Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Otmar,
zítra Mahulena.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Frýdlant nad Ostravicí aktuální: originální
aneb beskydská hra na dobrou náladu
  
Parèíkem jsem v¾dy procházela témìø dennì a kdy¾ zaèala   jeho rekonstrukce, také jsem i po celou dobu sledovala s napìtím, jaký bude výsledek.  Kdy¾ byly práce v listopadu hotovy, zaèalo se pøes parèík chodit a moji pozornost upoutalo šest pøipravených vývodù elektrických kabelù. Jak jsem se dozvìdìla, èekalo se na dodávku atypických svítidel. To u¾ jsem zaznamenala první zmínku v tisku, ¾e se bude jednat o svítidla vskutku originální a pak u¾ nastoupila èirá zvìdavost. Nejprve byly namontovány šroubovnicové konstrukce, které pak byly postupnì osazovány trojúhelníkovými smalty. Jednotlivá svìtla mají rùzná barevná ladìní, na nìkterých se objevují rozmanité  motivy, napø. ruce a nabádají k pøemýšlení, co chtìl umìlec vyjádøit. Smalty pùsobí pestøe, radostnì a uvolnìnì. Kousek po kousku pronikají do duše, evokují fantazii a cesta parkem se teï pro mne stala malým odpoèinkem v ruchu všedního dne. Nejsem znalcem výtvarného umìní, ale líbí se mi zajímavé vìci a baví mì nìco v nich vidìt. Na smaltu jako takovém mì fascinuje, jak o¾ívají  tradice a na starých koøenech vyrùstají tradice nové. Proto jsem se dala do psaní a èekala, a¾ se svìtla rozsvítí:
 
Kdo zná podhorské beskydské mìsteèko Frýdlant nad Ostravicí, dá mi jistì za pravdu, ¾e oznaèení BRÁNA BESKYD je zcela urèitì na místì. A pøedevším je to brána neustále rostoucí do krásy.
Na podzim letošního roku probìhla ètyøi mìsíce trvající rekonstrukce malého parku u Janáèkovy sínì Mìstského úøadu ve Frýdlantì nad Ostravicí. Toto místo symbolizuje spojení historického námìstí s centrem novì vzniklým. A nejen to – parèík se stal místem pøímo jedineèným, proto¾e jedním z jeho prvkù jsou originální osvìtlovací tìlesa, která jsou právì tím, co èiní zónu tak odlišným. Šest unikátních svítidel je zároveò autorskou galerií pod širým nebem, pokraèováním galerie litiny a smaltu, která je umístìna v nedalekém kulturní domì. O této galerii se ètenáøi mohli doèíst v èlánku PhDr.Karla Bogara, historika a teoretika umìní, v srpnovém vydání Trubaèe. Rovnì¾ tak o devítileté tradici smaltérských sympózií, konaných ve Frýdlantì nad Ostravicí za mezinárodní úèasti umìlcù.
Ètyøi ze svìtel  ve smìru od námìstí vystupují po levé stranì z dla¾by a další dvì svìtla jsou umístìna napravo od chodníku v èásti osázené zelení. Ka¾dé z tìles o výšce 4,5 metrù má tvar šroubovnice DNA a je osazeno originálními autorskými smalty.
„Chceme tím evokovat vývoj. Louè rozptýleného svìtla, která tím vším bude prostupovat, dá nakonec sloupu a jeho okolí urèitì zajímavou atmosféru. V návaznosti na nedalekou galerii umìleckého smaltu a litiny jde vlastnì o galérii v plenéru“, uvedl architekt projektu Jaromír Janèík, v jeho¾ dílnì se neobvyklý projekt   celé zóny zrodil.
„Nápad na vytvoøení podobné zóny je u¾ ale starý asi dva nebo tøi roky“, upøesnil místostarosta Bohumil Dolanský.
Na jména autorù umìleckých smaltù jsem se zeptala pana Karla Bogara: „Vedle  Karola Hercíka z Ostravy (nar. 1954) jsou autory smaltù Petr Bednáø z Frýdlantu nad Ostravicí (1946), Eva Kuèerová – Landsbergrová z Frýdku-Místku (1947), Antonín Gavlas z Ostravy (1953), Miroslav Kollár z Bratislavy (1961) a Jaroslav Gaòa z Kysuckého Nového Mìsta (1957). Kromì Hercíka se ji¾ všichni zúèastnili frýdlantských sympózií. Eva Kuèerová a s Petrem Bednáøem patøí k èlenùm EMAIL ARTU, který vlastnì celou akci se smalty rozjel.“ Obèanské sdru¾ení EMAIL ART vzniklo ji¾ v roce 1967 a od roku 1999 pùsobí tato asociace jako èlen Unie výtvarných umìlcù v Praze. Autoøi jsou uvedeni v poøadí, jak jsou jejich smalty umístìny ve smìru od námìstí.
 
Na nový prvek v našem podhorském mìsteèku  jsem se zeptala jednoho z autorù pana Antonína Gavlase:
„Práce na tomto úkolu se mi velmi líbila, jsem rád, ¾e tato svítidla budou vidìt tisíce kolemjdoucích. Je to jiné, ne¾ kdy¾ si doma èi nìkde na výstavì povìsíte obraz – ten vidí jen malý poèet divákù, kde¾to tyto svítící sloupy by mìly po mnoho let  o¾ivovat veøejné prostranství a pøipomínat mo¾nosti skloubení nároèné technologie a výtvarného umìní.
Ten mùj sloup bych mohl nazvat Létající modro anebo Modré z nebe. Objevují se na nìm barvy oblohy a jsou pøeneseny k zemi, o¾ivují tmavé pozadí vlastních svìtelných objektù.
Základní vrstvy barev se u smaltù nanáší ve vìtších plochách støíkáním kompresorem. Proto mají smalty na první pohled trochu neosobní  vzhled, spíše se podobají prùmyslovým výrobkùm èi designu. Ale právì proto se výbornì hodí k pou¾ití v architektuøe – strohý technický vzhled staveb o¾ivují svými barvami, ale pøitom jsou mu blízko svým technicistním pojetím. Svìtelné sloupy ve Frýdlantì jsou vmontovány v pravidelných technických konstrukcích, jakoby zde ještì  více technika pøeva¾ovala. Proto na nich vnímáme spíše jejich celkovou barevnost, ani ne tak jednotlivé motivy smaltových polí.“
  
Historie smaltu    
Smalt je chemické sklo, které na kovu tvoøí celistvý ochranný povlak lesklého a hladkého charakteru. Smaltování se po¾ívalo jako zdobící prvek na špercích, pozdìji jako povrchová úprava drahých kovù, litiny èi plechù.
Tato technologie byla pou¾ívána ve starovìkých zemích Dálného východu (Japonsko, Indie, Èína) èi v Egyptì. V 5. – 7. století se technologie pøenesla do Evropy. V èeských zemích je nejstarší pou¾ití smaltu zaznamenáno na èeských korunovaèních klenotech a na køí¾i Pøemysla Otakara II.
Pou¾ití smaltu jako povrchová úprava kovù byla pou¾ita v 19. století, kdy se smalt nanášel štìtcem.
Pøipomeòme si alespoò krátce nejstarší zaèátky historie smaltování ve Frýdlantì nad Ostravicí a v jeho okolí: „Nìmec Friedrich Ferdinand Leese ve spolku s chemikem Ludvíkem Grimmem si zøídili v roce  1834 výrobu smaltu ve Pstru¾í è. p. 45 (Lojzùvky). Nejprve se smaltovalo hotové litinové kuchyòské nádobí z produkce místních ¾elezáren. Syn zakladatele firmy Ludvík Ferdinand Leese, který podnik pøevzal v roce 1864, rozšíøil výrobu o plechové smaltované nádobí, které vidìl jako novinku na výstavì v Paøí¾i v roce 1867. V roce 1868 zahájila provoz smaltovna ve Frýdlantì nad Ostravicí, v ní¾ zpracovával plechové zbo¾í jinde zakoupené proto¾e nemìl vlastní lis k lisování tohoto zbo¾í. L. F. Leese, který se mezitím stal výhradním vlastníkem firmy, v roce 1896 továrnu prodal Richardu Postelbergovi z Vídnì za 50 tisíc zl. a dále zbo¾í ve skladì na 20 tisíc zl. V továrnì bylo zamìstnáno 100 dìlníkù, teprve syn majitele Leopold Postelberg výrobu rozšíøil a zamìstnával 600 dìlníkù. Mimo smaltovnu mìl ji¾ vlastní lisovnu a malírnu,  ve které  se smaltované zbo¾í, urèené hlavnì pro vývoz, ruènì malovalo. Podle statistiky z roku 1931 ètyøicet procent všeho vyrobeného zbo¾í se vyvá¾elo do ciziny, a to nejen do státù evropských, ale i do zámoøí. Pozdìji se jednalo o známý podnik Norma Frýdlant nad Ostravicí, který prošel øadou organizaèních zmìn a po revoluci v roce 1989 se stal soukromou firmou.“, dozvídáme se  v èlánku Jaromíra Poláška Putování za zajímavostmi z historie Frýdlantu nad Ostravicí z 18. srpna 1998, uveøejnìného v regionálním tisku.
 
Petr Bednáø
Z autorù smaltù vìnujme pozornost pøedevším místnímu frýdlantskému umìlci Petru Bednáøovi, jednomu ze èlenù výtvarné skupiny, který se narodil v roce 1946 v Ostravici. Dnes ¾ije ve Frýdlantì nad Ostravicí – Nové Vsi. Je absolventem støední prùmyslové školy hutnické. Øadu let pracoval v podniku Norma.
Petr Bednáø se stal jednou z výrazných osobností, které se programovì vìnují smaltu jako umìlecko-øemeslné technice.
 
S výtvarným smaltem zaèal v roce 1972. Svou tvorbu zaèal prezentovat v roce 1976. Èeské smaltérské umìní reprezentoval i na mezinárodním setkání smaltérù ve Francii èi na presti¾ních svìtových pøehlídkách tohoto smìru v Japonsku èi v Nìmecku. Pøedstavil se na øadì výstav v Èeské republice a jeho díla jsou zastoupena v øadì domácích i zahranièních institucí. Nechybìjí samozøejmì ve frýdlantské galerii a mají také své nezastupitelné místo v rodné Ostravice, kde je malá galerii místních výtvarných umìlcù.
 
Petr Bednáø stál pøi zrodu výtvarné skupiny EMAIL ART a svou tvorbou pøedevším polo¾il základ smaltérské školy ve Frýdlantì nad Ostravicí. Tato škola je charakteristická øadou výrazných znakù, které v Èechách i ve svìtì nejsou bì¾nì u¾ívány. Je to tøeba práce s nerezem, vyu¾ití podkladového plechu bez základového smaltu a vysokých strukturovaných vrstev emailu, kolá¾ování, vìdomý odklon od dekorativnosti a u¾itkovosti. 
Tento regionální umìlce své tvorbì mistrnì spojuje kov, sklo, oheò, køehkost, bohatství barev, odolnost i nemìnnost. V jeho díle se spojují krásy pøírody, vnitøní pro¾itky a je v nìm ztvárnìn neustálý kolobìh ¾ivota a smrti.
 
Zaèátkem prosince byl celý park dokonèen instalací smaltových prvkù a rozsvícená svìtla doplnila originálním zpùsobem atmosféru pøedvánoèního adventního èasu a urèitì øadì kolemjdoucích nenápadnì naznaèila, ¾e stojí za to, se na chvíli zastavit, zamyslet se nad událostmi konèícího roku a spìch nechat davùm vìtších mìst …
Pavla Zemaníková
Další èlánky autorky:
Pøíbìh jedné nalezené chalupy
Vlaková tra» Frýdlant n. O. - Bílá
Osmnáctiny v údolí Ostravice
Zatopené osudy
Masarykova chata Na Beskydì
Chata Solárka
Lysá hora - Albrechtova chata
Lysá hora - Bezruèova chata
Peking 2008 - olympijské ozvìny
Ostravice - Ostravská chata
Ostravice - Sokolská chata
Rozhovor s Jaromírem Šlosarem
Strmá voda
Jak jsem objevila Javoøinku
Hubertská mše na Bílé
Jak jsem objevila Javoøinku - 2
Vozovna z Ostravice
Dokud se zpívá
 
 


Komentáøe
Poslední komentáø: 29.12.2008  15:26
 Datum
Jméno
Téma
 29.12.  15:26 Kopøiva.
 28.12.  09:55 Ludmila
 28.12.  09:21 hera
 28.12.  08:03 emach