Do Vánoc èasu dost, paní Müllerová
Do Vánoc èasu dost, paní Müllerová, nìkolikrát jsme se vyspali, a máme je za sebou. Dárky jsou rozbaleny a jako šlehnutím kouzelného proutku jsme zapomnìli na pøedvánoèní shon. Obklopily nás pohádky, kde dobro vítìzí nad zlem. Z drakù se stávají ochoèená zvíøátka a zlí rytíøi a ošklivé èarodìjnice prohrávají.
Co tomu vše pøedcházelo? Vánoce, na zaèátku léta jsou v¾dy v nedohlednu, není kam pospíchat, v záøi si spìch nepøipouštíme, v øíjnu zaènou supermarkety s vánoèní reklamou, která pak propukne plnou silou v listopadu.
V prosinci u¾ nevíme, zda koupit pro man¾ela prostenal nebo radìji argimax. Pro man¾elku krém, který zaruèí zbytek ¾ivota bez vrásek, a doma budeme mít miss, pøinejmenším ÈR, anebo krém korega, který udr¾í falešný chrup, i kdy¾ ho vyu¾ijeme na oøechy, místo louskáèku.
Pro dìti od jednoho roku do dvaceti let nám reklamy nabízejí buï stolní hry, které je pøipraví pro budoucí povolání milionáøù, nebo zaruèenì nejlevnìjší tablety, nebo digitální hry. Pokud junioøi u¾ techniku vlastní, nabídnou obchodníci kolekce zaruèenì nejen in, ale i nejlevnìjšího obleèení pro teenagery.
Kdo se v tom má vyznat, paní Müllerová.
V hlavì nám defiluje nepøeberné mno¾ství tìch nejvhodnìjších a zaruèenì nejlepších dárkù, ale nakonec vyrazíme na nákupy stejnì jako loni pøedposlední a poslední den. Skoupíme v krámech, stále ještì plných vánoèního zbo¾í, cokoli na co narazíme, hlava nehlava, jen aby byl dárek pro ka¾dého èlena rodiny.
Do toho všeho se na nás ka¾dý den stále usmívají politici, nejen z potrhaných billboardù, ale i z televizních obrazovek, kde nás pøesvìdèují, ¾e v dobì vánoèní se dohodnou i o vìcech, které je rozdìlují na vìcné èasy a nikdy jinak, nebo» je to zájem volièù této zemì.
Akorát vám nevím, paní Müllerová, zda ty úsmìvy nejsou trochu falešné. Mám pocit, ¾e odborníci na to, jak se mají chovat pøed volièi, pro tento rok naordinovali všem, bez rozdílu, falešný úsmìv.
Kde nic není, ani smrt nebere, øíká staré pøísloví, komu není z hùry dáno, v apatice nekoupí.
Mám, ale paní Müllerová, tak trochu strach, aby se nenaplnila slova Vítìzslava Jandáka, jeho proroctví o souèasných vyjednávaèích sociální demokracie: "U nás je jeden jediný problém, a to je strašná touha vládnout za ka¾dou cenu. Zøejmì chtìjí mít v ¾ivotopise napsáno, ¾e pracovali ve vládì, ale je mo¾né, ¾e jsem pøíliš hodný a ¾e vládnout chtìjí z úplnì jiných dùvodù."
Mluví mi z duše, jen aby ty úsmìvy nebyly jen pro tuto jedinou myšlenku.
Tak Vám nevím, paní Müllerová, jak to všechno dopadne, vánoèní èas by mìl všechny smíøit a otevøít srdce.
Zkrátka a dobøe, mìli bychom k sobì hledat a najít nejen cestu, ale i porozumìní a lásku.
Dáreèky by nemìly být na efekt, ale pro radost. Nemìly by být úèelové, ale potìšit.
Jen jsem zvìdav, paní Müllerová, jaký dáreèek, nejen pod stromeèek, nám dají námi zvolení poslanci. Bude to koneènì právo a poøádek? Nebudeme nuceni sahat stále hloubìji do kapsy, abychom zaplatili jejich prohøešky, vzniklé z jejich neomalené politiky?
Pøál bych si, abychom jim, a¾ dovládnou, u¾ nemuseli opìt zaplatit jejich blahobyt, který si vysedí èi vysedìli za ètyøi roky v parlamentu. Akorát nevím, zda toto pøání není moc veliké a nedostupné pro parlamentní demokracii.
Nejsme jako oni, køièeli demonstranti na letenské pláni, skoro pøed ètvrt stoletím. Pøesto mnozí z nich, co na tribunì vítali konec vlády jedné strany, povýšili toto heslo na vládu jedné koalice.
Vánoce jsou dobou odpouštìni a lásky, pøál bych si, aby tomu tak skuteènì bylo.
Pøál bych si, aby a¾ se budoucí koalièní poslanci sejdou po Novém roce ve snìmovnì a pøedlo¾í prezidentovi vládu skuteèných partnerù a odborníkù, která nám, volièùm a našim dìtem, pøinese nejen lepši èasy, ale i pracovní pøíle¾itosti, dobrou zdravotní péèi, dùstojné dùchody, ale hlavnì pocit, ¾e jsme nezvolili ignoranty a zlodìje, ale obèany, kteøí to s námi skuteènì myslí dobøe.
Musíme doufat, paní Müllerová, aby to nebyl jen vánoèní sen, a zbyteèná nadìje do nového roku!
Tomáš Mácha
* * *
Kolá¾e pro SeniorTip © Marie Zieglerová
Zobrazit všechny èlánky autora