Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Leopold,
zítra Otmar.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

 

 
 

Milion hodin, nebo jinak øeèeno 44 000 dnù èi 120 let. Tolik èasu je nám geneticky vymìøeno pro ¾ivot. Alespoò to vyplývá z výpoètù nìkterých renomovaných vìdcù. Ale i kdyby to bylo ménì, 110, 100 nebo jen 90 rokù, poøád platí, ¾e jen nepatrná èást lidí doká¾e tento potenciál vyu¾ít

 
 

Tìlesná vý¹ka postupnì klesá rychlostí 1,5 milimetru roènì. Konèetiny se ztenèují, trup roz¹iøuje. Potøeba energie klesá. Zpomaluje se doba reakce. Sni¾uje se ostrost vidìní. Zhor¹uje se sluch, hlavnì u vysokých tónù. Ne, neexistuje nejmen¹í dùvod k panice, nemusíte volat sanitku. Je to jen stáøí, které se u lidí pøihlásí kolem padesátky, tedy ¾ádná nemoc. Na¹tìstí. Proto¾e kdyby stáøí bylo nemocí, byli bychom uprostøed té nejvìt¹í epidemie v dìjinách. Èe¹i toti¾ stárnou rychleji ne¾ kterýkoli jiný evropský národ. Podle výpoètù OSN bude Èesko v roce 2050 jednou z nejstar¹ích zemí, proto¾e vìk 40 % obyvatel pøesáhne 60 let. Ekonomové varují pøed zhroucením dùchodového systému. Demografické køivky, grafy a tabulky ale málokdy patøí k tématùm, o kterých by se hovoøilo jen tak, tøeba v hospodì. Proto jen málo lidí sly¹í na výzvy analytikù, aby se na své stáøí pøipojistili. Stejnì tak lékaøi upozoròují, ¾e o tom, jak bude druhá polovina na¹eho ¾ivota vypadat, do znaèné míry rozhodujeme sami. Mù¾eme ovlivnit, zda zemøeme v ¹edesáti v nemocnièní posteli obklopené drahými pøístroji, anebo v pìtadevadesáti, relativnì zdraví s pohorkami na nohou. Nìkdej¹í pøedseda

 
 

Nikdo by nemìl umírat, dokud není opravdu star¹í ne¾ sto let.

 
 

Americké geriatrické spoleènosti Walter M. Bortz vidí cíl jasnì: "Nikdo by nemìl umírat, dokud není opravdu star¹í ne¾ sto let. Do té doby je ka¾dá smrt pøedèasná." Nikdy lidé nemìli tolik informací o tom, co se s jejich tìlem a myslí dìje a nikdy nemìli tolik mo¾ností, jak tyto informace vyu¾ít. To, co moderní vìda nabízí, ale nejsou ¾ádné zázraèné pilulky nebo operace. Je to vlastnì jen potvrzení a propracování toho, co dávno tu¹íme. Kdo chce pro¾ít dlouhý ¾ivot a krátké umírání, nesmí kouøit a musí zdravì jíst a být psychicky i fyzicky aktivní. Vlastnì je to jednoduché. Nikdy není pozdì. Ne v¹echna pøísloví jsou moudrá. "Starého psa novým kouskùm nenauèí¹" patøí zrovna mezi ta, která spí¹e ne¾ skuteènost reflektují stereotyp. I velmi starý èlovìk se mù¾e a musí uèit. I velmi starý èlovìk mù¾e zlep¹ovat svou kondici.

 
 

Churchillùv syndrom

 
 

Objeví-li se v novinách nebo v televizi zpráva o tom, ¾e nìkdo oslavuje sté èi je¹tì vy¹¹í narozeniny, èasto oslavenec pøiznává, ¾e jeho ¾ivotospráva nebyla v¾dy ideální. Babièky mívají slabost pro griotku, dìdeèkové zase ka¾dý den vykouøí dvì tøi cigarety.  Je tøeba si uvìdomit, ¾e v¹echny rizikové faktory pùsobí na èlovìka souèasnì. Kdy¾ ovlivníte jeden z nich, je¹tì se nemusí nic dít. Kdy¾ je ten pán èilý, aktivní, má zájem o svìt, pak si tu cigaretu mù¾e sem tam dát. Pokud se ale nìkdo nehýbe, pøejídá se a navíc kouøí jak fabrika, jeho ¹ance do¾ít se vysokého vìku se sni¾ují na minimum. Jsou ale lidé, u kterých selhávají v¹echny teorie. Kdy¾ se Winstona Churchilla ptali, jak si vysvìtluje, ¾e se pøi své pøí¹erné ¾ivotosprávì tì¹í tak dobrému zdraví, odklepal tlustý doutník, na chvilku odlo¾il sklenici whisky a su¹e odpovìdìl: "No sport." Jindy zase øekl: "Kdykoli mám nutkání si zacvièit, lehnu si a poèkám, a¾ to pøejde." Tento britský premiér se pøesto do¾il devadesátky. Vìdcùm, kteøí se zabývají stárnutím, tím zamotal hlavu. Museli se spokojit s tím, ¾e jeho pøípad prostì oznaèili za vzácný "Churchillùv syndrom". Winstonù Churchillù není mnoho. Chtít napodobovat jejich ¾ivotní styl znamená páchat pomalou sebevra¾du. Ve va¹em pøípadì pøíroda výjimku pravdìpodobnì neudìlá.

 
 

3x  DESET

 
 

10 rad pro ty, kteøí se chtìjí do¾ít sta a více let

 
 

1 Nenechte se dobìhnout arteriosklerózou

 
 

Pøi cestì za vysokým vìkem je arterioskleróza nepøítelem èíslo jedna. Nekuøte, omezte (èi lépe zcela z potravy vyluète) ¾ivoèi¹né tuky a nepøejídejte se.

 
 

2 Nezakládejte si pøíli¹ na vlastní dùstojnosti

 
 

Va¹e ¹ediny a» ctí jiní. Neøíkejte si, "co by tomu øekli lidi, to u¾ se snad pro mì nehodí". Chcete se pøihlásit na kurs rokenrolu nebo stepu? Udìlejte to.

 
 

3 Hlídejte si váhu, ale nepøehánìjte to

 
 

Podle teoretických pøedpokladù by se mìli nejdel¹ího vìku do¾ívat ti, kteøí omezili pøísun kalorií a¾ na hranici podvý¾ivy. Tento pøedpoklad se podaøilo potvrdit na laboratorních krysách. U lidí to ale nefunguje. Statistiky øíkají, ¾e nejdéle ¾ijí ti, kteøí mají váhu normální nebo mírnou (!) nadváhu. Obezita je faktorem, který ¾ivot výraznì zkracuje.

 
 

4 Nezøíkejte se sexu

 
 

Kdy¾ vìdci zkoumali skupinu lidí, kteøí vypadali výraznì mlad¹í, ne¾ byli, zjistili, ¾e se u tìchto osob nápadnì èasto vyskytuje nadprùmìrná sexuální aktivita. Stejnì tak i mnozí století udávali, ¾e sex je nebo alespoò byl dùle¾itou souèástí jejich ¾ivota.

 
 

5 Plánovitì si budujte vztahy s lidmi

 
 

Èasto platí, ¾e èím je èlovìk star¹í, tím se mu hùøe navazují vztahy s okolím. Je tøeba na to myslet u¾ ve støedním vìku a vytváøet si sí» kontaktù.

 
 

6 Nebuïte na nikom závislí

 
 

Sobìstaènost je klíèové slovo, pøemý¹líme-li o smysluplném stáøí. Nenechejte nikoho za sebe rozhodovat, pokud to není nezbytnì nutné. Buïte pokud mo¾no ekonomicky nezávislí. Dùvìøujte si. Pokud chce na vás nìkdo páchat dobro, je-li to jen trochu mo¾né, uteète.

 
 

7 Nespìchejte do dùchodu

 
 

Ukázalo se, ¾e jen máloco prodlu¾uje ¾ivot tak výraznì, jako to, kdy¾ èlovìk udr¾uje do vysokého vìku svou profesionální kariéru. Pozdìji mù¾e jít jen o práci na èásteèný úvazek èi externí èinnost. Pøekvapivì úèinnou brzdou stárnutí je také dobrovolná práce pro komunitu.

 
 

8 Nenechte zahálet mozek

 
 

Mo¾nosti lidského mozku jsou v nìkterých ohledech témìø neomezené, a to i mo¾nosti stárnoucího mozku. Více ne¾ kdekoli jinde ale platí, ¾e co nepou¾íváte, o to pøijdete. Zpùsobù, jak mozek trénovat, je celá øada. Pi¹te si deník, nikdy není pozdì zaèít se uèit cizí jazyk nebo nový program na poèítaèi.

 
 

9 Hýbejte se

 
 

Stáøí vás sice do¾ene, ale dlouho pøed ním mù¾ete utíkat. Zaèít se cvièením a sportováním není nikdy pozdì. I devadesátiletí obyvatelé domova dùchodcù dokázali zvý¹it po osmitýdenním cvièení svou svalovou sílu o 180 %. Vìdci vypoèítali, ¾e ka¾dá hodina cvièení pøidává dvì a¾ tøi hodiny celkového ¾ivota, u star¹ích lidí je tento pomìr je¹tì vy¹¹í.

 
 

10 Zbyteènì nereptejte

 
 

Optimismus a pozitivní naladìní spojují témìø v¹echny lidi, kterým se podaøilo "dobøe" zestárnout. Nebojte se lidí o generaci èi dvì mlad¹ích a netrapte se vìcmi, které nemù¾ete zmìnit.

 
 

10 otázek a odpovìdí o stáøi a stárnutí

 
 

1 Proè vlastnì stárneme?

 
 

Dnes doká¾eme odpovìdìt na otázku, jak stárneme a jaké jsou molekulární, bunìèné a genetické mechanismy stárnutí. Otázka, proè stárneme, má v¹ak také filozofický podtext. Má vùbec stárnutí smysl? Proè ne¾ijeme neomezenì dlouho? Zde lidstvo odpovìï stále hledá.

 
 

2 Stárnou ¾eny jinak ne¾ mu¾i?

 
 

Ano. U èlovìka napøíklad vyhasnutí schopnosti rozmno¾ování nastává u ¾en mnohem døíve. Je také odli¹né spektrum nemocí u mu¾ù a ¾en a i pøíèiny smrti. Z pohledu sociologa je stáøí doménou ¾en - u 80letých pøipadá na jednoho mu¾e 2,7 ¾en.

 
 

3 Jak o délce ¾ivota rozhoduje genetická výbava?

 
 

Je to velmi individuální. V zásadì ale platí, pøíroda potøebuje pøedchozí generaci jen proto, aby vznikla generace nová. Poté, co dojde k úspì¹nému rozmno¾ení, je z hlediska pøírody dal¹í pøe¾ívání organismu bezvýznamné.

 
 

4 Existuje nìco jako gen dlouhovìkosti?

 
 

Geny rozhodují o délce na¹eho ¾ivota, ale nikoliv pøímo. A rozhodnì se nejedná o jeden jediný. Ovládají rùzné na¹e vlastnosti napø. schopnost bojovat s infekcemi, výmìnu látkovou, které významnì ovlivòují stárnutí.

 
 

5 Dá se podle vìku, kterého se do¾ili pøíbuzní, odhadovat, kolika let se do¾ijeme?

 
 

Do jisté míry ano, existují rodiny, kde se dlouhovìkost vyskytuje èastìji. Rozhodnì v¹ak nelze z do¾itého vìku rodièù usoudit, jakého vìku se do¾ijí dìti - lze to vyjádøit pouze jako míru pravdìpodobnosti (ta není pøíli¹ velká).

 
 

6 Mohou vitaminy zpomalit stárnutí?

 
 

Nedostatek vitaminù mù¾e proces stárnutí urychlit. ®ádný vitamin ale stárnutí nezabrání. Proto¾e v¹ak vitaminy optimalizují bunìèný metabolismus a mohou chránit proti nìkterým typùm bunìèného po¹kození, umo¾òují pøimìøené dávky vitaminù vyu¾ít na¹eho genetického potenciálu pro délku ¾ivota.

 
 

7 Potøebují staøí lidé více spát?

 
 

Právì naopak. U star¹ích lidí se potøeba spánku mírnì sni¾uje. Pøesto paradoxnì star¹í lidé tráví v posteli daleko více èasu ne¾ ve støedním vìku. S vìkem dochází ke zmìnám spánku - spánek ji¾ není tak tvrdý, mìní se také pravidelné støídání lehèích a hlub¹ích fází spánku a zkracuje se doba snìní.

 
 

8 Jak se pozná Alzheimerova choroba?

 
 

Jedním z prvních projevù jsou poruchy pamìti a neschopnost se uèit. Pozdìji se objevují potí¾e pøi øe¹ení slo¾itìj¹ích úloh. Bývá zmìna vyjadøování a øeèi. Pøidávají se poruchy prostorové a èasové orientace. Pro èleny rodiny jsou obtì¾ující zmìny osobnosti.

 
 

9 Jak se dá Alzheimerova choroba léèit?

 
 

Vyléèit ji neumíme a v¹echny léèebné strategie onemocnìní pouze zpomalují a oddalují záva¾nìj¹í stadia nemoci.

 
 

10 Co zpùsobilo souèasné prodlou¾ení ¾ivota?

 
 

Pøedev¹ím zmìna sociálních a hygienických podmínek. Významné jsou i úspìchy na poli medicíny, pøedev¹ím zavedení antibiotik, léèba srdeènì-cévních onemocnìní, cukrovky. Zapomenout nelze ani na prevenci - napøíklad oèkování.

 
 

10 mýtù o stáøí

 
 

1 Staøí lidé nemají zájem o sex

 
 

Není to pravda. Podle jedné studie je sexuálnì aktivní polovina mu¾ù mezi 72 a 75 roky.

 
 

2 Ve stáøí se mìní osobnost

 
 

Není to pravda. Pokud osobnost není naru¹ena nemocí, je po celý ¾ivot nemìnná.

 
 

3 Ke stáøí nevyhnutelnì patøí senilita

 
 

Není to pravda, s vìkem se sice zhor¹uje krátkodobá pamì», ostatní intelektuální schopnosti mohou zùstat (a u psychicky aktivních lidí také zùstávají) neporu¹ené.

 
 

4 Stáøí je o¹klivé

 
 

Není to pravda. Jsou kultury, kde se stáøí pøiznávají znaèné estetické hodnoty.

 
 

5 Staøí lidé jsou si velmi podobní

 
 

Není to pravda. Ve stáøí se naopak rozdíly mezi lidmi zvìt¹ují, nìkteré vlastnosti se vyhraòují.

 
 

6 Staøí lidé jsou nevýkonní

 
 

Není to pravda. Dokonce podle statistik mají zamìstnaní senioøi men¹í poèet dní, kdy jsou na neschopence, ne¾ mlad¹í lidé.

 
 

7 Staøí lidé jsou nesobìstaèní

 
 

Není to pravda. Jen pìt procent lidí star¹ích 65 let je odkázáno na profesionální péèi jiného.

 
 

8 Ke stáøí nevyhnutelnì patøí nemoci 

 
 

Není to pravda. Existují století lidé, kteøí v ¾ivotì nenav¹tívili lékaøe.

 
 

9 Staøí lidé jsou chudí

 
 

Není to pravda. Rozhodnì existují slab¹í skupiny, u nás jsou to tøeba matky-samo¾ivitelky.

 
 

10 Stáøí je moudré

 
 

Není to pravda. Stáøí "patent na rozum" nevytváøí. Pokud ale vyvá¾ená osobnost doká¾e ve stáøí pøedávat své zku¹enosti, bylo by høíchem jí nenaslouchat.

 
 

Doká¾ete to v jejich létech také?

 
 

Johann Wolfgang Goethe (1749 1832) dokonèil Fausta, kdy¾ mu bylo 83 let. Proslul také svou milostnou epizodou, kdy se ve svých 72 letech ucházel o sedmnáctiletou Ulriku von Levetzow.

 
 

Lékaø Josef ©vejcar (1897 a¾ 1997) se py¹nil titulem "nejstar¹í pediatr na svìtì". Své stì¾ejní dílo Kojení dar nejcennìj¹í vydal v roce 1988, tedy kdy¾ mu bylo 91 let.

 
 

Re¾isérka Leni Riefenstahlová (1902) letos pøi svých stých narozeninách pøedstavila svùj nový film, který vznikl bìhem jejích nesèetných ponorù pod hladinu oceánu v letech 1967 - 2000.

 
 

Winston Churchill (1874 - 1965) se do¾il témìø 91 let, aèkoli ve¹keré dobré rady lékaøù ostentativnì ignoroval. V politice se pohyboval a¾ do roku 1955, tedy do svých 80 let.

 
 

Podle LN zpracovala MUDr. Blanka Malá

 
 

 


Komentáøe
 
 Datum
Jméno
Téma