Nobelova cena za mír
Radnice ve Stockholmu zase o¾ila svìtovou smetánkou. A to jen proto, ¾e se prùmyslník a vynálezce Alfred Nobel chytil jednou za nos a zaèal zpytovat svìdomí. Otevøel toti¾ na 90 místech ve více ne¾ 20 státech Evropy továrny na výrobu dynamitu.
Za svùj ¾ivot získal 355 “explozivních” patentù (mj. to v roce 1876 byla výbušná ¾elatina a v roce 1887 ballistite - výbušný prach). Pak se vydìsil, kolik hrùzy jeho vynálezy zpùsobují, a jeliko¾ byl nadèasový, tušil, zøejmì jako objevitel atomové bomby, co za dìsù jejich vynálezy pøinesou svìtu…
“Otec atomovky” Julius Robert Oppenheimer se po zhlédnutí strašlivých úèinkù svého vynálezu v Hirošimì a Nagasaki stal pøedsedou Komise pro atomovou energii, aby zavedl kontrolu nad vývojem a u¾itím jaderných zbraní a zamezil v závodu vyzbrojování.
V dobì, kdy USA ¾ily ve strachu z komunismu, vyvolával hnìv u mnoha politikù a vìdcù svými ostrými politickými názory a bìhem jeho výslechu pøed tzv McCarthyho komisí se v roce 1954 údajnì pøiznal k døívìjší spolupráci s komunistickou stranou.
Nechvalnì proslulá komise byla vytvoøena roce 1946 pro vyšetøování neamerické èinnosti a ve stejném roce probìhla provìrka 2,5 milionu státních zamìstnancù, kteøí museli podepsat “slib vìrnosti USA”. Tato kampaò pøipravila o existenci tisíce osob. Do vìzení tak šla vìtšina èlenù vedení KS USA.
V prosinci 1954 byl senátor McCarthy odsouzen za poškozování povìsti Senátu a v kvìtnu 1957 zemøel na alkoholickou cirhózu jater.
Alfred Nobel zase reagoval na své zkázonosné vynálezy tím, asi tušil miliony mrtvých bìhem dvou svìtových budoucích svìtových válek, ¾e v roce 1895 sepsal svou tøetí a poslední závì», aby ulevil svému svìdomí. Povìøil v ní švédskou Královskou akademii vìd rozdìlováním cen a obdaøil ji èástkou 32 miliónù švédských korun.
Ceny jsou vypláceny z úrokù (asi 160 000 švédských korun) a poprvé byly udìleny roku 1901. V souèasnosti èiní rozdìlovaná èástka 10 miliónù švédských korun (cca 35 miliónù Kè).
Udìlované medaile mají na líci portrét Alfreda Nobela s nápisem udávajícím roky jeho narození a smrti v latinì: NAT-MDCCC XXXIII OB-MDCCC XCVI. Na rubu je motiv odpovídající pøíslušné cenì a nápis: Inventas vitam juvat excoluisse per artes (vynálezy zlepšují ¾ivot, jen¾ je zkrášlován umìním).
Pro rok 2008 se staly š»astnými dr¾iteli Nobelových cen osobnosti pìti zemí svìta. Finský diplomat a exprezident Martti Oiva Kalevi Ahtisaari pøevezme mírovou cenu. Jen si z Finska odskoèí do norského Osla.
V letech 1994-2000 byl Ahtisaari prezidentem své zemì. Osvìdèil se pøedevším jako krizový diplomat OSN. Pomáhal nastolit mír v Namibii, v letech 2005-2007 se pokusil zprostøedkovat rozhovory mezi kosovskými Srby a Albánci, které ovšem zkrachovaly.
Ahtisaari pøitom mezi favority Nobelovy ceny míru nepatøil. Nejvìtší šanci mìli èínští disidenty Kao È´-šenga a Chu «ia, mluvilo se také o vùdci zimbabwské opozice Morganu Tsvangiraiovi, vietnamském disidentovi Thich Quang Do èi ruské obhájkyni lidských práv Lydii Jusupovové.
Václav Havel se tak opìt nedoèkal…
Jeden nìmecký a dva francouzští vìdci získali letošní Nobelovu cenu za fyziologii nebo medicínu. Je jim odmìnou za objev dvou virù, které zpùsobují záva¾ná lidská onemocnìní.
Cenu získal Nìmec Harald zur Hausen za zjištìní, ¾e pøíèinou vzniku rakoviny dìlo¾ního èípku mohou být papilomaviry pøenášené pohlavním stykem, a Francoise Barréová-Sinoussiová a Luc Montagnier za objev viru imunitní nedostateènosti (HIV), který zpùsobuje nemoc AIDS.
Japonec a dva ameriètí vìdci, všichni ovšem pùsobící v USA, získali letošní Nobelovu cenu za chemii. Jsou to Osamu Šimomura, Martin Chalfie a Roger Y. Tsien, následovníci èeského Jaroslava Heyrovského a jeho polarografu, který si cenu pøevzal v roce 1959.
V roce 1924 sestrojil Jaroslav Heyrovský se svým ¾ákem Japoncem M. Shikatou polarograf - pøístroj pro automatický zaznam køivky závislosti proudu na napìtí pøi elektrolýze roztoku vzorku.
Letošní cenìní dostal americko-japonský tým za objev zelené svìtélkující bílkoviny, získané pùvodnì z medúz, která umo¾òuje biologùm dìlat døíve netušené laboratorní experimenty, pøi nich¾ napøíklad zkoumají nemoci i projevy dìdiènosti. Na základì svého svìtélkování se toti¾ dají bílkoviny snáze identifikovat.
Nobelovu cenu za fyziku získávají Amerièan japonského pùvodu Yoichiro Nambu a dva japonští vìdci, Makoto Kobajaši a Tošihide Maskawa. Všichni ocenìní se zabývali výzkumem nepatrných èástic hmoty, resp. mechanismem a pùvodem narušení symetrie v subatomové fyzice.
Proti udìlení této Nobelovy ceny protestují nìkteøí italští vìdci, podle kterých mìl cenu dostat italský fyzik Nicola Cabibbo, jen¾ u¾ prý v roce 1963 formuloval výše ocenìné myšlenky a Japonci je údajnì pouze zevšeobecnili…
Laureátem Nobelovy ceny za literaturu pro rok 2008 se stal Francouz Jean-Marie Gustave Le Clézio, který je “autorem nových východisek, poetického dobrodru¾ství a citové extáze…” Oznámila to Královská švédská akademie vìd ve Stockholmu.
Nobelovu cenu za ekonomii získal letos americký ekonom Paul Krugman, pìtapadesátiletý profesor na Princetonské univerzitì, za “analýzu obchodních vzorcù a lokalizace ekonomické aktivity”.
Roku 1968 se Švédská národní banka rozhodla zalo¾it Nobelovu cenu za ekonomii pod názvem „Cena Švédské národní banky za rozvoj ekonomické vìdy na památku Alfreda Nobela“.
Tuto cenu udìluje švédská Královská akademie vìd, ale jeliko¾ není zmínìna v Nobelovì závìti, penì¾ní odmìna se nevyplácí z Nobelova fondu. Nejedná se tedy technicky vzato o Nobelovu cenu. Pøesto se udìluje spoleènì s ostatními cenami.
A tak dnes opìt bude stockholmská radnice praskat ve švech z elegance, frakù, smokingù, dámských rób a absolutnì nejvyššího IQ tohoto svìta.
Alfred Nobel bude mít opìt na svých nebeských výšinách náramnou radost…
PS: Poosmnácté u¾ byly na Harvardovì univerzitì v USA udìlovány také crazy Ig Nobelovy ceny, vìnované na poèest fiktivního bratra slavného Alfreda Nobela - Ignáce. Tøeba za chemii ji získali ameriètí vìdci za objev, ¾e Coca-Cola zabíjí spermie, ale také jejich kolegové z Tchaj-wanu, kteøí prokázali pravý opak.
Ocenìn byl rovnì¾ matematický dùkaz, ¾e svazek vlasù se do sebe èasem zamotá…
Cenu míru získala Švýcarská federální etická komise pro nehumánní biologii a obèané Švýcarska za pøijetí právní deklarace o tom, ¾e i rostliny mají svou hrdost…
E-mail z New Yorku: “A crazy idealist, nebo-li laureátem Ig Nobelovy ceny za fyziku se stal i “vìdec”, který nároèným bádáním zjistil, ¾e blecha ze psa skáèe výš ne¾ blecha z koèky…”
