Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Mahulena,
zítra Romana.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Kanibalové, dravci a paraziti (7)


Krása motýlích køídel - tak se jmenovala výstava v Národním muzeu, která probíhala od srpna 2011 a¾ skoro do poloviny letošního února. Kdy¾ jsme ji se synem za mrazivých lednových dní shlédli, uchvátila nás natolik, ¾e jsme se rozhodli ji alespoò èásteènì pøenést na stránky Seniortipu ve formì seriálu èlánkù. Národní muzeum, zejména autor a komisaø výstavy Mgr. Jan Macek, nám vyšlo vstøíc, poskytlo scénáø výstavy a umo¾nilo u¾ít i nìkteré ukázky z panelù. Text ze scénáøe vybral a upravil Ivo Antušek senior, obrázky dodal a doplnil Ivo Antušek junior. Ka¾dý pátek máte tedy mo¾nost nahlédnout do ¾ivota motýlù, létajících perel pøírody.

 


Kanibalové, dravci a paraziti

 

Ne všechny housenky se ¾iví výluènì rostlinami. Housenky nìkterých druhù, jako napø. kosoèárnice javorové (Cosmia trapezina), jsou pøíle¾itostnì kanibalní, pøesto¾e se normálnì ¾iví rostlinnou potravou. Pøíle¾itostný kanibalismus mezi housenkami má dvojí mo¾né pøíèiny: housenky se zbavují potravního konkurenta, a jeho konzumací souèasnì získávají v koncentrované podobì potøebné ¾iviny k urychlení svého vývoje. Laboratorní testy potvrdily, ¾e napø. housenky bìláska øeøichového (Anthocharis cardamines) bez mo¾nosti kanibalismu produkují menší a ménì ¾ivotaschopné dospìlce.


Housenky modráska hoøcového (Maculinea alcon) se ¾iví zpoèátku kvìty a listy, starší instary se vyvíjejí v mraveništích, kde se ¾iví larvami mravencù. Housenky vyluèují speciální feromony, slo¾ením podobné feromonùm mravenèích larev, a tak si jich mravenèí dìlnice nevšímají. Navíc, housenky modráska pøitahují pozornost mravenèích dìlnic vyluèováním cukernatých sekretù.


Polyommatus icarus - modrásek jehlicový

 

Housenky amerického modráska Feniseca tarquinius jsou výluènì maso¾ravé. Samice kladou vajíèka do kolonií mšic, které jsou po celý vývoj housenek jejich potravou. Proto¾e jde o vysoce vý¾ivnou potravu, mají velmi krátký vývoj, trvající od vylíhnutí z vajíèka a¾ po zakuklení, pouhých osm dní.


Housenky mnoha molù jsou schopny rozkládat pro jiné ¾ivoèichy tak nestravitelné látky, jakou je napø. keratin. Známý mol èalounový (Trichophaga tapetzella) se pùvodnì vyvíjel v hnízdech ptákù a doupatech savcù, kde se jeho housenky ¾iví srstí a peøím. Souèasnì škodí ve skladech i v domácnostech na vlnìném textilu, kobercích, ko¾ešinách, kù¾ích a peøí. Fascinující kuriozitou jsou housenky amerického mola Ceratophaga vicinella, ¾ivícího se keratinem krunýøù uhynulých ¾elv Gopherus polyphemus. Jemu pøíbuzné africké druhy o¾írají rohy a kopyta uhynulých antilop a skotu. Navíc, v norách výše uvedeného druhu ¾elvy ¾ije ještì další pozoruhodný potravní specialista, mol Idia gopheri, jeho¾ housenky se ¾iví ¾elvími výkaly.


Housenky motýlù èeledi Epipyropidae se vyznaèují zcela unikátní ekologií. Jejich vývoj pøipomíná ponìkud naše majky. Samice vyklade volnì do vegetace velké mno¾ství vajíèek. Z nich se líhnou pohyblivé larvy (planidia), které hned vyhledávají své hostitele, rùzné druhy køísù a cikád, na nich¾ se vyvíjejí jako ektoparaziti. Napadají bez rozdílu nedospìlá i dospìlá stadia hostitelù. Zatímco mladé larvy se uchycují na rùzných èástech tìla, dorostlé zaujímají polohu na zadeèku hostitele pod køídly. ®iví se sáním krvomízy probodnutím kutikuly hostitele dlouhými bodcovitými kusadly. Parazit svého hostitele pøíliš nepoškozuje, proto¾e ve vìtšinì pøípadù, i kdy¾ oslaben, pøe¾ívá. Dorostlé larvy opouštìjí tìlo a spøádají si oválný kokon na spodní stranì vìtví.


Obranné strategie housenek
Housenky pøedstavují pro rùzné predátory lákavý zdroj ob¾ivy. Aby unikly této neustále trvající hrozbì, vyvinuly se u nich rùzné typy obranných strategií. K nejrozšíøenìjším patøí maskování – tj. snaha, co nejdokonaleji splynout se svým okolím. U zelenì zbarvených housenek, trávících vìtšinu èasu na zelených rostlinách, je maskovací zbarvení zpravidla zesíleno ještì efektem tzv. protistínu, tzn. znenápadnìním oblých ploch zesvìtlením tìch jejích èástí, které jsou pøi normálním osvìtlení sluncem shora zastínìny. Výsledný optický dojem je poté rovnomìrný, a tudí¾ neplastický.


Laothoe populi - lišaj topolový - housenka

 

Nìkteré housenky napodobují vzhledem hady nebo ještìry. Pomìrnì úèinnou se stává obranná strategie skrýt se v mno¾ství. Pospolnì ¾ijící housenky nìkterých druhù martináèù nebo mùr vytváøejí v klidu poèetná uskupení s tìsnì k sobì pøitisknutými tìly, stírajícími jednotlivé obrysy tìla. Celá skupina housenek tak navenek pùsobí dojmem beztvaré ne¾ivé masy.


Nìkteré housenky kombinují maskování tìla s úèinnou chemickou obranou, napø. housenky hranostajníka vrbového (Cerura vinula) v ohro¾ení vystøikují na dálku palèivý sekret pøedohrudní ¾lázy, a souèasnì ¾ivì mrskají vychlípitelnými bièovitými výrùstky z vidlice na konci zadeèku, slou¾ícími k odhánìní parazitoidù.

http://zpravy.idnes.cz/foto.aspx?galerie=ulovek9&foto=JUPdce7e_P8141612.jpg&order=N&skip=11


Mnoho druhù housenek má èasto hustì a dlouze ochlupené tìlo. Øidší a jemnìjší chlupy u mladých housenek slou¾í jako hmatové orgány pro orientaci v prostoru, u starších housenek husté dlouhé a nepomìrnì tu¾ší chlupy slou¾í k ochranì pøed predátory.


U èerstvì vylíhlých housenek bekyní extrémnì prodlou¾ené chlupy slou¾í jako vznášedla k jejich šíøení vzdušnými proudy. Malé housenky po vylíhnutí vylézají na špièky vegetace, nebo na koncové vìtévky, a nechávají se strhnout vzdušnými proudy, které je tak mohou zanést i na znaènou vzdálenost. Zejména u druhù s bezkøídlými samicemi pøedstavují mladé housenky jediný zpùsob šíøení druhu do okolí.


V Evropì, vèetnì na území Èeské republiky, zpùsobují obèas zdravotní problémy pospolnì ¾ijící housenky bourovèíka toulavého (Thaumetopoea processionea). Na høbetì starších housenek se nacházejí políèka s mikroskopickými chloupky, obsahujícími ¾ahavý toxin (thaumetopoein), nebo jemu podobné slouèeniny. Tyto chloupky se snadno uvolòují do vzduchu a vzdušné proudy je rozptylují po širokém okolí. V pøípadì styku s kù¾í nebo sliznicí vyvolávají svìdivé zánìty, zánìt oèní sliznice, pøi vdechnutí dýchací potí¾e, astma nebo anafylaxi.



Lonomia obliqua - martináè

 

è je to neuvìøitelné, jsou nìkteré housenky do té míry jedovaté, ¾e bodnutí jejich chlupy mù¾e v krajních pøípadech zpùsobit i smrt èlovìka. Takovou neblahou proslulost si získala housenka martináèe Lonomia obliqua z Brazílie. Na bázi ostrých dutých trnovitých výbì¾kù se nacházejí váèky s jedovatou látkou. Ta po ulomení trnu proniká do tìla, zpùsobuje poruchy srá¾ení krve vedoucí k vnitønímu krvácení, a nakonec ke smrti. Bylo zjištìno, ¾e jedovatý sekret této housenky obsahuje jeden z nejúèinnìjších pøírodních antikoagulantù vùbec. V letech 1989–2005 tyto housenky zpùsobily v Brazílii úmrtí 354 osob v dùsledku krvácení do mozku.


Svlékání
Stárnutím housenky se stává kutikula pro ni tìsnou a potøebuje vymìnit. Svlékání housenky spouští impuls ze specializovaných smyslových bunìk (proprioreceptorù), napjatých v kutikule mezi èlánky housenek. Èasová perioda mezi svlékáním se nazývá instar. Vývoj housenky od vajíèka a¾ po zakuklení prochází více instary, jejich¾ poèet se druh od druhu mù¾e lišit. Pøed zaèátkem svlékání se housenka pevnì pøipøede k podkladu, nebo si zhotoví ochranný zámotek. Nìkolik dnù pøed svléknutím vzniká pod starou kutikulou nová, souèasnì mìkké tkánì uvnitø hlavy se stahují, a utváøejí novou hlavu, doèasnì zata¾enou do prvního hrudního èlánku. Uvolnìná stará hlavová schránka odpadne. Stará kutikula za hlavou praskne a stáhne se dozadu, a¾ na konec tìla. Obna¾ená nová kutikula je zprvu velmi mìkká a køehká, snadno zranitelná, a tak snadno vystavená útokùm predátorù a parazitoidù. Tìlo housenky postupnì nabývá na objemu nasáváním vzduchu dýchacími prùduchy, hned nato navazuje proces tvrdnutí nové kutikuly. Ten mù¾e trvat i nìkolik hodin, dokud kutikula dostateènì neztvrdne, a housenka je schopna opìt pøijímat potravu.


Housenky baboèky pavího oka (Inachis io) stráví vìtšinu svého ¾ivota ve spoleèném zápøedku, který je chrání pøed predátory, parazitoidy a nepøíznivými povìtrnostními podmínkami. Housenky se vyvíjejí synchronnì, souèasnì se hromadnì svlékají. Poté se spolu stìhují na další rostlinu, kde si zhotoví nový zápøedek.

http://www.prirodahradcovska.cz/motyli.html 


Pavuèinová hnízda pøedivky zhoubné (Yponomeuta evonymella) èasto obalují celý keø nebo stromek. Na napadených stromech se mù¾e vyskytnout i více rùznì velkých hnízd o rùzném poètu housenek, pøièem¾ velká hnízda mohou obsahovat a¾ 50 housenek. Ve skupinách housenek dochází k dìlbì práce. Èást housenek (strá¾ci) se nekuklí, a spravuje poškozené zámotky. Nakonec vìtšinou hynou vyèerpáním, ani¾ by se zakuklily. V pøípadì ohro¾ení se housenky stahují do støedu hnízda, nebo se na vláknech spouštìjí k zemi. Pøed kuklením se všechny housenky stahují do støedu hnízda, poskládají se soubì¾nì vedle sebe, a spøedou tìsnì na sebe pøiléhající kokony, tvoøící kompaktní masu.


Kukly
Dorostlá housenka se po posledním svlékání promìní v kuklu. Kukly denních motýlù bývají zpravidla pøipevnìny na rùzném podkladu. Housenky noèních motýlù vìtšinou zalézají do zemì, kde si pøipraví komùrku, nebo ze sekretu snovacích ¾láz si zhotoví kokon. Vlastní promìna housenky v motýla probíhá v kukle. Bìhem promìny se tkánì housenek zcela rozpustí, a z orgánových základù dospìlého hmyzu (tzv. imaginální terèíky) je zbudováno tìlo dospìlého jedince.


Kukly otakárka Graphium agamemnon

 


Kukly pøedstavují pro predátora snadno dostupnou a vý¾ivnou potravu. Podobnì jako u housenek, i u nich se rovnì¾ vyvinuly urèité strategie pasivní obrany. Housenky vìtšiny mùr zalézají do zemì, kde si pøed zakuklením pøipraví zemní komùrku, jiné druhy si zhotovují pevný kokon, poskytující nejen ochranu pøed predátory, ale zároveò vytváøející vnitøní optimální mikroklima pro vývoj.


Pokraèování pøíští pátek...

Ivo Antušek

 

Krása motýlích køídel (1)

Motýlí rekordmani (2)

Strategie pøe¾ití (3)

Smyslový svìt motýlù (4)

Jak motýli slyší (5)

Rozmno¾ování a vývoj motýlù (6)



Komentáøe
Poslední komentáø: 08.05.2012  16:44
 Datum
Jméno
Téma
 08.05.  16:44 Bobo :-)))
 05.05.  17:33 Gabi-florka
 05.05.  10:01 Vesuvanka díky
 04.05.  12:59 Libor pro Iva
 04.05.  09:40 Ivo