Výlet na Oblík
Podíváme-li se na mapu do okolí Loun, zaujmou nás husté vrstevnice kopcù Støedohoøí, vystupujících pøímo z roviny. Je zde málo lesù, ale krajina má své osobité kouzlo - zajímavý reliéf a velmi pestrá stepní rostlinná spoleèenství, na nì¾ navazuje bohatá fauna. A tak naše èervencová pou» smìøovala na dominantní èedièový vrch Oblík s nadmoøskou výškou 509 m. 
Vyšli jsme z obce Mnichov, odkud je Oblík nejblí¾e. Mírnì jsme stoupali úzkou cestou, která vedla zarostlou loukou s volným porostem keøù, kde kvetly ¾luté jestøábníky, tøezalka a øepík lékaøský. Pøi cestì nás zaujala jehlice trnitá s rù¾ovými kvìty, nále¾ící k teplomilným druhùm. Obdivovali jsme chrpu porýnskou, zvonky, rùzné druhy jetelù, modrofialových vikví, ¾lutý starèek a další rostliny. Náš nejvìtší obdiv si zaslou¾il pøekrásný bodlák pcháè bìlohlavý, který tu volnì roste na louce ve velkém mno¾ství, místy dosahuje výšky více ne¾ 1,5 m, postupnì kvete a jinde je ještì pomìrnì nízký, ale pìknì rozvìtvený. Byli jsme doslova fascinováni jeho tvary i barvami. Fialové kvìty tohoto teplomilného krále stepi vábí motýly. Pøesto¾e bylo skoro zata¾eno, poletovali tu bìláskové a nìkolik druhù okáèù, ponejvíce okáè bojínkový (bílý s èernými nebo èernohnìdými skvrnami). Dalším zajímavým bodlákem je bìlotrn obecný s namodrale kvetoucími kulatými hlavami.
Po levé stranì byl úchvatný pohled na Brník se Srdovem, které jsou také porostlé stepní trávou a keøi. Postupovali jsme èásteènì zalesnìným severním úboèím, kde se dr¾í vlhko. A najednou neèekanì konèil les a ocitli jsme se na vrcholové náhorní plošinì, která je doslova botanickou zahradou. Znovu se setkáváme s pcháèem bìlohlavým, bìlotrnem a dalším, bodlákem se zajímavým názvem — ostropestøec mariánský. Vrchol kopce kromì trávy zdobí jetel zlatý, sytì modrý rozrazil klasnatý, fialový chrastavec, øebøíèek, hlaváè bledo¾lutý, modrý hadinec obecný, len rakouský, divizna knotovkovitá, bílý èistec pøímý, hvozdík kartouzek, modrá chrpa Triumfettiho a další. Z bujné vegetace tu a tam vykukují kameny.
Mnohé skalnièky jsou ji¾ odkvetlé, právì tak i mateøídouška, která i pøesto voní. Kavyly jsme v kvìtu nezastihli. Nìkteré rostliny se nám nepodaøilo urèit. Jednou z nich byla rostlina asi 10 - 20 cm vysoká jehlancovitého vzrùstu, která ještì nekvetla, ale vùnì listù i jejich tvar pøipomínaly øebøíèek. V okrovì zbarvené pøerostlé trávì pùsobila tvarem i neobvyklou barvou (tmavì zelenou s modrošedým nádechem) exoticky a vytváøela tu hájky malièkých „cypøišù“.
Èásteènì se vyjasnilo a zaèal rej motýlù, snad ten nejpestøejší, jaký jsme kdy vidìli. Baboèka bodláková kopøivová, paví oko, rùzní perle»ovci a okáèi, bìlásci, hnìdásci, nádherný pøástevník kostivalový s pøedními køídly hnìdoèernými s bìlavými pøíènými pruhy a zadními køídly oran¾ovì èervenými. Kdy¾ tento motýl usedl na kvìt bodláku, byla vidìt jen pøední køídla, zadní mìl slo¾ená pod nimi. Kdy¾ vzlétl, pøipomínal létající plamínek. Na kvìt usedl modrásek ušlechtilý s èerným lemem na pøedních køídlech a pak se objevila perla Støedohoøí - otakárek fenyklový, poletovalo jich tu hned nìkolik. Jeden z nich neunikl pøed spouští fotoaparátu.
Kromì motýlù jsme sledovali èmeláky a další hmyz, zejména luèní koníky. Nad námi pøeletìlo hejno špaèkù a my jsme stanuli na kótì 509 m, odkud jsme pozdravili další kopce milovaného Støedohoøí, jeho¾ obraz dotváøela zajímavá oblaènost. Zemský ráj to na pohled - a my jsme si opravdu chvílemi pøipadali jako v ráji, všechno tu jásalo vèetnì nás - navštívili jsme toti¾ ráj pøírodovìdcù.
Jana Haasová
* * *
Náhled do malíøské tvorby Jany Haasové
Èeské støedohoøí – obrazy Jana Haasová
Z vernisá¾e výstavy obrazù
Být Èechem… Jana Haasová, souèasná èeská malíøka a spisovatelka