Mìsteèko, které má kouzlo
Pozn. redakce: V naší zemi je øada zajímavých míst, která stojí za to navštívit. Zasíláte nám stále více tipù na výlety. Reagujeme na vaše námìty a pøidáváme rubriku – Tipy na výlet.
Vaše pozvánky rádi pøedáváme dál…
Pøi putování po krásných místech naší vlasti nelze opominout Štramberk, mìsteèko neobyèejnì milé pro svou malebnost, ne nadarmo nazývané Moravský Betlém. Roku 1359 ho zalo¾il moravský markrabì Jan Jindøich Lucemburský, podnes jeho èin pøipomíná válcová vì¾ zvaná Trúba.
Pùvab podhorského mìsteèka okouzlil lékaøe MUDr. Adolfa Hrstku (1864 - 1931), rodáka z Kleštic na Chrudimsku, natolik, ¾e se ve Štramberku natrvalo usadil a neopustil ho a¾ do své smrti. Pùsobil v mìsteèku jako radní i jako starosta. Na jeho návrh byla "Kulatina", jak se také štramberské Trúbì øíkalo, za pomocí architekta Kamila Hilberta zastøešena a roku 1904 upravena na rozhlednu. Dr. Adolf Hrstka zalo¾il ve Štramberku Klub èeských turistù. Jeho zásluhou pøicházeli do mìsteèka také významní malíøi Bohumír Jaronìk, jeho¾ secesní obrazy Štramberka stále vzbuzují ú¾as. Také malíøi Oldøich Bla¾íèek, Jaroslav Panuška a další; ostatnì malíøsky je Štramberk pøita¾livý stále a není výjimkou, kdy¾ mìsteèko okupují studenti - malíøi nìkteré umìlecké školy. Pøi pohøbu dr. Adolfa Hrstky 25. kvìtna 1931 vlály prapory národních barev z Trúby, škol i soukromých domù, všechna poulièní svìtla svítila, za okny chalup plály roz¾ehnuté svíce. Na poslední cestì jej s vlajícími prapory doprovodily všechny spolky v krojích, ¾áci a uèitelstvo.
Významnou postavou byl Bohuslav Bla¾ek (1869 - 1932), vlastivìdný pracovník a propagátor Štramberka. Pravovìrnými Štramberáky byli Zdenìk Bár (1904 - 1980), lyrický básník; Adolf Kellner (1904 - 1953), profesor filozofické fakulty brnìnské univerzity, autor nejlepší èeské dialektologické monografie "Štramberské náøeèí"; Augustin Socha (1883 - 1952), kapelník a skladatel, tøi mìsíce pøed jeho narozením zabil blesk jeho otce soukeníka a zapálil jejich domek; Cyril Hykel (1896 - 1976), uèitel, prùvodce a správce místního muzea; František Kutáè (1895 -1979), uèitel a turistický prùvodce, poslední pamìtník významných hostù Štramberka Leoše Janáèka, Petra Bezruèe, Bohumíra Jaroòka a dalších umìlcù a vìdcù; ing. Jiøí Hanzelka (nar. 1929), narodil se v domku èp. 267, který se z pod štramberské Trúby dostal a¾ na jih Afriky, za Kordillery, na Sibiø i do Turecka.
Vìhlas mìsteèko získalo díky jeskyni Šipka, ve které roku 1880 archeolog K. J. Maška objevil kromì jiných archeologických nálezù osídlení pøedhistorické doby také zlomek dolní èelisti neandrtálského dítìte. Její pravost a pøíslušnost k neandrtálskému období definitivnì potvrdil francouzský antropolog Jean Louis Qatrefages de Bréau. ®elezný odlitek èelisti je ulo¾en v paøí¾ském Muzeu pøírodních vìd. Kopie èelisti neandrtálského dítìte je ke shlédnutí v Muzeu ve Štramberku. Originál odvezli za války Nìmci do Mikulovského zámku, kde tìsnì pøed koncem války všechno znièil velký po¾ár.
Nad jeskyní byl roku 1922 otevøen v prostoru hory Kotouè Národní sad s pøírodní galerií soch. Nejmohutnìjší z nich je socha sv. Václava, postavena roku 1932 na památku tisíciletého jubilea Václavovy muèednické smrti a jako projev lásky, úcty a vdìènosti národa k tomuto kní¾eti.
Støíbrné jezírko a další pøírodní zajímavosti lze objevit v arboretu. Místní faunu zastupuje také vzácný motýl Jasoò èervenooký (Parnasius Apollo), který se do Štramberka vrátil se z Belanských Tater, vyskytuje se na Kotouèi i na Bílé hoøe. V nedaleké Kamenárce si mohou horolezci vyzkoušet na hlavní stìnì 42 rùzných lezeckých cest. Je zde také pøibli¾nì 80 m hluboká krasová jeskynì zvaná Pou»ová.
Ryze souèasnou je rozhledna Bílá hora, vzhledem pøipomínající symbol struktury DNA, otevøena byla 28. dubna 2000.
Mìsteèko se tøemi tisíci obyvatel má dvì muzea, barokní kostel sv. Jana Nepomuckého z let 1721 - 1723. Stará zvonice se zbytkem vì¾e pøipomíná pùvodní kostel sv. Bartolomìje. Ve mìstì jsou pùvodní roubené domy, také nìkolik stylových restaurací a kavárnièek.
Která roèní doba je pro návštìvu Štramberka nejpøíhodnìjší? Rozhodnì svì¾í jaro, pak neobyèejnì barevný podzim, urèitì sytì vyzrálé léto, ale také køehce bílá zima. Štramberk je pøita¾livý za svítání i za soumraku, ze plného sluneèního svitu, ale i za deštì. Prostì má své kouzlo v ka¾dém okam¾iku ka¾dého dne v roce.
Richard Sobotka
* * *
Zobrazit všechny èlánky autora