Jak je ti Rakousko?........ Ouzko
Pøed lety (jak ten èas letí) jsem zde popsal postøehy ze zemì, která je od nás snad nevzdálenìjší –Japonsko a nyní mì napadlo napsat spíše úvahu o zemi, která je nám nejblí¾e.
Z vyprávìní si pamatuji uvedené zvolání a odpovìï ve formì ozvìny, které se mì pozdìji, pøi rùzných pøíle¾itostech vybavilo.
Slyšel jsem, ¾e vzniklo po rozpadu Rakousko-Uherska, po vzniku Èeskoslovenska a bylo výrazem nadšení u nás ze samostatnosti a vyjádøení domnìnky, ¾e po rozpadu císaøství je Rakousku ouzko, tedy, ¾e strádá.
V souvislosti s rozpadem Rakouska-Uherska mì s ohledem na moji limitovanou schopnost jásat nad proklamacemi a symboly u¾ jen proto, ¾e se neustále mìní jako tøeba samotný název našeho státu jsem se zajímal pøedevším na jeho praktický dopad na ¾ivot lidí u nás.
Nikdy jsem se nedozvìdìl, jak se zmìnil ¾ivot a práce lidí h na poli, v továrnì, dílnì, na stavbì a všech ostatních tím, ¾e se zmìnilo sídlo vlády.
Pamatuji se, ¾e v poèátcích televize byl poøad, který se za úèasti zástupcù Rakouska a Èeskoslovenska sna¾il pøiblí¾it a zejména srovnat ¾ivot pracujících v obou zemích, zøejmì s cílem poukázat na sociální vymo¾enosti u nás. Poøad však rychle skonèil, asi to nebyl dobrý nápad, zøejmì se nepodaøilo ukázat jak je tìm pracujícím v Rakousku ouzko.
Následovala øada let, kdy jsem o Rakousku slyšel pøedevším v souvislosti se zimními OH, zimními sporty pøedevším ly¾ováním . Nìjaké srovnání s námi mì ani nenapadlo, plnì mì staèila naše pøevaha v hokeji a ve fotbale také ¾ádní šampióni nebyli.
Koncem 70 let jsem byl nìkolik dní ve Vídni na konferenci a bìhem veèerních procházek mìstem jsem nabyl dojmu, ¾e Rakušanùm alespoò tìm ve Vídni moc ouzko není.
Další srovnávání se tak nìjak vnutilo samo pøi návštìvách pøíhranièní oblasti Rakouska bìhem dovolených v Ji¾ních Èechách po roce 1989. Staèilo pøejet hranici do první rakouské vesnice , aby bylo vidìt, ¾e domy mohou být bez oprýskaných fasád, ulice ¾e mohou být zametené, pole zorané a obdìlané a¾ k mezím, lesy bez svinèíku jako u nás.
Poznatky o tom, jak je to s tím Rakouskem, zda vùbec je mu ouzko bych uzavøel s tím, ¾e jsem ¾ádné ouzko nenašel a nemám dùvod to našim ji¾ním sousedùm nepøát. V¾dy», jak ji¾ jsem naznaèil jsou to èistotní a pracovití lidé.
Spíše by mì zajímalo èím to je, ¾e jsou tak jiní, ¾e zatím co my neumíme spravovat své úspory aè na to máme firmu, mám na mysli Èeskou spoøitelnu, tak Rakušané to dovedou nejen v Rakousku, ale ujali se toho i u nás ani¾ pøejmenovali firmu, tak pod èeským názvem, s èeskými zamìstnanci v èeských budovách se toho museli ujmout. Pochopitelnì ne zadarmo, ještì, ¾e ten zisk mohou posílat domù elektronicky a nemusí ty prachy pøevá¾et a platit mýtné za kamiony pøevá¾ející ty prachy, by» i z toho mýtného jdou velké peníze také k nim.
Zøejmì platí, kdo umí, ten umí .
Ale my také umíme, kdy¾ jsem vidìl tì¾bu písku v Ji¾ních Èechách firmou z Rakouska, kdy¾ jsem tam vidìl ty kamiony se døevem co se valí do Rakouska, všechno to dìlají naši lidé a pøi tom to doká¾í za tøetinové platy ne¾ Rakušané i kdy¾ pracují v rakouských firmách u nás. Ale stejným zpùsobem jsou za mnohem menší cenu u nás schopny vyrùst ty kravky do jateèního stavu, myslím ty krávy co se tam zejména u hranic s Rakouskem pasou. Vyrostou levnì, prodají se levnì, drahé je a¾ to jejich maso teprve po jejich pøevozu do Rakouska, stejnì jako to døevo.
Co však vùbec nechápu je ta nebojácnost Rakušanù.
Jak u¾ jsem naznaèil, mají tam všechno upravené, uklizené, berou trojnásobek našeho platu, stejnì tak nesrovnatelnì vyšší dùchody a vùbec se nebojí. Chápete to?
My se bojíme, cítíme se ohro¾ení, z toho mála co oproti nim máme slibujeme dát 2 procenta na zbrojení, ¾ivíme armádu, posíláme vysunuté mise proti našemu napadení, jsme na to konto v NATO a oni ne¾iví jediného vojáka, nato¾ generála a v policii mají komisaøe, pracujícího jen za stravu, spoèívající èasto jen v pùlce housky a pøi tom podávající mimoøádné výkony. Mám na mysli komisaøe Rexe.
Tak jako M. L. King ne¾ ho zastøelili prohlásil, ¾e má sen (I have a dream) tak i mì se zdálo, ¾e se vrátil nápad srovnávat ¾ivot u nás a v Rakousku a ¾e se zaèalo srovnáváním stavu ulic a zákonù, kterými se spoleènost øídí tedy poøádku a chaosu a ¾e to pomohlo.V posledním prùzkumu kvality ¾ivota svìtových mìst se Vídeò umístila na 1. místì, zatím co Praha byla ohodnocena jako šedesátá, tak¾e by se asi našla øada pøíkladù k pouèení.
