Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Romana,
zítra Al¾bìta.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Carské koncertní klavírní køídlo


Carské koncertní klavírní køídlo tøídy A a velikosti 1 (1 = velikosti 260 a¾ 300 cm), patøící mezi nejvìtší na svìtì, je nyní na rychnovském kolowratském zámku…


Tento nyní zrenovovaný nástroj, jediný svého druhu na svìtì zachovalý výrobek berlínské firmy C. Bechstein, Hof-Lieferant Sr. Majestät d. Königs, je majetkem klavírníka (absolventa oboru klavírník u firmy Petrof) Tomáše Dušky z Rychnova nad Knì¾nou.


Tento unikát z roku 1870 (v podobném stylu jich je na svìtì asi desítka), dodaný na zakázku pùvodnì do Petrohradu s vyøezávanými nohami ve tvaru stejných lvích tlap, jaké byly na mostì k tamnímu carskému paláci, prošel pøedtím snad deseti ruskými a ukrajinskými majiteli.


Od posledního z nich je pak zakoupil v ukrajinském Kyjevì se zachovalým pùvodním kompletním litinovým rámem, ale zdevastovaným, rozštípaným, omláceným korpusem èili vìncem a bez nohy i mechaniky.

 

Na renovaci, kterou provádìl Tomáš Duška po ètyøi mìsíce spolu s Janem Rezem z Barchova na Královéhradecku, nahradili pùvodní anglickou mechaniku. Køídlo dostalo i novou povrchovou úpravu s vysokým èerným leskem a originální nápis doplnili zlatem. Teï v hodnotì kolem jednoho a pùl miliónu korun opìt záøí novotou, je funkèní a poprvé ho koncertnì vyu¾il Petr Malásek pøi recitálu Lucie Bílé 7. èervna na 1. nádvoøí rychnovského kolowratského zámku v den poutní slavnosti kostela Nejsvìtìjší Trojice v Rychnovì nad Knì¾nou.

 

Proè máme Dobrovského, a ne Daubrawského ulici?

 

Øeknìme to rovnou: V Rychnovì máme Dobrovského ulici pod soudem vpravo ve smìru k Chaloupkám z úcty k slavnému jazykovìdci Josefu Dobrovskému, pøedstaviteli osvícenského kriticismu, jazykovìdce, historika, bohemisty a zakladatele slavistiky, vìdy o slovanských jazycích. A taky proto, ¾e z nedaleké Solnice pocházela rodina Daubrawských.


Ale teï u¾ tomu, co tady pan profesor èeštiny píše, asi pøestáváte rozumìt – pøece jen tu je øeè o Dobrovském a Daubrawských, nemluvì o faktu, ¾e se tehdy psané „au“ èetlo „ou“. On se toti¾ budoucí jazykovìdec narodil 17. srpna 1753 v Ïarmotech u Rábu, øeèeno souèasnou maïarštinou v Györmetu a vyslovováno [ïìrmetu], nynìjším Balassagyarmatu [balašaïarmatu] u mìsta Györ [ïér], strá¾mistru dragounského pluku Jakubu Daubrawskému, rodákovi solnickému; na domku proti solnické radnici to pøipomíná pamìtní deska. I kdy¾ tyto údaje známe z jiných pramenù, poslouchejme si z 654. rozhlasových Toulek èeskou minulostí (sláva jejich tvùrcùm):


Tento Jakub Daubrawský - bylo mu pøes padesát let - si bìhem vojenského pochodu vzal za man¾elku mladièkou Magdalenu Wannerovou, rodaèku z Èáslavska, a ta mu pak porodila syna. Onoho srpnového pátku tam v Ïarmotech pøišel na svìt syn Josef. Toho se tamnímu maïarskému faráøi podaøilo napsat dobøe Josephus, ale na Daubrawském ztroskotal. A tak z nìj udìlal Dobrowského (pozdìjším pravopisem psaného s obyèejným v) mo¾ná i proto, ¾e otec si v cizím prostøedí na komolení svého pøíjmení zvykl a neprotestoval. Díky tomuto sbìhu náhod máme dnes prakticky v ka¾dém mìstì Dobrovského námìstí nebo ulici – my v Rychnovì Dobrovského ulici ve smìru k Chaloupkám taky, zatímco pøíjmení Daubrawský v rejstøíku osob Èeské republiky neexistuje.

 

 

Dobrovský prý správnou podobu svého pøíjmení objevil a¾ v solnické matrice, kde byl kdysi zapsán jeho otec. Ale nevrátil se k nìmu, natolik byl známý jako Dobrovský, ¾e radìji nechal na hlavì. Asi šest týdnù po narození synka se stìhoval otec Jakub s rodinou do Èech, nebo» tehdy byl dragounský pluk pøelo¾en do Klatov a rodina se usadila v nìmeckém Horšovském Týnì. Jakub Daubrawský brzy nato zemøel a matka se podruhé provdala za Nìmce, tak¾e se v rodinì hovoøilo výhradnì nìmecky.


Ale to u¾ je jiná historie, my si jen názornì vysvìtlili, proè máme v Rychnovì ulici Dobrovského, a ne Daubrawského. Tak aspoò si porovnejme s heslem Daubrawský v Jungmannovì Èesko-nìmeckém slovníku z roku 1835.


Josef Krám

 

Další èlánky autora:
Já chci také hvìzdu
Zmiják
Políbila ji múza
Pium falsum
Byl Ferda Mravenc v Rychnovì?
Rozhovor s Luborem Boøkem
Unikátní nález
O Rychnovácích, co unesli váleènou loï
Bezruký Frantík 
Nejen o kristiánce
Padna na Jelenu
Rychnov není v Rusku
Jetti v hrobì
K narozeninám Lubora Boøka
Za Jiøím Šlitrem
Být profík se vyplatí
Jsem pohyblivý jako veška
Katovna v pustém lese
Hoøeòák z Lázní Bìlohrad
Hrabalení aneb Blecha z Rychnova
Muzeum hraèek
Interview over sea
O Jiøím Šlitrovi a garmošce
O støele Littlejohn
Co se musí stát?
Profesor s hlavou Hadrem ovázanou
Ohlédnutí za 35. folklorními slavnostmi pod Zvièinou
Èrven druhý
Pod fùrou hnoje do Ameriky


 



Komentáøe
Poslední komentáø: 22.07.2009  08:22
 Datum
Jméno
Téma
 22.07.  08:22 jisuch53
 21.07.  21:17 Josef Krám
 21.07.  17:57 Kopøiva.
 21.07.  15:25 imraL