„Cukatura“
Teplomìr pøes den vystoupal nad plusovou desítku. Koneènì! Zmìna poèasí pøišla celkem vhod i mojí malièkosti, aèkoliv se musím pøiznat, ¾e letošní na sníh bohatá zima mi zrovna moc nevadila.
Hezky se u plápolajícího krbu vzpomínalo na dobu, kdy bývala opravdová zima se vším všudy. Se spoustou snìhu, s mrazíky a všemi správnými vlastnostmi “ladovské zimy”. Byla pova¾ována za normál a neruinovala celé národní hospodáøství. Kromì ètyø pravidelných nepøátel socializmu - jara, léta, podzimu a zimy. Skuteèná ladovská zima, ne Nohavicova písnièková, kdy u Muzea napadly ètyøi centimetry snìhu. Vlídné sluníèko dokázalo “zmáknout” i mojí pøísloveènou, skoro Werichovskou lenost (“línej jak nejlínìjší chlap”). Donutil jsem sám sebe dokonce bez pøedcházejících “povzbuzujících” komentáøù MLP (moje lepší polovièka) a vìnoval jsem pár desítek minut úklidu zahrady.
Poté dobrovolnì povinná cesta za nákupy. S MLP nejdøív k paní ko¾ešnici, pro nový “hacafráèek”, co se mu zkracovaly rukávy. Kvùli beránkovi a jeho vymìšování, samozøejmì! Pøi té pøíle¾itost ještì do Kauflandu, u¾ nemáme skoro ¾ádnou konzervu pro koèièky. Potvory chlupatý, kdy¾ kouknu na úètenky, jejich náklady pravidelnì nìkolikanásobnì pøekraèují èástku vynalo¾enou na mojí osobu.
Pak, ¾e prý pán domu! Houby s octem, to mám tak akorát na baèkorách. Pìknì èitelnì a v barvách !
Vracíme se, pøed domem dvojice. Mlaïoši, moc bych za to nedal, ¾e souèet obou jejich vìkù se pohyboval tak nìco kolem tøicítky. V horoucím objetí, polibek jak z Holywoodu. Dlouhý, vášnivý - co se dìje kolem nich jim bylo zjevnì “šum a fuk”. Taky jsem zaregistroval - chlapec v záøivì bílých kalhotách, ona rù¾ové trièko s krátkým rukávem. Inu, jaro!
“Tohle by snad mìli úøednì zakázat!, takhle se cicmat na veøejnosti ! Rovnou z Bruselu !”
“To nemyslíš vá¾nì! Vzpomeò si na nás, kdy¾ jsme byli v jejich vìku !”
“Jo, a taky si vybavuji, jak jsi se cukal !” dodala MLP s úsmìvem. Stejnì okouzlujícím jako tenkrát, pøed padesáti léty. Zrovna dvakrát si na svoje cukání nepamatuji. Nebo si to nechci pøiznat ? Konec koncù, MLP má v¾dy pravdu! „Vo tom ¾ádná!“
Doma jsem povìsil klíèky, nedalo mi, kouknu z okna… Ještì tam stáli, dr¾eli se za ruce a hledìli si upøenì “z oèù do oèù”. Pøímo nad nimi vonìlo jaro… Ach jo…
Jen mne tak napadlo - tøeba mu za pár let nìjaká pøipomene (a nemusí to být zrovna ta dnešní): “Pamatuji si dobøe jak ses cukal !”
Jiøí Kadlus