Posázavský pacifik (9)

Výlety s Posázavským pacifikem

První víkend po svátku sv. Jiří je na hoře Říp již tradičně vyhrazen pouťovým radovánkám, atrakcím a bohatému kulturnímu programu.Tento svátek je obecenstvu dostupný i díky Posázavskému pacifiku. Atrakcí je sám parní vlak, sestavený z historických vozů třetí třídy, s dřevěnými lavicemi včetně bufetového vozu. Kromě občerstvení je ve vlaku zajištěn i prodej upomínkových předmětů, nové turistické známky „Železniční muzeum Zlonice“a pro zájemce je k dispozici razítko vydané u příležitosti parní jízdy. Nechybí ani vůz pro přepravu jízdních kol.

Parní vlak vyjížděl v minulých letech toho dne po osmé hodině z nádraží Praha Braník. Na trase je několik zastávek s doprovodným programem – návštěva kulturních památek (Levý Hradec, středočeské muzeum v Roztokách, zámek Nelahozeves) . Zájemci o tradiční pouť mohou z vlaku vystoupit v zastávce Ctiněves přímo pod Řípem, nebo mohou dojet až do cílové stanice Zlonice, kam je parní vlak vypraven u příležitosti jarního otevírání Železničního muzea Zlonice.

Železniční muzeum vzniklo ve Zlonicích po úspěšné výstavě historických vlaků a lokomotiv, která se uskutečnila roku 1997. Po nezbytné přepravě mobilních exponátů byl v roce 1998 nově veřejnosti zpřístupněn depozitář průmyslových lokomotiv a nákladních vozů.

K nejzajímavějším exponátům patří nejmenší dochovaná normálně rozchodná parní lokomotiva v České republice vyrobená firmou Orenstein & Koppel roku 1913 a elektromechanické stavědlo Siemens & Halske z roku 1902.

Najdeme tu cukrovarské lokomotivy, zabezpečovací techniku, nákladní automobily, modelovou železnici a provozní malodráhu. Sbírka zahrnuje zhruba 200 exponátů a souborů, z toho 6 lokomotiv, 2 drezíny a 8 vagónů normálního rozchodu. Doplňkem jsou 3 nákladní automobily. V prostorách expozice zabezpečovací techniky je také modelová železnice. Od 14. srpna 2010 v novém areálu muzea funguje úzkorozchodná průmyslová dráha, jejíž součástí jsou 3 lokomotivy a 20 nákladních vozů. Trasa malodráhy se nadále buduje.

Nový areál muzea se nachází 1 km od zlonického nádraží, v bývalém lisovickém venkovském sídle zakladatele klobuckého akciového cukrovaru Kašpara Vopršala v roce 1848. Následně jej vlastnil jeho zeť, předseda vlády ČSR Jan Malypetr. V prostorách výtopny je umístěn depozitář nákladních vozů vyrobených v letech 1897 až 1955.

Návštěvníkům železničního muzea dopřejí organizátoři též seznámení s barokními skvosty městyse Zlonic.Do širého okolí dominují krajině věže jeho skvostného chrámu Nanebevzetí Panny Marie, cenná je i barokní fara a cíl zlonické návštěvy, rovněž barokní Památník Antonína Dvořáka.

Hudební talent světoznámého hudebního skladatele Antonína Dvořáka se totiž začal rozvíjet právě ve Zlonicích díky zdejšímu varhaníkovi Antonínu Liehmannovi. Sama budova Památníku má dlouhou historii. Roku 1693 zemřela majitelka zlonického panství Eliška Maximiliana Valkounová z Adlaru. Ve své závěti odkázala 3000 zlatých na zřízení špitálu ve Zlonicích. Když Zlonice koupili Kinští, rozšířil hrabě Filip Josef Kinský původní nadaci a v roce 1745 nechal vystavět dnešní špitální budovu. Tato hodnotná barokní stavba je připisována Kiliánu Ignáci Dientzehoferovi, autorovi dalších staveb na zlonickém panství. V roce 1954 byl péčí “Vlastivědného kroužku Zlonicka” špitál zrekonstruován a byl v něm zřízen Památník Antonína Dvořáka. Exponáty spolek získával postupně z depozitářů i od soukromých dárců.

V roce 1984 byla zpřístupněna vedlejší barokní budova, takzvaná Varhaníkovna z roku 1759. V ní je památník varhaníka a učitele Antonína Liehmanna, který Dvořákův hudební talent rozvíjel v letecht1854 až 1856. O vybavení Liehmannova bytu se zasloužili hlavně zloničtí občané. Fotografický materiál věnovali potomci Antonína Liehmanna a jeho dcery Terinky – Dvořákovy první lásky. Památky z osobního majetku Antonína Dvořáka pocházejí od mistrova syna ing. Otakara Dvořáka. Jsou soustředěny v takzvané Dvořákově síni. Návštěvník zde uvidí úmrtní lože, taktovku, učebnici pro kapelníky z roku 1739, šperkovnici, kuřáckou soupravu i zrcadlo z bytu Dvořákových v Žitné ulici v Praze.

V hlavním sále Památníku jsou umístěny doklady o bohaté hudební tradici Zlonic i část regionální historie.V Památníku je uložen i bohatý notový archiv, který využívají ke studiu nejen naši, ale i zahraniční badatelé. Velmi dobrá je i spolupráce s církevní správou při pořádání koncertů v Chrámu Nanebevzetí Panny Marie a Infocentrem Slaný.

Text a foto: Olga Janíčková

* * *

Zobrazit všechny články autorky