Dnes má podle obèanského i církevního kalendáøe svátek Jeroným a Jarolím. Obì jména vycházejí z øeckého Hieronymos. Jazykovìdci je vykládají jako svaté jméno nebo mu¾ se svatým jménem.
Jeroným nebyl pro prudkou povahu svatoøeèen
Dnešní svìtec se narodil kolem roku 347 v chorvatském Stridonu a patøí k nejvìtším osobnostem církevních dìjin. Stal se církevním uèitelem a patøí mezi ètyøi latinské církevní otce. Nikdy však nebyl prohlášen svìtcem a nikdy také nezaèal ani proces jeho kanonizace. Dùvod spoèívá pøedevším v jeho cholerické a polemické povaze, která byla jitøena èastými nemocemi. Avšak i pøes všechny lidské slabosti jej uèenci uznávali a obyèejní lidé uctívali jako skuteèného svìtce.
Celým jménem se jmenoval Hieronymus Sophronius Eusebius a katoliètí rodièe jej od dìtství vedli k víøe. Po studiu, které absolvoval v Øímì, šel zprvu do Trevíru, kde jej zaujala otázka mnišství. Další zastávku uèinil v Akvilei. Tam se roku 370 pøipojil ke sboru bla¾ených, co¾ byla skupina asketických mnichù. Kdy¾ Jeroným dosáhl dvaceti šesti let, podnikl nìkolik cest na Východ, kde vyhledával mnišská spoleèenstva. Odevšad však brzy odešel. Pøíèinou byly jeho spory s ostatními mnichy.
Jeroným se nechal vysvìtit na knìze a vrátil se do Øíma, kde nastoupil jako tajemník pape¾e Damase I. Ten roku 384 zemøel a zdálo se, ¾e uprázdnìný stolec by mohl obsadit právì Jeroným. Avšak jeho nepøátel u¾ bylo v té dobì tolik, ¾e nakonec zvolen nebyl. V roce 385 dal Øímu vale a usadil se v Betlémì, kde zalo¾il tøi ¾enské a jeden mu¾ský klášter. V té dobì sepsal spisy, které mají mimoøádnou jasnost. Dodnes je zachováno i 117 Jeronýmových dopisù. Vrcholem jeho tvorby je pøelo¾ení bible Vulgáta. 30. záøí roku 420 Jeroným zemøel.
Jan Kareta
Vybráno z knihy Václava Rameše – Encyklopedie køestních jmen, kterou vydalo Nakladatelství Libri. Kniha podává pøehled o vzniku a pùvodu našich jmen jak je nalézáme v kalendáøi, jako¾ i o mnoha významných osobách, které je nosily.
