vylíhlo 3. bøezna. Bylo v poøádku a zùstalo v chovatelském zázemí, kde je ošetøovatelé pravidelnì krmili.
Vzhledem k tomu, ¾e je ale dùle¾ité, aby i toto mládì bylo odchováno pøíslušníky svého druhu a ne èlovìkem, probíhala v tu dobu intenzivní jednání s koordinátorem chovu orlosupù bradatých, panem Hansem Freyem z rakouské chovné stanice v Haringsee, abychom pro mládì našli vhodné náhradní rodièe. Pro adopci byl nakonec vybrán zkušený pár ve Vídni, který v minulých letech odchoval ji¾ nìkolik mláïat, letos však vlastní mládì nemìl.


Dne 8. bøezna 2014 byl šest dní starý orlosup pøevezen do Vídnì a podlo¾en náhradním pìstounùm (samec pochází z Moskvy, samice z chovné stanice v Haringsee). Ještì tý¾ den slavil „orlosupí tým“ úspìch – mládì bylo rodièi bez problémù pøijato. Týden starý orlosup aktivnì ¾adonil o potravu. Samice – po chvilce zahøívání – zaèala trhat dostateènì malé kousky potravy, které mládì s chutí pøijímalo.

Dosavadní ¾ivotní pou» mládìte je zachycena na videu.


Pokud bude starší mládì bez problému odchováno svými rodièi a druhé náhradními pìstouny, mìla by být obì opìt zaøazena do projektu „Návrat orlosupa bradatého do Alp“. Na kterém místì budou nakonec do pøírody vypuštìna, urèil v následujících týdnech koordinátor chovu orlosupù bradatých.


* * *


Velký pøíbìh letos za¾il druhý, ménì zkušený ostravský pár orlosupù. Tato dvojice své mládì ještì nikdy neodchovala. V roce 2008, kdy tehdy devítiletí ptáci poprvé zahnízdili, byly na hnízdì nalezeny ostatky vyklubaného mládìte. Stejnì neúspìšnì skonèilo i druhé hnízdìní v následujícím roce. V sezónách 2010 a 2011 jsme se s ohledem na malý poèet snesených vajec a nezkušenost tohoto páru rozhodli vejce odebrat do líhnì. Mláïata z obou tìchto hnízdìní byla úspìšnì adoptována a odchována pìstouny a posléze vypuštìna do volné pøírody. Rok 2012 byl mimoøádný na poèet oplozených vajec, nicménì ani tentokrát se páru nepovedlo mládì odchovat.

 


Díky kameøe, která je nad hnízdem nainstalována, jsme mìli mo¾nost zaznamenat snesení vejce 29. prosince 2013. U jednoho vejce nakonec u¾ zùstalo. Po konzultaci s koordinátorem Hansem Freyem jsme se letos vejce rozhodli nechat na hnízdì a peèlivì sledovat na kameøe, co se bude dít, abychom koneènì zjistili pøíèinu problémù rodièù s odchovem. Mládì se ve vejci ji¾ dva dny pøed vyklubáním hlasitì ozývalo pípáním, co¾ rodièùm pomáhá pøipravit se na líhnutí a upevnit svou vazbu s klubajícím se potomkem. Samotné líhnutí jsme mohli pozorovat od èasných ranních hodin dne 20. února a posledního kousku skoøápky se mládì zbavilo po poledni. K naší velké radosti oba rodièe mládìti pøi klubání aktivnì pomáhali, a pøesto¾e byli z nové situace viditelnì rozrušení, ¾ádné známky agrese vùèi malému orlosupovi nejevili. Naopak klubáním vyèerpané mládì zaèali okam¾itì zahøívat. Následující dopoledne mìlo mládì stále energii díky trávení ¾loutkového váèku.


Po zhruba 24 hodinách od vylíhnutí však nastala další kritická situace, kdy se dospìlí museli nauèit mládì nakrmit. Nezkušení rodièe mají v této fázi odchovu èasto problémy, proto¾e mládìti pøedkládají pøíliš velká sousta potravy, které mládì není schopno pozøít. Pøesto k našemu pøekvapení a obrovské radosti pøevzala samice iniciativu a bìhem druhého dne se mládì nìkolikrát pokusila nakrmit. Pøesto¾e jsme si nebyli jisti, kolik potravy mládì dostalo, z jeho aktivního chování pozorovaného na kameøe jsme se rozhodli nijak nezasahovat a pár kontrolou mládìte nerušit.

 


Naprostý klid jsme se sna¾ili zachovat i v okolí voliéry, proto byl nìkolik dní uzavøen pøístup do této èásti areálu. Odmìnou nám bylo ráno tøetího dne, kdy jsme mohli vidìt ukázkové krmení samicí. Mládì vypadalo zcela ¾ivotaschopnì, aktivnì ¾adonilo o potravu a samice se nauèila trhat dostateènì malé kousky potravy, které mládì bez problémù pøijalo. Krmení se opakovala v pravidelných dvou- a¾ tøíhodinových intervalech a pár mìl nakroèeno k prvnímu úspìšnému odchovu. Bohu¾el v odpoledních hodinách ètvrtého dne ¾ivota mládìte došlo zatím z neznámé pøíèiny k jeho úhynu. I pøes tento nezdar jsme však nadšení z obrovského pokroku, který nezkušený pár letos udìlal. Spoleèná inkubace vejce a ètyøi dny péèe o mládì významným zpùsobem posílily vazbu mezi partnery a vìøíme, ¾e v pøíštím roce své novì získané zkušenosti zúroèí.


* * *


Orlosup bradatý (Gypaetus barbatus)
obývá ostrùvkovitì horské a vysokohorské oblasti Afriky, støední Asie, ji¾ní Evropy a znovu také Alpy. V minulosti byl tento impozantní dravec právì zde èlovìkem vyhuben. Poslední zástøel je datován z roku 1913. Od 80. let minulého století probíhá projekt „Návratu orlosupù bradatých do Alp", do kterého je zapojeno pøes 35 evropských zoologických zahrad, dále správy národních parkù v Alpách, Svìtový fond na ochranu pøírody (WWF) a také speciálnì pro orlosupy zøízené chovné stanice. Jen díky nezmìrnému úsilí se podaøilo orlosupy do Alp navrátit a dnes v této oblasti volnì ¾ije asi 200 ptákù.


Ostravská zoologická zahrada je do projektu zapojena od roku 2009. Do konce loòského roku zdarma poskytla pro vypuštìní do pøírody 8 mláïat orlosupù. Doufáme, ¾e i letošní mláïata budou létat nad Alpami.


Tento úspìšný projekt naplòuje jeden z hlavních cílù moderních zoologických zahrad, tj. pøispìt k zachování biologické rozmanitosti, a zároveò pøedstavuje konkrétní nápravu škod zpùsobených pøírodì lidskou èinností.

 

Text: Šárka Kalousková, Zoo Ostrava
Foto a video: Enrico Gombala, Renáta Halfarová a Pavel Vlèek



Komentáøe
Poslední komentáø: 01.04.2014  16:02
 Datum
Jméno
Téma
 01.04.  16:02 Blanka K.
 01.04.  07:13 Inka
 31.03.  13:16 ferbl
 31.03.  10:03 Vesuvanka díky
 31.03.  09:25 Von