Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Al¾bìta,
zítra Nikola.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Antonín Stecker, cestovatel

(19. kvìtna 1855 Kosmonosy – 15. dubna 1888 Mladá Boleslav)

Jak je psáno v èasopisech z 19. století, byl Antonín Stecker „pøírodozpytec“ a cestovatel, kterému „zemìvìda“ dìkuje mj. za zjištìní nìkterých neznámých jezer v nynìjší Etiopii. Ovšem pøi pøehledu všeho, co za svùj krátký ¾ivot vykonal, nezbývá ne¾ hluboký obdiv a ú¾as.
Antonín Stecker byl synem vedoucího úøedníka textilní manufaktury v Kosmonosech. Narodil se v domì na námìstí v Kosmonosech, kde je pamìtní deska obou bratøí, z nich¾ druhý – Karel Stecker (1861-1918) - byl významným hudebním pedagogem, jeho¾ ¾áky byli Vítìzslav Novák, Josef Suk a Oskar Nedbal.
Na Karlovì univerzitì, kterou Antonín Stecker dokonèil roku 1877, studoval u profesora Antonína Frièe (1832 - 1913) a po studiích odešel k doplnìní vzdìlání do Heidelbergu a do Berlína, kde studoval u cestovatele a badatele Gustava Nachtigala (1834 - 1885) a zemìpisce a cestovatele Ferdinanda von Richthofena (1833 - 1905). Pro své budoucí cesty byl vyzbrojen znalostí sedmi jazykù.
Ještì bìhem studií pøispíval do rùzných èasopisù, napø. Vesmír, Osvìta a Svìtozor. Namátkou nìkteré názvy èlánkù, které vyšly v èasopise Vesmír: „O štírcích nepravých èili pseudoskorpionech“ (1874), „Mšice révokaz“ (1874), „Zásluhy Arabù o zoologii“ (1874) a „Bohuslava Balbína kapitoly pøírodovìdecké“ (1875). Nìkteré èlánky vycházely v nìmèinì a v angliètinì v nìmeckých a anglických èasopisech. Je známa i jeho korespondence s Charlesem Darwinem.

V roce 1878 se pøihlásil za úèastníka výzkumné a rovnì¾ kolonizaèní výpravy nìmeckého cestovatele a dobrodruha Gerharda Rohlfse (1831 - 1896), která smìøovala do støední Afriky. Výprava se mìla dostat do míst, kam ¾ádný Evropan dosud nepronikl, a pøes oázu Kufru na jihozápadì dnešní Libye mìli namíøeno pøes Ouddai (Wadai - na jihovýchodì dnešního Èadu), kde mìli diplomatické poslání - pøedat dary císaøe Viléma I. ouddajskému sultánovi - a¾ do kon¾ské ní¾iny. Úèastníci výpravy cestovali pøes Paøí¾, Marseille a Maltu a vylodili se v øíjnu 1878 v libyjském Tripolisu a dále pokraèovali pøes oázu Suknu a Zillu a pak na jihovýchod do Kufry. V Kuføe byli prvními evropskými cestovateli. Ale na další cestì byla v srpnu 1879 výprava pøepadena jakousi fanatickou sektou, nìkolik èlenù bylo zabito a zbylí èlenové pøišli o veškerá zavazadla, pøístroje i sbírky z cesty. Stecker s Rohlfsem se zachránili. Rohlfs s podlomeným zdravím se z Kufry pøes Bengazí vrátil do Nìmecka. Stecker zùstal na území Afriky, aby èekal na pøípravu další expedice. Na základì smlouvy s Nìmeckou africkou spoleèností (Deutsche Afrikanische Gesselschaft) mìl Stecker v r. 1880 odejet do Bornu (nynìjší èlenský stát na východì Nigérie) a k Èadskému jezeru, ale v dùsledku Rohlfsova návratu, jeho¾ mìl dále doprovázet, musel cestu pøerušit. Rohlfs se toti¾ vrátil do Afriky u¾ jako Bismarckùv diplomat s cílem navštívit Etiopii. Se Steckerem pøistáli v listopadu 1880 v pøístavu Massawa, nyní je to Mitsiwa v Eritreji. Smìøovali pøes Tigre, severní provincii Habeše, pøes Adwu a Gonder na severu Etiopie k tehdejšímu habešskému císaøi Johannesovi IV. (1831 - 1889) do Debry Taboru, tehdejšího hlavního mìsta Habeše, východnì od jezera Tana. Po nìkolika rozhovorech s císaøem Johannesem IV. a pøedání diplomatických dopisù pova¾oval Rohlfs své poslání za splnìné a vrátil se do Evropy. Pouze vy¾ádal pro Steckera mo¾nost badatelské práce kolem jezera Tana. Stecker zùstal sám a vydal se na svou pùlroèní objevitelskou cestu po Etiopii.

Bìhem cesty v roce 1881 se Stecker nevìnoval jen mapování. Vìnoval se také popisu krajiny, staveb a místních obyvatelù. Vše peèlivì popsal a zakreslil vodovými barvami do mnoha obrazù. Tyto obrazy se však ztratily bìhem 2. svìtové války. Zùstaly zachovány pouze jejich fotokopie. Portrétoval dokonce Johannese IV. a tento portrét byl pova¾ován za nejlepší portrét tohoto panovníka.
Od císaøe Johannese IV. obdr¾el za své pøírodovìdné bádání Øád Šalamounovy peèeti neboli Šalamounùv øád. Po peèlivém sbìru informací o jezeøe Tana mìl zamíøeno do míst pozdìjšího nezávislého království Kaffa, v nynìjší jihovýchodní Etiopií, bohu¾el tam nikdy nedorazil. Na pokyn císaøe ho provázel severovýchodním smìrem k jezeru Ashangi a¾ do mìsta Mekele (Mek´ele). V Mekele si vymohl svolení k dalším zemìpisným výzkumùm. Na jaøe r. 1882 odebral se opìt k Tanì, procestoval velikým obloukem království God¾am, které se rozkládalo na severozápadì dnešní Etiopie. God¾amský panovník jej laskavì pøijal a slíbil mu podporu k další cestì. Pøes Embabo a Kobbo (K´obo) a¾ k D¾imì (Jima) smìøoval Stecker dále k jihu a¾ skoro na souèasné hranice Etiopie, ale pro nejistotu panující v tìchto oblastech následkem války mezi místními panovníky se jeho prùvodci zdráhali jít dál. Vracel se tedy na sever a v okolí jezera Ch´amo byl zajat vojsky krále Menelika (1844 - 1913) z království Shoa, které se rozkládalo v okolí dnešní Adis Abeby. Král Menelik se stal pozdìji císaøem i vítìzem nad italskými kolonizátory a zakladatelem moderní Etiopie.

Stecker byl nejdøíve pova¾ován za vyzvìdaèe god¾amského království, nakonec pøece jen cestoval, avšak v doprovodu Menelikovy armády. Nakonec byl po intervenci uznávaného italského cestovatele Orazia Antinoriho (1811 - 1882) propuštìn a mohl se vìnovat bádání v provincii Shoa. Popsal nìkterá jezera ji¾nì od Adis Abeby v Etiopské pøíkopové propadlinì a procestoval i oblast øeky Haváše (Awash). Pøi svých cestách se musel potýkat i s problémy zdravotními - se za¾ívacími potí¾emi a revmatismem a pravdìpodobnì i s problémy, které pøinesl pobyt ve velkých výškách a které potom zpùsobily i jeho pøedèasnou smrt. Nìkterá z jezer, která navštívil, jsou ve výškách nad 2 000 m n.m. Proto si na jaøe 1883 vy¾ádal na císaøi Johannesovi IV. mo¾nost návratu a pøes Debre Tabor a Adwu se vrátil k Rudému moøi opìt do Massawy a odtud odcestoval pøes Aden a Janov do Prahy. Nezamíøil nejdøív do Nìmecka. Je známo, ¾e jej 25. øíjna 1883 pøivítala Mladá Boleslav.

Do vlasti pøijel s bohatou vìdeckou sbírkou a s podlomeným zdravím. Poèítal s vìdeckým uplatnìním v Praze nebo ve Vídni, to se mu však nepodaøilo. Nestihl ani zpracovat všechny podklady z dlouhé cesty. Zemøel v naprosté chudobì 15. dubna 1888 na tuberkulózu u své matky v Mladé Boleslavi. Z jeho díla se zachovaly jen neucelené trosky, pøevá¾nì odborného zamìøení. Na rozdíl od Holuba neoslovil širší veøejnost, a tak záhy po smrti upadl v zapomnìní, i kdy¾ jeho geografické výzkumy Habeše jsou odborníky vysoce cenìny. Nìkteré pøedmìty z jeho sbírek jsou v pra¾ském Náprstkovì muzeu, jeho botanické nálezy schraòuje Národní herbáø Botanické zahrady a Botanického muzea v Berlínì - Dahlemu.

K zajímavostem z jeho ¾ivota patøí napø. jeho arabský titul „ankabút effendi“ (pán pavoukù), ovšem speciálnì jeho bádání v arachnologii - vìdì o pavoucích, na kterém si zakládal - bylo v pozdìjší dobì podrobeno kritice jako nepøíliš vìrohodné.
Na závìr mohu doporuèit Steckerùv popis obyvatel Habeše ze èlánkù Habeš a Habešané I. a II. ze Zemìpisného sborníku, roèník I., è. 3 a 4 z roku 1886, kde se mù¾eme i podivit Steckerovu kreslíøskému umìní. Dostupné jsou v èláncích na www.afrikaonline.cz . 

 
Dobromila Lebrová
* * *
Zbrazit všechny èlánky autorky


Komentáøe
Poslední komentáø: 20.05.2022  16:18
 Datum
Jméno
Téma
 20.05.  16:18 Pøemek
 19.05.  21:53 Jaroslava
 19.05.  20:53 Vesuviana díky
 19.05.  10:28 Von