Ostrov SURTSEY Dnes se vydáme hodnì daleko na sever. Pøipomeneme si 45. výroèí zrození ostrova Surtsey poblí¾ Islandu. Není to tak dávno (dne 14. listopadu 1963) bylo výroèí co se stali cestující na lodi pøímými svìdky velké podmoøské erupce...
Ji¾ zaèátkem listopadu 1963 bylo zaznamenáno ve vzdálenosti asi 60 km od Islandu (poblí¾ Vestnamayerských ostrovù) zvýšení teploty v oceánu ze 7 stupòù na 9,4 stupòù Celsia. Ve vodì byl zjištìn vyšší obsah kyseliny køemièité ne¾ je obvyklé a docházelo i k seismickým záchvìvùm, které byly zaznamenávány v Reykjaviku.
Tyto úkazy pøedcházely obrovské podmoøské erupci, k ní¾ došlo 14. listopadu. Toho dne zaèal bouølivý souboj ohnì s vodou, kdy oheò si vybojovával v oceánu místo pro nový ostrov - základnu pro ¾ivot.
Napøed zaèala voda v oceánu vøít a spolu s párou vystupoval kouø se sirnými plyny a popelem, který vytvoøil mohutný mrak, dosahující ji¾ po hodinì do výšky 60 m. Pak následoval ohòostroj, kdy vyletovaly do výšky roz¾havené kameny. Mrak mohutnìl, sahal do výšky a¾ 900 m, tak¾e byl vidìt a¾ v Reykjaviku. Sopeèná èinnost stále sílila a ještì bìhem tohoto dne se na hladinì oceánu zaèal rýsovat sopeèný ku¾el 10 m vysoký. Druhý den se zvìtšil a dosahoval do výšky 40 m a 19. listopadu mìl ku¾el výšku ji¾ 60 m a délka rodícího se ostrova byla témìø 600 m.
Souvislá sopeèná èinnost trvala a¾ do 7. kvìtna 1965. Bìhem této doby se vytvoøilo na ostrovì i lávové jezero. Poslední lávové proudy byly pozorovány naposledy ještì v srpnu 1967.
Ostrov zaujímá rozlohu necelé 3 kilometry ètvereèní. Byl nazván podle vikingského boha ohnì Surtura a je zanesen na nových mapách. Nejvyšší bod ostrova má nadmoøskou výšku 173 m. Pøesto¾e Surtsey je ji¾ pøes 30 let v klidu, rozhodnì není vyhaslý. V hloubce 2 m byla namìøena teplota 129 stupòù a nìkde a¾ 153 stupòù Celsia.
Vznik tohoto ostrova dal lidem jedineènou pøíle¾itost pozorovat ú¾asné dìní na naší planetì, a to osídlení èedièových láv a popelu ¾ivotem.®ivot se objevil na ostrovì ji¾ v dobì, kdy láva ještì zcela nevychladla. Prvním prùkopníkem ¾ivota byli moøští ptáci, kteøí se na ostrovì náhodnì zastavili, a zanesli sem první mikroorganismy a semena rostlin ve svém peøí a trusu, jiné byly zanesené vìtrem anebo moøskými proudy z Islandu, Skotska a dokonce i ze Severní Ameriky. Semena rostlin se na Surtsey objevila ji¾ v roce 1964 a o rok pozdìji vyklíèila. Prvními rostlinami na ostrovì byly ladoòka, veèernice vonná a orsej. Pro vìdce to bylo ponìkud pøekvapení. Domnívali se toti¾, ¾e nejdøíve se na ostrovì objeví lišejníky a mechy.
V souèasné dobì je na ostrovì více ne¾ 25 druhù vyšších rostlin, 12 druhù lišejníkù a mechù a témìø 100 druhù øas. Rostliny se musely pøizpùsobit drsným klimatickým podmínkám, zejména silnému vìtru. Na rùst rostlin a jejich vìtší rozšíøení má neblahý vliv i moøská sùl, které se zde skoro všude vyskytuje.
Ptáci pou¾ívají ke stavbì hnízd rostliny, ale na druhé stranì jim poskytují hnojivo trusem. Na ostrovì hnízdí trvale l8 druhù ptákù, mnoho druhù se tu objevuje pøíle¾itostnì, kdy tu odpoèívají pøi pøeletech. Bylo zjištìno asi 100 druhù hmyzu. Na pobøe¾í se vyhøívají tuleni...
Surtsey je jedineènou pøírodovìdeckou rezervací, je pøísnì chránìný a turisté sem nemají volný pøístup. Pouze vìdci mohou pozorovat dìní na ostrovì (vulkanologické a další pøírodovìdecké výzkumy) a vývoj ¾ivota, který by mìl probíhat bez jakéhokoliv zásahu èlovìka.
Návštìvníci Islandu mohou ostrov obeplout a jinak mají v Reykjaviku mo¾nost shlédnout film "Zrození ostrova", který natoèil Osvaldur Knudsen se svým synem. Oba mu¾i se po 40 let vìnují filmování sopeèné èinnosti na Islandu. Jejich zábìry jsou nejen zajímavé a krásné pro diváky, ale jsou velmi cenné pro práci vulkanologù. Film Zrození ostrova získal ve svìtì velký ohlas.
Louèím se s ostrovem Surtsey a mám jedno veliké pøání, aby film o zrození tohoto ostrova se dostal i k nám a lidé mohli shlédnout tento nádherný pøírodní dìj, který je témìø zázrakem.
