Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Sáva,
zítra Leopold.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Peking 2008 - olympijské ozvìny
aneb o Zuzce Schindlerové, která reprezentovala ÈR v chùzi na 20 kilometrù
 
Na úvod
Jizerské hory, Josefùv Dùl, 21. 8. 2008, 3:00 hod.
Peking 21. 8. 2008, dìjištì olympijských her, 9:00 hod.
 
Ve tøi hodiny ráno mi zaèal blikat budík na mém mobilu. Tisíce kilometrù od Josefova Dolu, kde jsme na týdenní dovolené, probíhají v Pekingu olympijské hry. Budím našeho 13ti letého Kubu a pouštíme si televizi, kde startuje závod ¾en v chùzi na 20 kilometrù. V Pekingu vydatnì prší a mezi startujícími je i  21letá èeská reprezentantka Zuzana Schindlerová, rodaèka z Bašky, odchovankynì atletického oddílu TJ Slezan Frýdek-Místek. Závod chci vidìt hlavnì proto, ¾e Zuzka je dcerou mé spolu¾aèky z ekonomky a zároveò mé kolegynì z práce. Úèast Zuzky na olympiádì je pro mne symbolem toho, ¾e  kdy¾ si èlovìk nìco moc pøeje a zaène pro to nìco opravdovì a vá¾nì dìlat, je reálné si své sny zaèít plnit. Se startovním èíslem 1525 vyrá¾í Zuzka na tra» bojovat s dvaceti kilometry a pøedevším s nepøíjemným poèasím. V pøímém pøenosu je sledována hlavnì vedoucí závodnice z Ruska, která se dostala do náskoku hned v úvodu závodu. Celou dobu na Zuzku myslím. U¾ jen klima v Pekingu je nepøíjemné. Devadesátiprocentní vlhkost a k tomu taková slota (kdoví, jak se to øekne èínsky).    Po 1:32:57  dokonèuje Zuzka svùj olympijský závod na 27. pøíèce v osobním rekordu. Po dosa¾ení cíle jí urèitì padá ze srdce obrovský kámen, má za sebou nejvìtší ¾ivotní závod své dosavadní atletické kariéry. Kuba bìhem závodu usnul, znièen trasami Jizerských hor a nároèným tréninkem, který mu pøedepsala trenérka Tereza. Je toti¾ èlenem Zuzèina rodného oddílu a atletika ho hodnì baví…
 
Teï si pojïme o Zuzce nìco øíct:
 
Disciplína: 20 km chùze
Osobní rekord: 1:32:57, OH Peking 2008
Klub: USK Praha
Trenér: Ivo Piták
Narozena: 25. dubna 1987
Váha: 59 kg
Výška: 173 cm
Stav: svobodná (zadaná)
Povolání: studentka
Koníèky: cyklistika, squash, dobré jídlo
Nejvìtší úspìchy:
2007 – 6. místo na ME do 23 let
2007 – 13. místo  na Univerziádì v Bangkoku
2008 -  1. místo na MÈR
Bìhem dvou let zlepšila svou výkonnost na 20 km o 25 minut.
 
Jako malá  chtìla dìlat házenou, ale dívèí klub byl a¾ v Ostravì a nebylo mo¾né, aby ve 12 letech dojí¾dìla pomìrnì daleko sama. S atletikou zaèínala ve 13ti letech v atletickém oddíle TJ Slezan Frýdek - Místek pod vedením trenéra Josefa Nejezchleby. Tento trenér doká¾e získat a nadchnout pro atletiku mnoho zaèínajících atletù poèínaje nejmladšími. Zuzka se nejdøíve  vìnovala bì¾eckým tratím. Chùzi si poprvé vyzkoušela pøi soutì¾i dru¾stev ve 14 letech. Pak jela na mistrovství republiky starších ¾ákyò a hned vyhrála. Pozdìji zvítìzila i v dorostenecké kategorii. Systematicky se chùzí zaèala zabývat v létì 2006. Po ukonèení gymnázia odešla do Prahy studovat na Vysokou školu ekonomickou a trénovat zaèala v USK Praha. V roce 2007 splnila hned v prvním závodì na 20 km limit pro ME do 23 let v Maïarsku i na Evropský pohár v Anglii. Na MÈR v roce 2007 v Podìbradech skonèila støíbrná.  V srpnu 2007 se Zuzka zúèastnila univerziády v Bangkoku, kde skonèila tøináctá. Byla to pro ni dobrá zkušenost, èasový posun, obrovská vlhkost a dusno. Ale samozøejmì podmínky byly pro všechny stejné. V tu dobu ještì netušila, ¾e tahle zkušenost s prostøedím se jí o rok pozdìji bude nesmírnì hodit.
 
V bøeznu 2008 ve švýcarském Luganu  rozšíøila tato závodnice nominaci ÈR na olympijské hry v èínském Pekingu v èase 1:33:15, limit pøekonala o 15 vteøin. Závod vyhrála stylem start – cíl. „Velké díky ale také patøí mým rodièùm, kteøí mì v¾dy podporovali, a» u¾ finanènì, ale hlavnì morálnì. Nikdo si nedoká¾e pøedstavit ten pocit, kdy¾ jsem jim z Lugana volala a oznamovala svùj úspìch,“, uvedla po závodì Zuzka.   Splnìní limitu mìla v plánu a  byla hodnì spokojená, ¾e jej splnila  tak brzy  (vlastnì v prvním závodì nové sezóny) a dále se mohla v klidu pøipravovat na hlavní závod sezóny – tedy na olympiádu. To ještì bylo do léta daleko a Zuzka vìdìla, ¾e v Èínì to vyjít mù¾e, ale také to nemusí vyjít vùbec. Jako úspìch by si tehdy pøedstavovala umístìní do dvacátého místa. V dubnu 2008 pak získala premiérový titul v chùzi na 20 km na mistrovství ÈR v Podìbradech v èase 1:33:58.
 
Závodní chùze je mo¾ná trochu opomíjená disciplína. Lidé si myslí, ¾e chùze nièí kyèle, ¾e je to nepøirozený pohyb. A na druhou stranu si øíkají, ¾e to není asi nic tì¾kého, kdy¾ si èlovìk jen tak jde. Jen¾e je tøeba zvládnout techniku, pak u¾ se chodec tolik nekolíbá, pohyb nejde do kyèlí, ale dopøedu a dozadu, ne do stran. Proto je chùze šetrnìjší na kyèle ne¾ bìh. Chodec musí mít dobrou fyzièku a navíc musí dbát na techniku. Je nutno, aby se umìl hodnì koncentrovat, proto¾e 20 kilometrù trvá pøed hodinu a pùl. Udr¾et pozornost a jít stále stejným tempem je hodnì nároèné.  Èlovìk propíná nohy, spíš to pøipomíná bìh, u nìho¾ musíte míst neustálý kontakt se zemí. V pøípadì porušení stylu pøichází napomenutí a pokud èervený terèík uká¾í tøi rùzní rozhodèí, dojde k vylouèení ze závodu.
 
U¾ pøed olympiádou vìdìla øada lidí, kdo je Zuzka Schindlerová, ale nejvìrnìjšími Zuzèinými fanoušky jsou samozøejmì ¾áci a uèitelé Základní školy v Bašce, kterou Zuzka navštìvovala od první do páté tøídy. U¾ v roce 2007 ji pozvali na besedu, kde byla s nadšením pøijata.  Na øadu samozøejmì pøišla øada dotazù týkajících se atletiky, ale také studia. U¾ tehdy se Zuzka vyjádøila, ¾e by bylo jejím pøáním splnit limit na OH 2008. Pøed vlastním olympijským závodem ¾ila celá Baška zvláštní atmosférou a ¾áci školy pøipravili nástìnku vìnovanou Zuzèinì úèasti na olympiádì. 
 
Teï u¾ je tedy po všem, my víme, ¾e Zuzka zvládla svùj premiérový závod dobøe a to ve svém novém osobním rekordu 1:32:57. Vítìzná Ruska Kaniskinová závod šla závod v olympijském rekordu 1:26:31.
  
Zuzèin olympijský deník
Teï se vra»me alespoò struènì k nìkterým okam¾ikùm na olympijských hrách, jak je Zuzka pro¾ívala. Zuzka pøipravila pro ètenáøe Frýdecko-místeckého a tøineckého deníku olympijský deník, ze kterého si dovolím uvést alespoò základní momenty:
 
8. srpna 2008
Zuzka spolu s trenérem odcestovala  do japonského Tokia. Let trval 13 hodin, po pøíletu byla teplota 35 °C a také vlhkost vzduchu byla vyšší ne¾ u nás.  Byli ubytováni v univerzitním mìsteèku Tsukubì.  
 
9. srpna 2008
zvládla Zuzka lehký trénink v univerzitním parku. Pochvalovala si ú¾asné tréninkové podmínky – asfalt, tráva a tartan na vyznaèených parkových cestách. Bylo tøeba, aby si tìlo zvyklo na pohyb v horkém a vlhkém klimatu.
 
10. srpna 2008
bylo trochu chladnìji. Na øadì byla prohlídka univerzitního mìsta a také došlo pomalu k vyzkoušení místní stravy.
 
11. srpna 2008
byl domluven doprovod pro výlet do Tokia, který nabídl  jeden ze zdejších profesorù, který kdysi studoval v Bratislavì. Zá¾itky z prohlídky Tokia jsou pro Evropany nezvyklým zá¾itkem, vše je staré maximálnì 40 let, proto¾e v roce 1945 nezùstal v Tokiu kámen na kameni. Výlet alespoò na chvilku pomohl Zuzce zapomenout na sport.
 
12. srpna 2008
byl na programu opìt trénink v „pøíjemném“ prostøedí. Osvì¾ením bylo vyplavání se v bazénu. Zatímco trenéra zmáhalo pouhé maèkání stopek, Zuzka musela chodit. Uva¾ovala, jestli se vùbec za dva týdny dá na tyto podmínky aklimatizovat. Jediná myšlenka, která Zuzku zklidnila byla, ¾e pøi závodì budou na tom všechny  závodnice stejnì.
 
13. srpna 2008
bylo po tréninku naplánováno osvì¾ení v moøi.  Plá¾  na bøehu Pacifiku byla vzdálena více ne¾ 100 kilometrù, ale pøesnými japonskými rychlovlaky cesta nezabrala ani hodinu.  
 
14. srpna 2008
následovala cesta k moøi ihned po snídani.  Pøíjemné vyblbnutí ve vlnách dalo zapomenout na následující dny tvrdé pøípravy.
 
15. srpna 2008
stále „pøíjemné“ poèasí Zuzku utvrzuje v tom, ¾e to snad ani nejde pøe¾ít.  Zpøíjemnìním byl obìd v rybí restauraci vedle ústavu pro výzkum ¾ivotního prostøedí, na který je pozval jeden místní profesor. Zároveò následovala exkurze na tomto pracovišti. Globální problémy lidstva Zuzku ujistily o tom, ¾e závod je jen závod, ¾e je to jen hra. V noci se blí¾ila bouøka, ale pøehnala se nìkde v dálce.
 
16. srpna 2008
byl v dopoledne lehký trénink a pøi prohlídce výkladù po cestì z tréninku si Zuzka udìlala radost a poøídila si krásné šaty.  Odpoledne se podívala na výsledky chodeckého závodu mu¾ù, aby zjistila,  ¾e i ve velkém vedru se dají podat dobré  výkony.
 
17. srpna 2008   
se v Tokiu trochu ochladilo, byly bouøky a Zuzka musela èekat, a¾ pøestane pršet. Trénovalo se pøíjemnì. Pomalu se bude v Tokiu balit a nastane pøesun do Pekingu.
 
 
18. srpna 2008
ráno probìhl poslední lehèí trénink, spíš to bylo rozlouèení s prostøedím, na které si za pár dní Zuzka i trenér zvykli.
 
19. srpna 2008
ráno pøesun na letištì v Naritì, odkud se pøes korejský Soul  Zuzka s trenérem pøesunuje do dìjištì olympiády do Pekingu.
 
20. srpna 2008
odpoledne u¾ Zuzka cítí nervozitu pøed závodem, odpoèívá, usnout nejde a proto se odreagovává psaním deníku. Vrací se ke vèerejšímu pøesunu, v deset vyrazili z Narity, za dvì hodiny byli v Soulu, kde strávili tøi hodiny na letišti,  do Pekingu dorazili po sedmé hodinì veèer a do olympijské vesnice se dostali po desáté hodinì.  Olympijská vesnice se Zuzce líbila, jídlo bylo v obrovském výbìru, organizace na jednièku. Toho dne veèer u¾ Zuzka usínala se startovním èíslem na noèním stolku vedle postele. Ještì pøedtím vytáhla trenéra na kafe, aby se trochu odreagovala.
 
21. srpna 2008 - DEN OLYMPIJISKÉHO ZÁVODU
v okam¾iku, kdy psala dojmy z tohoto dne, u¾ mìla svùj závod za sebou. Závod zvládla  v osobním rekordu na 5. 10 i 20 km a s èasem 1:32:57  skonèila na 27. místì. Po závodì le¾ela a bylo jí trochu zle. Z plánovaného odpoledního výletu do Zakázaného mìsta v centru Pekingu nebylo nic a dala se alespoò do psaní deníku. Ani se nešla podívat na finále Báry Špotákové, ale Bára to zvládla skvìle.
 
Tak¾e, jak to všechno probíhalo:
Ráno se venku vùbec nerozednívalo,  bylo jako v prádelnì, pršelo. Na snídani si Zuzka dala energetickou tyèinku a tabletu minerálù. Autobus vezl závodnice do Vosího hnízda. Poèasí vùbec nevypadalo, ¾e by se chtìlo zlepšit. Následovalo rozcvièení a po pøevleèení do suchého obleèení  šla Zuzka  na pùl hodiny do svolatelny, kde se tráví èas pøed velkými závody. Pøíchod na olympijský stadion je ohromný zá¾itek a ze Zuzky ihned spadla nervozita. Po výstøelu se zaøadila do první skupiny. Tempo bylo  celkem svi¾né. Kolem byly závodnice s osobními rekordy o tøi minuty lepšími.  Na 5 kilometrù dala Zuzka osobní rekord, ale pak u¾ nasazené tempo soupeøek neudr¾ela a trochu zùstala vzadu.  Tempo bylo ale  stále dobré. Pøišel osobní rekord na 10 kilometrù. Kolem 14 kilometru pøišla krize, Zuzka se zaèala trápit a zpomalovala. Dva kilometry pøed cílem se trochu vzpamatovala. Závìr závodu na zcela zaplnìném stadionu u¾ vnímala, mísily se v ní pocity radosti z posunutí svého osobního maxima právì na olympiádì s trochou nespokojenosti nad celkovým 27. místem…
 
22. srpna 2008
mìla Zuzka na programu lehký výklus a pak se na chvíli dívala, jak se chlapi vaøí na trati 50 km chùze, poèasí u¾ se umoudøilo a den byl docela sluneèný. Odpoledne bylo na programu centrum Pekingu.
 
23. srpna 2008
se Zuzka s trenérem podívali do Císaøského paláce, kde se pøedchozí den vzhledem k otvírací dobì do 16 hodin, nedostali.
 
24. srpna 2008
byla na programu návštìva Velké èínské zdi a veèer se zúèastnili slavnostního zakonèení olympijských her.
 
Tím skonèil pobyt na olympiádì a s ním i poutavì psaný Zuzèin olympijský deník.
 
Co na to Dana Schindlerová, Zuzèina maminka (rozhovor)
 
Jaké byly sportovní zaèátky dcery Zuzky?
Zuzka byla odmalièka neposedné dítì. Vedli jsme ji ke sportovní všestrannosti. Bohu¾el od pùl roku zaèala trpìt tì¾kou brontichidou a dostávala astmatické záchvaty, pøi kterých trávila 14 dní mìsíènì v nemocnici. To ji  ve sportu hodnì  omezovalo, neubìhla ani sto metrù, aby se nezadýchala. U¾ ve dvou a pùl letech byla sama 9 týdnù v lázních a pak ještì nìkolikrát. Sna¾ili jsme se trávit s ní dovolené u moøe, u¾ívala homeopatika i léèbu akupunkturou. To vše snad pomohlo k tomu, ¾e po šestém roce ¾ivota pøestala mít akutní problémy. Další astmatický záchvat pøišel a¾ v 16 letech, opakoval se nìkolikrát, ale pak opìt problémy ustaly. Sdìluji to proto, aby i takto nemocné dìti neztrácely nadìji, ¾e ve sportu mohou nìco dokázat.
V rámci zdravotních mo¾ností Zuzka odmala jezdila na kole, plavala, hrála tenis, dìlala gymnastiku. Ráda tancovala, a proto jsme ji v deseti letech pøihlásili do latinsko-amerických tancù. Chodila tam velmi ráda, jen¾e nemohla sehnat taneèního partnera, proto po dvou letech skonèila. Mìla 13 let a pøemýšlela, co dál. Za házenou, která by ji bavila, by musela jezdit a¾ do Ostravy. Dostali jsme od známých doporuèení do atletického oddílu TJ Slezan Frýdek-Místek, kde se aktivnì vìnují mladým sportovcùm. Poprvé jsme tam šli s ní, a proto¾e  jí pøijala parta mladých sportovcù mezi sebe, zalíbilo se jí tam.
 
Pamatuješ si na nìkterý z jejich prvních atletických úspìchù?
Zuzka byla všestranná atletka, umìla bìhat krátké i dlouhé tratì i  pøes pøeká¾ky, skákat do dálky, házet kladivem, a tím pomáhala dru¾stvu k zisku bodù, ale v nièem individuálnì nevynikala. A¾ trenér Nejezchleba, který byl chodec, v ní objevil pøirozený talent k tomuto druhu atletiky. Ani se moc nemusela pøipravovat a jako ¾ákynì vyhrála po roce od pøíchodu do atletického oddílu titul mistrynì republiky. Tento titul jsme velmi intenzívnì pro¾ívali, pøi vzpomínce na její tì¾ké zdravotní problémy.
 
Urèitì teï nelituješ toho, ¾e si Zuzka vybrala právì atletiku …
Samozøejmì ¾e nelituji, proto¾e k tomuto druhu sportu taky tíhnu. Jsem ráda, ¾e dìlá nìco, co ji uspokojuje a pøes velkou døinu, kterou musí podstupovat, jí to nabízí mo¾nost pro¾ít nádherné okam¾iky, které se podaøí málokomu.
 
Napadlo Tì nìkdy, ¾e by se Zuzka mohla probojovat a¾ na olympijské hry?
V jejích zaèátcích ani náhodou. Sledovala jsem v¾dy, zda ji nadmìrná aktivita neubli¾uje zdravotnì, proto¾e na prvním místì bylo její zdraví.
Hlavnì jsme   s man¾elem vedli dìti (máme ještì 23letého syna Martina) k tomu, aby mìli koníèky, nemìli èas v pubertì na lumpárny, a tím abychom zamezili tøeba jejich ocitnutí se ve špatné partì. Pøece jen sportovci se zabaví jinak, ne¾ dìti, které se nudí.  Mìli jsme radost, ¾e se nám to daøilo.
A¾ kdy¾  jsme vidìli, jak Zuzka umí jít za svým cílem, zaèali jsme vìøit, ¾e to nìkam dotáhne.
Nestaèilo jí jen trénovat bìhy,  kondici a chùzi dìlat jen okrajovì, co¾ preferoval její trenér Nejezchleba. Sna¾ila se prosadit svou pøedstavu, ¾e nechce jen bojovat za tým, ale chce nìco dokázat i individuálnì.  Pochopila, ¾e pokud chce v tomto sportu vyniknout, musí zvýšit chodecké tréninkové dávky a to jí nabídl reprezentaèní trenér chùze Ivo Piták. Pøes nepochopení trenéra Nejezchleby, šla pøes pøeká¾ky za svým cílem a zaèala trénovat u Ivo Pitáka.
Ze zaèátku, pokud chtìla jet na soustøedìní do Itálie, aby ho nemusela platit, chystala snídanì, vaøila obìdy i veèeøe  pro 20 lidí a pak teprve trénovala. Postupnì se zlepšovala a byla zaøazena jako nadìjná do støediska vrcholového sportu, které ji pøispívalo na soustøedìní.
Zmìna tréninkového pojetí znamenala, ¾e se za dva roky  zlepšila o 25 minut. A tehdy jsme u¾ zaèali tušit, ¾e to dotáhne daleko. Ale vidìli jsme to spíše výhledovì, pokud jí zdraví bude slou¾it, na LOH v Londýnì za 4 roky.
 
Pamatuješ si na okam¾ik, kdy se Zuzka na olympiádu nominovala?
Detailnì. Zuzka byla pøedtím na tì¾kém soustøedìní v Itálii v nadmoøské výšce 2000 m, odkud jsme slyšeli, ¾e je na tom hodnì dobøe. Trenér rozhodl, ¾e pojedou hned v bøeznu na závod, aby mìla více mo¾ností, kde by mohla splnit limit.
V dobì jejího závodu jsem vyšla s pøáteli na Lysou horu a pohladila hladící bod  na vrcholu a pøála si, aby se jí to povedlo.
Dlouhou dobu po závodì se neozvala, byli jsme domluveni, ¾e pošle SMS a najednou volala. U¾ jsme tušili, ¾e se s námi chce podìlit o to, ¾e dokázala nìco  neuvìøitelného. Dojetím jsme s man¾elem zamaèkávali slzy.
 
Jaké byly Tvé pocity, kdy¾ Zuzka na olympiádu odcestovala a všichni z okolí dávali vìdìt, ¾e budou fandit?
Proto¾e bydlíme na vesnici, byla atmosféra mnohem lepší, ne¾ kdybychom bydleli ve velkém anonymním mìstì. Jak zástupci obecního úøadu, tak lidé známí i ménì známí nám dávali najevo, jak dokázala ú¾asnou vìc. Z naší vesnice ještì nikdo na olympiádì nebyl..
Rozebírali jsme její mo¾nosti a krotili názory nezasvìcených, ¾e tam mù¾e bojovat na špici. Vìdìli jsme, ¾e zatím to bude jen nakouknutí do svìtové špièky a mnoho získaných zkušeností pro její další závody.
 
Jak jsi pro¾ívala samotný závod?
Proto¾e reakce fandù byly tak pøívìtivé, rozhodli jsme se podìlit s rodinou a pøáteli o neopakovatelné okam¾iky a udìlali zahradní párty na zahradì u našeho domu. Pøesto¾e její závod probíhal a¾ od 3 hodin ráno, sešlo se u nás na 40 lidí. Nìkteøí vydr¾eli od veèera, jiní se trousili, ještì ospalí, probuzení budíèkem v nepøíjemnou hodinu. Moc jim dìkuji za takovou obì».  Atmosféra byla skvìlá i poèasí nám pøálo. Pomohlo mi to zklidnit velkou nervozitu. Nejvìtší strach jsem mìla ze smogu, který tam mohl Zuzce ublí¾it, jinak jsem vìdìla, ¾e je velmi  dobøe pøipravená a zdravá. Kdy¾ na Eurosportu zaèal pøímý pøenos, nevìøila jsem vlastním oèím, v Pekingu lilo jako z konve. Myslím si, ¾e to ale pro Zuzku bylo lepší ne¾ vedro a smog. Zuzka zaèala výbornì, dr¾ela se v èelní skupinì, i kdy¾ jsem vìdìla, ¾e èasovì na ty lepší nemá. Øíkala mi, mami, uká¾u se vám v televizi aspoò na zaèátku, kdy¾ pak budu vzadu, u¾ na mì zábìr  urèitì nebude. A mìla pravdu, ze zaèátku jsme ji mìli mo¾nost vidìt (naštìstí jako jedna z mála mìla tmavou kšiltovku s bílým prou¾kem uprostøed).
 
Po jeho skonèení to asi byla obrovská úleva, ¾e u¾ to Zuzka má za sebou …
Nervozita vrcholila, kdy¾ došlo do cíle 20 závodnic, u¾ jsme zaèali vyhlí¾et, kdy pøijde na stadion. Z 18. km hlásili, ¾e se pohybuje na 28. místì.
Kdy¾ ráno pøed závodem vydali startovní listinu, sklapla mi èelist. Na startu bylo pøihlášeno 48 závodnic, jen 5 z nich mìlo horší osobní rekord ne¾ Zuzka. Vìdìla jsem, ¾e to nebude mít jednoduché.
Bohu¾el, kdy¾ pøicházela do cíle,  v televizi zrovna zábìr nebyl. Ale kdy¾ jsme zjistili, ¾e je v cíli a zlepšila si v tìchto podmínkách osobní rekord, mìli jsme ohromnou radost. Na její poèest jsme porušili noèní klid a vzdali ji hold velkým ohòostrojem. Z reakcí vím, ¾e byl hodnì  slyšet a vidìt i v dáli, všem se za to omlouvám, ale nìjak to k tomu patøilo.
Úlevou po psychickém vypìtí a štìstím, ¾e to dokázala  jsem si musela chvíli pobreèet.
 
Vzpomeneš si, ¾e by se Zuzce do atletiky nìkdy nechtìlo?
Urèitì takové okam¾iky nastaly, vzpomínám, ¾e v 15, 16 letech prázdniny trávila radìji prací ve Skotsku, i kdy¾ vìdìla, ¾e by mìla zùstat doma a trénovat. Pak po 2 mìsících výpadku pøijela a její fyzièka byla fuè. Ale s odstupem èasu jsem ráda, ¾e tehdy jsme jí to dovolili, proto¾e jí to obohatilo o samostatnost a výraznì zlepšilo komunikaci v angliètinì.
 
Jaké jsou Zuzèiny záliby?
Zuzka je hodnì vytí¾ená nejen tréninkem a závodìním, ale i studiem na VŠE v Praze, kde nemá ¾ádné úlevy a dokázala ukonèit úspìšnì 2. roèník. Ráda dìlá vše, co souvisí se sportem, jezdí na silnièním kole i v terénu, plave, zahraje si tenis. V zimì milovala snowbord, ale teï nejezdí, bojí se, aby se nezranila. Ráda i odpoèívá, ète si kní¾ky, zajde do kina. Diskotéky ji nikdy nebavily, to ji nechybí.  Ráda nakupuje hadøíky a miluje dobrou baštu. Jejím dalším koníèkem je cestování, vrcholový sport jí pomohl k tomu, ¾e loni vidìla Thajsko (Svìtová univerziáda) a teï Japonsko a Èínu.
 
Zalo¾ila jsi Zuzce archiv èi kroniku její atletické dráhy?
U¾ kdy¾ vyhrála jako ¾ákynì titul a psali o tom v místních novinách, èlánek jsem vystøihla a uschovala. Postupnì èlánkù pøibývalo,  a proto mám poøadaè, ve kterém jsou všechny èlánky a materiály, které jsem zachytila. Bylo fajn, kdy¾ ji pøed olympiádou Frýdeckomístecký a tøinecký deník navrhl, aby jim psala z olympiády deníèek. Proto¾e spojení z Japonska  mezi námi nebylo tak èasté (mobil jí  nefungoval, pouze kdy¾ se pøipojila na skype), tìšila jsem se na noviny, ¾e si pøeètu, jak se Zuzka cítí.
 
Co bys doporuèila rodièùm ratolestí, které by se také chtìly dát na atletickou dráhu?
Myslím si, ¾e je to rozhodnì lepší, ne¾ pokud dítì pro¾ije svùj volný èas u poèítaèe nebo televize. Dítì se dostane do kolektivu sportujících dìtí, atletika pomáhá k udr¾ování kondice a hezké postavy, pokud se to nepøehání, bìh a chùze se pova¾uje za jeden z nejzdravìjších sportù. Dokud jsou dìti malé, trenéøi je vedou k atletice hravou formou, aby z toho dìti mìly radost. Pokud vím, tak v atletickém oddíle pøijmou ka¾dé dítì, i kdy¾ není vyslovenì pohybovì nadané.
Tento sport není ani drahý. Staèí nìjaké sportovní obleèení a boty. Mohou si ho dovolit i chudší rodièe.
 
Co Ty a sport – „zachodíš“ nebo zabìháš si nìkdy se Zuzkou?
Sport mám ráda od dìtství, ale nikdy jsem ho nedìlala organizovanì.
Teï mám partu kamarádek, s kterými jezdíme na horácích (rozumìj horská kola) po vrcholcích Beskyd, ráda si chodím zabìhat a zahrát tenis. Uvolnìní najdu pøi plavání.
Zuzka se objevuje doma jen zøídka, kdy¾ si jdeme spolu zabìhat, já bì¾ím o závod a ona vyklusává.
 
Samozøejmì, ¾e není všem dnùm konec, Zuzka bude urèitì pilnì a s chutí trénovat dále a my se s ní opìt budeme moci setkat tøeba u¾ pøíští rok na mistrovství svìta v Berlínì èi za ètyøi roky na olympijských hrách v Londýnì.
 
Popøejme Zuzce dost rychlý krok, a» šlape na paty svým soupeøkám a ty a» v cíli vidí jen Zuzèina záda.
Pavla Zemaníková
Další èlánky autorky:
Pøíbìh jedné nalezené chalupy
Vlaková tra» Frýdlant n. O. - Bílá
Osmnáctiny v údolí Ostravice
Zatopené osudy
Masarykova chata Na Beskydì
Chata Solárka
Lysá hora - Albrechtova chata
Lysá hora - Bezruèova chata
 
 
 
 


Komentáøe
Poslední komentáø: 11.09.2008  22:18
 Datum
Jméno
Téma
 11.09.  22:18 Polarka hodne uspechu Zuzko
 10.09.  15:51 Michala
 10.09.  12:00 Kopøiva.
 10.09.  06:06 Karel nìco pro nás