Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Tibor,
zítra Sáva.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Town´s Habrová je se blbec


Rychnovský Klub èeských turistù uvádí na informaèním sloupku nad starou zvonicí, ¾e se jedná o novorománskou stavbu, ve které je zavìšen tøetí nejvìtší zvon v Èeské republice. Na Ivanském jezeru je další sloupek se znaèkami a informací, ¾e hráz byla vybudována v letech 1905-10. Pøipomnìlo mnì to ministra Jana Masaryka, jemu¾ jistý diplomat øíkal, ¾e jeho otce prezidenta TGM dobøe zná – je malý, trochu obtloustlý a s hustými vlasy. Jan mu s úsmìvem odpovìdìl, ¾e jeho otec je vysoký, štíhlý a holohlavý, ale jinak ¾e má pan kolega ve všem pravdu. No a rychnovští turisté? Stará zvonice je renesanèní, zvon Kryštof je nejvìtší jen v Èechách, a kdy¾ se týden po kolaudaci v roce 1907 hrnula pøes hráz Ivanského jezera velká voda, tak se tì¾ko mohla hráz budovat do roku 1910. Ale taky mají jinak turisté ve všem pravdu.


Rychnov nad Knì¾nou má od 6. listopadu 2009 novinku – mìstský vycházkový okruh Bylo nás pìt aneb s Karlem Poláèkem a hrdiny jeho knih Bylo nás pìt, Okresní mìsto a Vyprodáno, to vše s jedenácti zastaveními-tabulemi, na nich¾ jsou úryvky z tìchto knih, fotografie a texty. Abychom byli akurátní: Jde o naplnìní projektu CZ 3. 22./3.3.02/08.00221 Bylo nás pìt, spolufinancovaného Evropskou unií z prostøedkù ERDF prostøednictvím Euroregionu Glacensis.

Slavnostnì byl otevøen a chce se zvolat: Sláva, vítejte ve Vašem rodákovì, Karle Poláèku. Z textù na onìch tabulích se mj. dozvídáme, ¾e František Martin Pelcl byl prvním profesorem èeské øeèi a literatury na Karlovì univerzitì.

To ani náhodou. Pelcl, tato vynikající rychnovská osobnost, toti¾ nebyl profesorem Univerzity Karlovy, jak se tu lehkomyslnì píše, ale Univerzity Karlo-Ferdinandovy. To proto, ¾e se skupince èesky smýšlející šlechty a vzdìlaných mu¾ù-buditelù první generace podaøilo prosadit zøízení stolice èeského jazyka na pra¾ské univerzitì. Stalo se tak 140 let poté, kdy Ferdinand III. vydal zakládací listinu, kterou spojil staroslavné pra¾ské vysoké uèení, zalo¾ené 1348 Karlem IV., s jezuitskou Akademií v Klementinu, kde pùsobila od r. 1556.


A kdy¾ jsme u pana profesora, tak tu jsou:

chyby v èeštinì (v interpunkci èárkou neoddìlená vìta vedlejší od hlavní, v kvantitì hotel Panoráma, nezvládnutá velká písmena - hned v úvodu nesmyslnì Vá¾ení návštìvníci, Vá¾ení turisté, dál pak na Kolowratském zámku, na Piaristickou kolej, postaven Mariánský sloup pøed zámkem, kostel Nejsvìtìjší trojice, [dnes ji¾ neexistující] Hostinec v Trèkovì ulici, pohled do prùhonu = do místní èásti mìsta Prùhon; je to stejná chyba jako napsat v Praze pohled na vyšehrad);
chyby v angliètinì (hostel was Completed, belfry was Constructed, first ambulance car was Built and Introduced, zatímco jinde bell Kryštof was moulded / Cast, the Pavillion for diseases Infectious was Built, castle was Built a vzápìtí na stejném øádku Marian collumm was built), dál the building of a railway stop between Rychnov n. Kn. - Láò was built (tedy zastávka Rychnov nad Knì¾nou), Mìstská Habrová je pøelo¾eno Town´s Habrová a Nedvídkùv mlýn Nedvidkov´s mill.


Pro jistotu jsem angliètinu dvojmo zkonzultoval s Kanadou:
Martin Jelinowicz, vnuk Karla Poláèka, který se na konci mailu 9. 11. 2009 v reakci na tu rychnovskou angliètinu a Town’s Habrova podepsal nìmeckou slovní høíèkou jako Martin J. von Toronto: Uvadim presny cesky vyznam.The hostel was completed in the year 2001 nebo jenom... in 2001. Hostel byl dokoncen v roce 2001.The belfry was constructed... Zvonice byla postavena...Bell Krystof was cast...Zvon Krystof byl odlit..The ambulance car was constructed and introduced... Ambulancni vuz byl vyroben a uveden do provozu...Slova jako constructed and introduced jsou velmi ohebna a znamenaji vselicos. Pokud mame na mysli velmi urcite objekty, pouzil bych urcity clen. Mozno rici The castle was erected... Hrad, zamek byl zrizen, postaven... The railway station between town of Rychnov and Lan was built...Zeleznicni zastavka mezi mestem Rychnov a Lan byla postavena...Mestska Habrova? Zde je na miste mala poznamka. Vec nelze prelozit, pokud neni smysl jasny. Co se tim mysli? Mestska ctvrt Habrova? Pak bych to prelozil Town’s Quarter Habrova. Town’s Habrova nedava smysl. To je vse. Zdravi Vas a Vase blizke Martin J. von Toronto.


Druhý mail ze stejného dne je od Johna Raise: spravne je hostel was completed, belfry was constructed, ambulance car was built and introduced, was created and erected; k zastavce Lan: pokud to je mezi dvema misty, potom se pouziva "between", a pokud to je mezi vice nez dvema, potom se pouziva "among". Mestska Habrova je nazev zrovna jako Rychnov nad Kneznou a ja bych slovo "Mestska" neprekladal, nechal bych cely vyraz v cestine, tedy Mestska Habrova.


Nepøesnosti v polském pøekladu - kostel nejsvìtìjší / Nejsvìtìjší Trojice je tu uveden jako koœció³ Trójcy Przenajœwiêtszej - srov. v polském misálu uroczystoœæ Najœwiêtszej Trójcy, nemluvì o tom, ¾e v Polsku se nejèastìji pou¾ívá koœció³ Trójcy Œwiêtej (Wroc³aw) anebo koœció³ Œwiêtej Trójcy (Warszawa). Dále jsou v textu kuriózní kombinace èeských a polských výrazù, napø. niedaleko Nedvídkova mlýna, przy drodze z Mìstské Habrové do k¹pieliska.


Nesmyslnì pou¾ité výrazy – v Rychnovì není Vèelné (ten les se jmenuje Vèelný); vybudované sochy svatého Josefa Kalasanského a svatého Jana Nepomuckého (vybudovat mù¾eme ledacos, ale sochu opravdu ne, neøku-li sochu patrona piaristù, navíc piaristické gymnázium bylo kousek od ní); 1932 vyhoøel poslední podsíòkový dùm (ve skuteènosti tam byla pìknì velká podsíò neboli podloubí); 1916 byla postavena budova ¾eleznièní zastávky na Láni - no budova, ona to byla døevìná bouda, nic víc, nic míò.

Na tabuli u rychnovského ¾idovského høbitova jsou fotografie, ale obì se „trefují“ vedle; ta první není odtud, ale z lesního ¾idovského høbitova v Podbøezí u Dobrušky a další snímek je sice z Rychnova, ale kdyby tam byl v zábìru aspoò hrob Poláèkovy rodiny. Ten je mimo.


Díry v plotì za tabulí u staré zvonice a Slavína - kdyby to udìlal nìjaký vandal pozdìji, bylo by to trestuhodné, ale takto jsou tu hned tøi díry od nainstalování. Navíc právì na tom místì stávalo bývalé gymnázium, na tabuli mohla být aspoò zmínka o tom, ¾e Karel Poláèek byl jeho (neúspìšným) studentem a ¾e byl z nìj vylouèen L


Tabule na Starém námìstí je obrácena o 180° pøímo do parkovištì - ale to se radìji podívejte na paní o berlích, jak se k ní sna¾í dostat. Blí¾ jí to prostì nešlo.


Kdy¾ u¾ se, Karle Poláèku, virtuálnì procházíme Vaším rodištìm, tak pøipomeòme: Za komunistického re¾imu se na Vás v roce 1967 oficiálnì vzpomínalo u pøíle¾itosti Vašich nedo¾itých 75. narozenin. To byla odhalena Vaše busta v Palackého ulici naproti stavebnì hodnotnému domu z období pernštejského. Vy ho pøece uvádíte v první vìtì Bylo nás pìt: Do školy chodím ka¾dý den kolem jednopatrového domu, na kterém je štít s nápisem Martin Bejval. A pod tím jest tiskacím písmem napsáno: Povoznictví a obchod uhlím. Ten nápis je èervenì a modøe vymalovaný a po obou stranách jsou zkøí¾ená kladívka, co¾ se mi velice líbí. Kdy¾ si pøipomeneme Goethovo Dichtung und Wahrheit, tak tady bylo pøece kus Wahrheitu – opravdu jste bydlel vedle a chodil kolem do školy, ostatnì i ta kladívka tu bývala. Jen¾e pak v 70. letech došlo na asanaci mìsta, tedy bourání, a za obì» jí padl jak onen historický dùm, tak kousek pod ním i ten Váš. ®e místo onoho pernštejnského domu byla postavena krabicová budova SNB a ¾e na bourání i toho Vašeho rodného domu se podíleli vojáci Sovìtské armády, je pravda stejnì tak, jako ¾e zhruba tam, kde stál ten Váš, je teï køi¾ovatka.


Vaše busta však odtud – to u¾ za tohoto re¾imu – byla pøenesena na symbolický rychnovský Slavín mezi kostel Nejsvìtìjší Trojice a starou zvonici. Pøišel jste tenkrát, øeèeno s Jiøím Suchým, do takové krásné spoleènosti – pøekladatele z øeètiny a latiny Otmara Vaòorného, hudebního skladatele Anatola Provazníka a etnografa-folkloristu Vratislava Vycpállka. Onoho 22. bøezna 1992 tam Vaši bustu, zahalenou ve ¾luté látce, pøece spoluodhalovala Vaše dcera Jiøina – pøiletìla tenkrát z kanadského North Yorku, kde ¾ila. Tak si øíkám, ¾e ta barva byla symbolická, pøece jen známe Vaše deníkové záznamy z druhé svìtové války, které vyšly pod názvem Se ¾lutou hvìzdou.


Vy jste byl taky soudnièkáø, jsme v Èesku a krade se, tak pøíklad od nás: V bøeznu 2002 byl na rychnovském Slavínì vyvrácen sokl busty Otmara Vaòorného, jeho busta ukradena, a ta Vaše byla proto odvezena. Pozdìji byli ètyøi pachatelé vypátráni a my víme, ¾e ji chtìli prodat, aby mìli peníze na diskotéku do Králík; to se jim však nepovedlo ani ve Sbìrných surovinách, a¾ byla nakonec prodána mimo rychnovský okres za 2 tisíce korun; pøitom její hodnotu ocenil soudní znalec na víc ne¾ 150 tisíc. Od øeditele rychnovské policie ji pak v èervenci z rukou øeditele rychnovské policie pøevzal starosta mìsta. No a v prosinci 2002 byl u rychnovského okresního soudu vynesen poslední z rozsudkù proti onìm pachatelùm. Byl jsem na pøelíèení, a tak podávám svìdectví: Samosoudce JUDr. Jiøí Fuks hodnotil kráde¾ovou (jeho výraz) trestnou èinnost mladistvého Dušana G. (1985), z ní¾ nejzáva¾nìjší byla právì tato kráde¾ díla zaslou¾ilého umìlce Leoše Kubíèka. By» odsouzený, který mìl za sebou u¾ dva soudem ulo¾ené tresty a poslední trestné èiny spáchal v podmínce, pùvodnì avizoval, ¾e vypovídat bude, pøed samosoudcem odmítl. Soud ho odsoudil k odpracování 400 hodin obecnì prospìšných prací, a nebýt toho, ¾e se busta nakonec našla, trest mohl být pøísnìjší. A ti zbylí tøi plnoletí spolupachatelé tohoto trestného èinu Štefan T., Emil T. a Juraj L.? U¾ pøedtím byli pravomocnì odsouzeni k podmínìným trestùm nebo 400 hodinám veøejnì prospìšných prací.


Od èervna 2003 je Vaše busta na námìstí pojmenovaném po Vás Poláèkovo. Jestli Vás to zajímá, tak se døív jmenovalo Schlossplatz, Nové mìsto, Neustädter Platz, Nové, Zámecké, Malé, Švehlovo, prezidenta Beneše, za komunistù Stalingradské, a teï tedy námìstí Karla Poláèka.


To je skoro všecko, projekt podpoøila Evropská unie 30 000 €, zbylých asi 20% a¾ tøetinu doplatilo mìsto. Dáno do širších souvislostí v rychnovském regionu - kvalitnì jsou zpracovány informaèní tabule ve Vamberku, bezchybnì mají znaèený okruh s 18 zastaveními a tabulemi na území mikroregionu Brodec, dobrou propagaci dìlají napø. Olešnice v Orlických horách, Kostelecké Horky, Libel, Zámìl a obec Synkov-Slemeno.


Závìrem: František Pavlíèek v jedné své høe píše, ¾e tady pøestává sranda a zaèíná nábo¾enství. A Vy, Karle Poláèku, jste komentoval hru svého spoluhráèe v kartách, kdy¾ vynesl špatnì: Je se blbec.


Na tento text uveøejnìný v Orlickém týdeníku 13.11. 2009 a na www.orlicky.net/index.php?id_zpravy=11619558921258065715 reagoval v Orlickém týdeníku 18.11.2009 místostarosta MìÚ Rychnov nad Knì¾nou PaedDr. Miroslav Richter, v jeho¾ gesci je tento projekt: - vytýkané chyby v èlánku s blbcem v názvu v angliètinì si nepøipouštíme, byl konzultován s rodilými mluvèími… uvádìný polský pøeklad textu zpracovával rodilý Polák, profesionál, tlumoèník a pøekladatel s více ne¾ desetiletou praxí, který na rozdíl od jiných mù¾e svoji kvalifikaci dolo¾it pøíslušnými certifikáty... To cituju i s tìmi tøemi teèkami na konci, naznaèujícími, ¾e mým vysokoškolským oborem není polština, ale nìco jiného (èeština, španìlština a filozofie). Na konci píše: ®ádní Antouškové èi Janouškové u¾ více nemehou škodit. Nebo ne? Snad by o tom mohl vyprávìt autor èlánku, ale to bychom se museli posunout ještì o 20 let dále, do let 1968 a 1969. Janoušek je nará¾ka na to, ¾e jsem dlouhodobì mìl telefonáty Rádiu Metuje pod tímto pseudonymem (to podle man¾elèina pøíjmení, soukromá stanice chtìla mít vlastní pøispìvatele, proto¾e soubì¾nì na Èeskoslovenském a pozdìji Èeském rozhlase jsem léta dával telefonáty pod svým vlastním jménem). Ale proè je Antoušek, nevím a u¾ vùbec ne, proè pøipomíná rok 1968 a 1969.


Na angliètinu v tìchto textech reagoval 26. 11. 2009 mailem generální honorární konzul Èeské republiky v Edinburgu Paul Milllar: Jak dobre, ze Zvonokosy nejsou jen ve Francii. Ti "rodili mluvci", kteri "byli zkonzultovani", byli rodili odkud? Minim, ze ktere zeme? Z GB urcite ne. Z USA, mozna, mezery v jejich vzdelani jsou nam zname. Podstatne jmeno "mluvci" kvalifikuje i komunista Travnicek jako nekoho, "kdo mluvi za jine". Vyraz rodily mluvci je semanticky nesmysl. Libi se mi i umisteni tabuli tak, aby je lide nemohli cist. Krome Zvonokosu mi napadaji i kocourkovsti radni (s malym k). Nezoufejte, i v zemi, ve ktere ziji, lide s nenaplnenymi ambicemi, kteri se nemohou uplatnit jinak, se daji na politickou karieru v mistni sprave. V Cesku vsak je tomu urcite jinak. Zdravi PM


Polštinu jsem si ovìøoval zaprvé na arcidiecézi v polském Hnìzdnì (Archidiecezja GnieŸnieñska): U¿ycie formy "Przenajœwiêtszej Trójcy" nie by³oby wprawdzie b³êdem, ale w jêzyku polskim brzmia³oby to trochê nie³adnie, jest zdecydowanie mniej u¿ywane. Koœció³ Trójcy Œwiêtej, koœció³ Œwiêtej Trójcy mo¿na stosowaæ zamiennie. Dále pak u polského knìze Mgr. Jaros³awa Furtana, který pùsobí v Èeském Meziøíèí, a stejnì tak u šéfredaktora (redaktora naczelnego) polského èasopisu Euroregio Glacensis, vydávaného v Kladsku, Bogus³awa Bieñkowského: T³umaczenie wprost: koœció³ Najœwiêtszej Trójcy - i to jest poprawnie. Co do innych okreœleñ, powinno byæ np.: niedaleko m³yna Jana Kowalskiego albo Jirzego Novaka, przy drodze np. z miejskiego parku do k¹pieliska, z rynku do k¹pieliska itp. A koneènì u pøekladatele Marka Hryce ve Varšavì: Spojeni "niedaleko Nedvídkova mlýna", "przy drodze z Mìstské Habrové do k¹pieliska" jsou nepodarena. Prekladatel spojil tady polske a ceske sklonovani. Neni tady pro Polaky zrejme, ze jedna se o ulici "Mìstská Habrová".


K výtce, ¾e Pelcl nepùsobil (v textu dr. Richtera takto zdùraznìno) na Karlo-Ferdinadovì univerziì, si staèí tento údaj ovìøit na webu Univerzity Karlovy http://www.cuni.cz/UK-103.html: 1654 bylo tzv. unijním dekretem císaøe Ferdinanda III. spojeno Karolinum a Klementinum do spoleèné univerzity Universitas Carolo-Ferdinandea. 1882 naøízením císaøe Františka Josefa I. se Karlo-Ferdinandova univerzita rozdìluje na dvì samostatné vysoké školy s èeským a nìmeckým vyuèovacím jazykem, 1920 zákonem o pomìru obou pra¾ských univerzit získává èeská název "Karlova universita“.


Josef Krám



Komentáøe
Poslední komentáø: 10.12.2009  15:06
 Datum
Jméno
Téma
 10.12.  15:06 ImraL Otakarovi
 09.12.  16:30 Otakar Kulda
 05.12.  16:25 imraL