Dnes má podle obèanského i církevního kalendáøe svátek Matouš. Toto oblíbené jméno je hebrejského pùvodu a stejnì jako Matìj znamená dar bo¾í. Základem obou jmen je jméno Mattithjáh, které se rozšíøilo díky øeckým tvarùm Matthaios (Matouš) a Matthíás (Matìj). Jména mají tolik spoleèného, ¾e je mnohé jazyky ani nerozlišují.
Pøíèina smrti svìtce Matouše je dodnes nejasná. Matouš, autor prvního evangelia, se pùvodnì jmenoval Levi a byl celníkem v Kafarnau na Genezaretském jezeøe. Jednoho dne jej prý navštívil Je¾íš a øekl mu: "Levi, následuj mne." Oslovený tak bez rozpakù uèinil a Je¾íš jej pøijal mezi apoštoly. Od tohoto dne nesl celník Levi jméno Matouš.
Jeho další osudy jsou však ménì známé. Okolo roku 42 prý opustil Palestinu a odešel hlásat køes»anskou víru do Egypta a Etiopie, kde jej proslavilo i umìní uzdravovat. Jak dlouho tam byl a jak zemøel, není jisté. Podle jedné verze zemøel klidnou smrtí, podle druhé jej nepøátelé ukamenovali, další tvrdí, ¾e byl upálen na hranici. Buï jak buï, latinská i øecká církev uctívají Matouše jako muèedníka.
Matouš se nejvíce proslavil svým evangeliem, které napsal ještì pøed svým odchodem z Palestiny. V jeho spisu jsou podána slova a èiny Je¾íše Krista. Konec evangelia tvoøí historie Je¾íšova utrpení a zprávy o jeho zmrtvýchvstání. Jeho spis byl urèen ®idùm, které chtìl Matouš získat pro køes»anství.
Ostatky svatého Matouše jsou ulo¾eny v chrámu s jeho jménem v Salernu. Apoštolovo tìlo je v kryptì dómu ulo¾eno od roku 954. Matouš je vìtšinou znázoròován s Je¾íšem nebo s andìlem, který je Matoušovým symbolem. Èasto má u sebe i svitky knih. S mìšcem a meèem je zachycen na vítìzném oblouku v ulmském chrámu. V kostele svatého Ludvíka dei Francesi v Øímì je snad nejslavnìjší obrazový cyklus o jeho ¾ivotì, který namaloval roku 1602 Michelangelo Caravaggio.
Kolem Matoušovy postavy se vyrojilo i velké mno¾ství poøekadel a zvyklostí. Jedna se vztahuje k jeho pùvodní profesi. Øeknete-li o nìkom, ¾e "je u nìho Matouše posledního", znamená to, ¾e ji¾ jednadvacátého dne v mìsíci nemá ¾ádné peníze a musí èekat ještì dlouho na další výplatu.
Ve vinaøských oblastech se na Matouše zaèínalo sklízet víno. O dìtech, které se tohoto dne narodí, se døíve øíkalo, ¾e budou mít schopnost vidìt vìci tajemné a mystické.
Jan Kareta
Vybráno z knihy Václava Rameše – Encyklopedie køestních jmen, kterou vydalo Nakladatelství Libri. Kniha podává pøehled o vzniku a pùvodu našich jmen jak je nalézáme v kalendáøi, jako¾ i o mnoha významných osobách, které je nosily.
Jména v kalendáøi