Vzpomínka na animátora a karikaturistu

aneb Slovenský Trnka ze Šariše

Koloman Leššo byl slovenský výtvarník - karikaturista, animátor, ilustrátor, režisér, scenárista a spisovatel.

* 3. 11. 1942
+ 27. 9. 2013

Ve věku nedožitých 71 let zemřel v září v Bratislavě přední slovenský výtvarník - karikaturista, animátor, ilustrátor, režisér, scenárista a spisovatel Koloman Leššo, talentovaný, tvořivý pracovitý rodák ze Sabinova, ze Šariše, z východního Slovenska, dobře známý i za řekou Moravou...

Patřil k výrazné generaci Slovenských karikaturistů, dnešních sedmdesátníků, kteří dlouhá léta formovali výtvarnou tvář populárního humoristického týdeníku Roháč. Vzděláním architekt, jako výtvarník na volné noze působil již od roku 1971. S veřejností se symbolicky a neplánovaně rozloučil již v roce 2012, právě před rokem v říjnu, svou výpovědní výstavou v Bratislavě (ve výstavních prostorách Bibiana), nazvanou vypovídajícím způsobem "Nejmenší hrdinové Kolomana Lešša". Výstava byla určena nejmenším návštěvníkům - dětem, pro které kreslil nejraději, ale také pamětníkům, kteří před desetiletími sledovali jeho oblíbené televizní večerníčky. Od 27. září už svou milovanou animaci a karikaturu kreslí pouze ve výtvarném nebi - spolu s kolegy - s kamarádem od Váhu Mirem Durzu, ale také s Milanem Vavrom, Jiřím Winterem - Nepraktou, či Viktorem Kubalem a Pavlem Kunderou....

Vystudovaný architekt Koloman Leššo (SVŠT Bratislava, 1962-68, ateliér profesora Karlíka), se však našel ve světě výtvarného umění, kde dokonale uplatnil svůj všestranný umělecký talent jako kreativní karikaturista a autor komiksů, ale i malíř, ilustrátor, animátor, televizní grafik a scénograf, keramik či spisovatel...

Oblibu veřejnosti si získal nejprve zejména jako karikaturista z populárního dobového humoristického časopisu Roháč (1948 - 1991). Humorem intelektuálním a výtvarně nápaditým. Kreslil ho s chutí, nápaditě a živě už jako student a začal ho publikovat již od roku 1965. Osobitým výtvarným rukopisem vnesl do tohoto populárního a podceňovaného výtvarného žánru vzkříšení funkce přitažlivé kresby, kterou na něm obdivoval i jeho výtvarný vzor - výtvarný redaktor v Roháčích Milan Vavro. Obohatil ho o vzácnou grafickou kulturu a humor v grafice. Jeho kompozice charakterizuje nejen mistrovská výtvarná kreativita, profesionální kreslířská zručnost a dokonalost, lehkost a temperament, ale i myšlenkově pozitivní satirizující výtvarná pointa.

Smysluplná myšlenka vyjádřena výtvarnými prostředky, kde jsou již všechna slova zbytečná. Tlumočí ji proto pouze kresbou. Bez slov. Divácká atraktivita je vyvážena osobitostí a vtipem pojetí humorné pointy (často až na hraně absurdity)...

Věčně dětský snílek experimentuje, zkouší, hledá a také nachází, překvapuje a přitahuje. Kreslený humor nechápe pouze jako vtipný obrázek na jedno zasmání. Při jeho tvorbě se snaží vtisknout mu všudypřítomnou grafickou kulturu a uměleckou hodnotu. I proto jeho humorné grafické a malířské humorné a satirické kompozice jsou schopny i samostatné existence. Divák na jeho humoru obdivuje přímočarost a nápaditost. Je protkán zasunutými pointami, proto je stále na něm co objevovat a obdivovat, zvláště tehdy, pokud se mu ho podaří úplně dešifrovat. Sám zastává názor, že kreslený humor patří především do novin a časopisů, široké divácké veřejnosti, nejen na výstavy a do katalogů, které jsou často pouze subjektivní nabídkou soutěžní poroty nebo kurátora.

I díky spolupráci Roháče s humoristickými časopisy v zahraničí znali jeho umění i v Berlíně, Varšavě, Budapešti, ale i v Rumunsku, Bulharsku, Jugoslávii, v Pobaltí ba až po Střední Asii (Ašchabad, Taškent, Samarkand až Dušanbe a Alma Atu). Patřil i k dvorním ilustrátorům Literárního týdeníku. Kromě samostatných výstav humoru v Bratislavě, Košicích a ve Varšavě, viděli jeho tvorbu na soutěžních festivalech doma i v zahraničí (Anglie, Bulharsko, Česko, Francie, Řecko, Írán, Kuba, Jugoslávie, Německo, Polsko, Rakousko, Rusko, Itálie, Turecko).

Jako úspěšný spoluautor, autor, kreslíř a animátor dodal Slovenskému animovanému filmu nové obrazové a obsahové dimenze, zkoušel a experimentoval v celém okruhu možných souřadnic animace. Do každého filmu vnesl své nezaměnitelné výtvarné vidění a kreativitu grafika. Na svém kontě má 85 animovaných filmů (Foukej, Silák, Jeleniar - 1975, Moudré prasátko -1982, Nejmenší hrdinové – 1984…). Pro Slovenskou televizi, v Mlýnské dolině, vytvořil i úspěšný 20ti dílný seriál Nejmenší hrdinové. Nejčastěji pracoval v tandemu s Františkem Jurišićem, také architektem.

O jeho profesionální všestrannosti a umělecké hodnotě výtvarného díla svědčí četná domácí a zahraniční ocenění, nejen za kreslený humor a karikaturu, ale i za ilustraci a animovaný film, pokud zmíníme alespoň - Cenu za sportovní kresbu (Mexiko, 1970), Stříbrná cena Bienále Humorest (ČR, 2000), Nejkrásnější kniha roku - Nepravděpodobné - neskutečné (Bratislava, 1977), Cena československého filmu (1985), Ceny za animované filmy (Gottwaldov, 1979, 1984, 1985, 1990), Čestné uznání za animovaný film (Chicago, 1984), Hlavní cena Ekotopfilmu (Bratislava, 2000).

Východniar Koloman Leššo žil a tvořil v Bratislavě. Jeho syn Oliver je přední slovenský sklářský designer.

Peter Závacký

***

Další články autora:

Neprakta na Slovensku

Kníže české litografie

Rúfus 85 - výtvarná pocta

Vzpomínka na výtvarníka - Milan Vavro