Nejèastìji diskutované problémy ¾ivotního prostøedí V dnešní dobì je èlovìk zahlcen informacemi o existenci mnoha problémù souvisejících se ¾ivotním prostøedím. Nìkteøí lidé pøesto odmítají vìøit faktu, ¾e èlovìk má na ¾ivotní prostøedí tak drtivý dopad, jak se tvrdí, a staví se proti jakékoliv snaze o nápravu. Dùvodem toho však mù¾e být spousta dezinformací, které se objevují hlavnì v médiích. Proto jsem se rozhodla sepsat èlánek na téma tìch nejdiskutovanìjších problémù, které lidstvo v poslední dobì øeší, a pokusit se uvést jejich problematiku na pravou míru.
Zneèištìní vody a nedostatek pitné vody
Zneèištìní vody je jedním z negativních dopadù lidské èinnosti na ¾ivotní prostøedí. Hlavní kámen úrazu spoèívá v tom, ¾e èlovìk zasahuje do chemických procesù nebo sám vytváøí nové, ¾ivotnímu prostøedí nepøirozené procesy pro výrobu konkrétních látek.
Zneèištìní vody se týká prùmyslu, zemìdìlství, ale i hospodaøení domácností. Èistièky vod bohu¾el neumí dosáhnout stejné kvality vody, jakou mìla voda pøed pou¾itím. Ve vodì zùstávají napøíklad residua léèiv a umìlých hormonù, která se následnì opìt dostávají do kolobìhu spoleènì s pitnou vodou. Zneèištìní vody hnojivy nebo pesticidy také není výjimkou. Tyto látky se do øek dostávají jako odtok z polí pøi deštích. Pokud se navíc do vody dostane pøíliš látek, které jsou ¾ivinami pro mikroorganismy, vzniká vodní kvìt, kvùli kterému dochází k vyèerpání kyslíku vázaného ve vodì. To následnì vede k záhubì konkrétního vodního ekosystému.
V poslední dobì se navíc mluví o nedostatku pitné vody. Tento fenomén se však zakládá na trochu jiných principech, ne¾ by se mohlo zdát. Na Zemi je v podstatì stále dostatek vody, kterou mù¾e lidstvo vyu¾ívat. Otázka nedostatku vody vyvstává v zemích, které jsou závislé na deš»ových srá¾kách, k nim¾ mimochodem patøí i Èeská republika. Extrémnìjší projevy poèasí zpùsobují, ¾e èasto pøichází období sucha nebo naopak spadne obrovské mno¾ství srá¾ek bìhem krátké chvíle, co¾ má za následek, ¾e se voda nevstøebá do zemì, tedy se „neulo¾í“, ale odplaví se v øekách pryè. Druhý dùvod, proè se mluví o nedostatku pitné vody, je fakt, ¾e v oblastech s omezenými zdroji pitné vody dochází k rapidnímu nárùstu poètu obyvatel, co¾ má za následek, ¾e se mno¾ství pitné vody v zemi sice nemìní, ale v pøepoètu na jednoho èlovìka zásoba pøirozenì klesá.
Odlesòování a kácení lesù
Èlovìk masivnì zasahuje do krajiny od doby, kdy zaèal vyu¾ívat zemìdìlství. Postupnì pøemìnil krajinu pøirozenou na krajinu hospodáøskou. Celou Èeskou republiku døíve pokrýval les. Dnes je ale situace jiná, nebo» les pokrývá zhruba tøetinu území. Lesy navíc nemají v mnoha pøípadech pøirozenou strukturu, jeliko¾ byly v mnoha pøípadech nahrazeny jehliènatými monokulturami, které jsou mnohem ménì odolné. S úbytkem lesa dochází ke zmenšení ¾ivotního prostoru pro mnoho organismù. Naštìstí v Evropì, severní Americe i v èásti Asie zaèalo lesù opìt pøibývat. Opaèná situace panuje v Africe, ji¾ní Americe a v oblasti ji¾ní Asie, kde dochází k razantnímu odlesòování tropických deštných lesù. Není pravda, ¾e kvùli tomuto jevu máme ménì kyslíku (mno¾ství kyslíku, které les vyprodukuje bìhem dne pøi procesu fotosyntézy, opìt spotøebuje v noci pøi procesu dýchání), ale je nutno zmínit, ¾e význam lesù, a» u¾ tropických nebo jiných, spoèívá v jejich schopnosti ukládat vzdušný uhlík, tedy oxid uhlièitý, jeho¾ koncentraci èlovìk opravdu svou èinností významnì mìní. Odlesnìním navíc dochází ke zvýšení eroze pùdy nebo ke sní¾ení schopnosti krajiny pohlcovat vodu, èím¾ se zvyšuje riziko povodní.
Globální oteplování Jev, který se stal diskutovaným tématem, se zakládá na pøirozených procesech, které v pøírodì probíhají. Oznaèení tohoto procesu za globální oteplování není však úplnì š»astné. Jeho správnìjší název zní spíše globální zmìna klimatu, její¾ existence není otázkou víry, ale poznání. Planeta se obecnì zahøívá - v nìkterých oblastech ménì, v nìkterých oblastech více. Dochází k tání ledovcù, co¾ vede k destabilizaci moøských proudù a ke sní¾ení odrazivosti zemského povrchu (led odrá¾í záøení nejlépe). Namísto toho více dochází k absorpci záøení, co¾ celý proces ještì urychluje. Destabilizace proudù má pak také dopad na klima. Napøíklad v Evropì, její¾ "teplé" klima je závislé na Golfském proudu. Se sní¾ením síly tohoto proudu se toti¾ zaène evropský kontinent spíše ochlazovat. Se zmìnou klimatu navíc souvisí také extrémní projevy poèasí, kterých poslední dobou pøibývá (období sucha, prudké bouøe, výkyvy teplot). Proudìní vzduchu se rychle mìní, a tudí¾ jsou také pøedpovìdi poèasí èím dál t쾚í.
Ke globální zmìnì klimatu dochází pøirozenì. Obrovská zmìna klimatu probìhla ji¾ nìkolikrát, a to z hlediska stáøí Zemì v nedávné minulosti. Docházelo ke støídání dob ledových a dob s teplejšími klimatickými podmínkami. Èlovìk však svou èinností k procesu významnì pøispívá, nebo» produkuje znaènou míru oxidu uhlièitého (z dopravy a prùmyslu) a také metanu (ze zemìdìlství). Tyto dva plyny spoleènì s vodní párou a jinými plyny patøí mezi tzv. skleníkové plyny, které zpùsobují, ¾e se tepelné záøení, které by jinak bylo odra¾eno zemským povrchem zpìt do vesmírného prostoru, zachytí v atmosféøe a je vyzáøeno zpìt k povrchu. Skleníkový efekt existoval v¾dy a pomáhal udr¾ovat podmínky na Zemi tak, aby se na ní mohl rozvíjet ¾ivot. Zásahem èlovìka do tohoto procesu však dochází k urychlení všech zmínìných procesù, a tudí¾ i mo¾né døívìjší dramatické zmìnì klimatu, na kterou civilizace zatím není pøipravena.
V dnešní dobì je èlovìk zahlcen informacemi o existenci mnoha problémù souvisejících se ¾ivotním prostøedím. Nìkteøí lidé pøesto odmítají vìøit faktu, ¾e èlovìk má na ¾ivotní prostøedí tak drtivý dopad, jak se tvrdí, a staví se proti jakékoliv snaze o nápravu. Dùvodem toho však mù¾e být spousta dezinformací, které se objevují hlavnì v médiích. Proto jsem se rozhodla sepsat èlánek na téma tìch nejdiskutovanìjších problémù, které lidstvo v poslední dobì øeší, a pokusit se uvést jejich problematiku na pravou míru.
