Hotzenplotz
18.èervence tohoto roku byla ve Würtemberské knihovnì ve Stuttgartu otevøena malá hezká výstava. Uspoøádalo jí nakladatelství Thienemann pøi pøíle¾itosti padesátých narozenin loupe¾níka Hotzenplotze, proslulého v Nìmecku i jinde po svìtì. Jen v Èesku, odkud pochází jeho tvùrce a duchovní otec o nìm témìø nikdo nic neví. Pøesto¾e jiné knihy tohoto autora do èeštiny pøelo¾ny byly.
Kdo to tedy vùbec je, ten loupe¾ník Hotzenplotz? Jedná se o známou a dìtmi v celém svìtì oblíbenou pohádkovou figurku, o trochu netypického a dobromyslného loupe¾níka, kterého vytvoøil a na svìt v roce 1962 pøivedl èeský rodák, nìmecký spisovatel Otfried Preussler. Narodil se v Reichenbergu, tedy v Liberci, v roce 1923. Jeho pøedkové pocházeli všichni z okolí Jizerských hor. Byli to skláøi a øemeslníci, jejich rodokmen tam lze sledovat a¾ do patnáctého století. Oba Preusslerovi rodièe byli uèitelé, otec se té¾ hodnì vìnoval etnografii, chodil ve všech volných chvílích po èeské vlasti (Böhmen) a sbíral rùzné lidové povìsti a pøíbìhy. Malý Otfried rád poslouchal vyprávìní babièky Dory. Byla pro nìj ¾ivou pohádkovou knihou, zdrojem nekoneèné øady zajímavých pøíbìhù. Na své krásné dìtství vzpomínal po celý ¾ivot.
V roce 1941, hned po maturitì s vyznamenáním slo¾ené byl odveden do armády a šel rovnou na frontu. Kdy¾ se za témìø devìt let, v roce 1949 koneènì vracel ze zajetí v Rusku, u¾ zpátky do rodného Liberce nesmìl, proto¾e byl Nìmec. Poslali ho do Bavor, pro nìj tehdy vlastnì do ciziny. V Rosenheimu našel své pøíbuzné a našel tam dokonce i Anneliese, svou snoubenku. Dívku, se kterou se znali u¾ z Liberce. Brzy se vzali a Preussler, který kdysi snil o dráze universitního profesora si u¾ pøipadal starý na další studium. Stal se proto uèitelem. Byl prý pedagogem velice oblíbeným. Mìl velmi rád svou rodinu, své tøi dcerky a po strašných letech ve válce a v zajetí si vá¾il klidu domova. Svým dìtem vyprávìl ka¾dodennì pøed spaním pohádky, pøíbìhy, které byly ovlivnìny vzpomínkami na mládí v Liberci a zejména vzpomínkami na babièku, která byla pokladnicí všemo¾ných pøíbìhù z krajiny jeho dìtství. Brzy zjistil, ¾e dcerky bez jeho pohádek u¾ neusnou, a proto mu nezbývalo, ne¾ vymýšlet další a další pøíbìhy. A také dìtem ve škole èasto vyprávìl svoje pohádky, pøíbìhy bytostí, umístìné do rodné zemì, do kraje pod Jizerskými horami.Tehdy vznikl také loupe¾ník Hotzenplotz.
Rozhodl se všechny ty pøíbìhy napsat, pro pøípad, ¾e by nemohl dìtem vyprávìt osobnì. Jaksi nenápadnì se tak stal spisovatelem, zejména potom, kdy¾ mu pøítel doporuèil, aby se pokusil své texty nabídnout nìjakému nakladatelství. To se podaøilo a kniha o loupe¾níkovi Hotzenplotzovi vyšla. Otfried Preussler napsal dohromady kolem 40ti dìtských knih, které dosáhly milionových nákladù. Pøelo¾eny jsou celkovì do více nì¾ 40ti jazykù. Jeho dílo mu po zásluze pøineslo svìtovou proslulost. Je èlenem PEN klubu a laureátem rùzných mezinárodních ocenìní, jako Evropská cena za literaturu pro mláde¾ a mnohé jiné ceny. Jejich výèet by zabral celou stránku.
Ale nejoblíbenìjší dìtskou knihou zùstává Preusslerem v roce 1962 vytvoøený loupe¾ník Hotzenplotz. To divné jméno –
Hotzenplotz - zùstalo Otfiedovi v pamìti také z dìtství, od té doby, kdy jako malý chlapec obdivoval za sklem v kredenci zastrèenou pohlednici, kterou dostali jeho rodièe od známých z dovolené. Jméno toho místa mu pøipadalo velice podivné, skrývalo v oèích malého chlapce nìjaké tajemství. Ale nebylo to nic zvláštního, to kouzelné slovo Hotzenplotz, jen malé, dnes docela zapomenuté a dost znièené moravské mìsteèko, které se èesky nazývá Osoblaha.
Pùsobištìm dobromyslného loupe¾níka je Preusslerovi z dìtství celá ta velice dùvìrnì známá krajina v okolí Jizerských hor. Táhne se a¾ do Èeského ráje. Loupe¾ník Hotzenplotz je celkem milý a nijak zvláštì zlý lupiè s pepøovou pistolí, trochu vychytralý a trochu naivní, bojující vynalézavì s èetníky a s vrchností. Své øemeslo provádí v místech, která podle popisu hodnì pøipomínají Jièín, Prachovské skály a vùbec onu líbeznou krajinu tolik obdivovanou básníky.
Celkovì vyšly postupnì tøi díly tìch lupièových dobrodru¾ství a byly pøelo¾eny do mnoha svìtových i nesvìtových jazykù. Tìch tøech knih o Hotzenplotzovi se prodalo celkem, nelekejte se, sedm a pùl milionu. Pøesto¾e v èeštinì pozdìji vyšly rùzné jiné Preusslerovy dìtské knihy, jako napø. Malá èarodìjnice, Èarodìjùv uèeò a pro dospìlé pak dojemný a roztomilý Útìk do Egypta pøes Království èeské. Jen ten dìtmi v mnoha zemích tolik oblíbený Loupe¾ník Hotzenplotz kupodivu nikdy do èeštiny pøelo¾en nebyl. A to prosím vyšel i v ruštinì.
Pøíhody tohoto loupe¾níka byly také zpracovány jako divadelní hra a zfilmovány. Jako postava loupe¾níka Hozenplotze se zapsal ve filmu do dìtských srdcí známý herec Gerd Fröbe (v Èeskoslovensku kdysi bì¾el film Stalo se za bílého dne, kde hrál jedu z hlavních rolí. Ve filmech s Jamesem Bondem hrával èasto jeho protivníka.
Byl to loupe¾ník dost netypický, ten Hotzenplotz. Kdy¾ dosáhl v roce 1972 dùchodového vìku, rozhodl se, ¾e se bude dál ¾ivit u¾ jen poctivým zpùsobem a otevøel si proto hospodu, kterou pojmenoval „Loupe¾nická sluj“. Tam mo¾ná stále ještì trochu okrádal hosty, ale nemusel se u¾ nikde schovávat. A nebyl v tom sám…hospod, kde jsou hosté okrádáni, je po svìtì mnoho.
Pìt let po tomto dùle¾itém Hotzenplotzovì rozhodnutí se v televizním èeském vysílání pro dìti - Veèerníèku objevil v kouzelném Èeském ráji a okolí jemu podobný loupe¾ník, „podnikatel“ který pro¾íval skoro shodná dobrodru¾ství, a mìl také podobné potí¾e s vrchností jako jeho pøedchùdce. Jmenuje se Rumcajs. Je to takový èistì èeský loupe¾ník který se sna¾il u¾ivit podle známého hesla „Kdo nekrade, okrádá svoji rodinu.“ Na tu urèitou pøíbuznost s nìmeckým loupe¾níkem Hotzenplotzem upozornil ve své knize „Èesko návod k pou¾ití“ také spisovatel Jiøí Gruša. Ale tvùrce populárního Rumcajse jistì o Hotzenplotzovi nikdy neslyšel, bude to, jak se øíká „podoba èistì náhodná“.
Karel A. Pokorný NL