Velikost textu: normální | zvětšit | zmenšitInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Zora,
zítra Ingrid.

Můžete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uživatel: nepřihlášen

Více informací o klubu a členství v něm se můžete dozvědět na stránkách našeho klubu.

Anketa
Návštěvníci stránek - věk návštěvníků. Děkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Společnost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Melbourne
 
Během dalších čtyř dnů, co jsme ukrajovali našim známým ze soukromí, poštěstilo se pomocí Gočeho najít bydlení. Samozřejmě, jak jinak, nedaleko od nich.

Menší domek ve Springvale v Edmont ulici. Budil dojem tmavého depresivního kutlochu. Kolem domku zanedbaná zahrádka, dvě ložnice, obývák a kuchyň s příslušenstvím. Nijak moc nadšení jsme nebyli. Poznám z výrazu Vladimíra, co si myslí a on to samé poznává podle mých šklebů v obličeji. Goče nás tak dobře neznal, aby to rozeznával, ale protože jsme jim nechtěli přidělávat starosti a zneužívat jejich pohostinnosti, vzali jsme tento nabízený objekt k pronajmutí.
 
Uzavřela se smlouva. Naši kamarádi se za nás zaručili, protože jinak nepřicházelo v úvahu, že bychom jen tak lehce získali bydlení. Ve státě Victoria byly zákony tvrdší než Novém jižním Welsu (NSW). Goče s Lenkou nám moc věřili, jinak by to nebyli schopni udělat. Kdybychom neplatili, museli by platit za nás.
 
Práci jsme ještě neměli, ale prý je v Melbourne práce všude dost, a tak s tím jsme si starosti zatím nedělali. Chtěli jsme se vybalit, usadit, rozkoukat a potom hledat práci. Lenka se divila, že tak rychle od nich spěcháme. Ale určitě se jí ulevilo, když jsme odešli. Ona nám totiž tak moc vyvařovala a snažila se, aby nám i dětem chutnalo a měli jsme pohodlí. Dělala to na úkor své rodiny, která spala na zemi na matračkách a my jsme po velkém dohadování museli do jejich postelí. Jinak bychom asi čtyři dny nespali a stále se hádali. Musel být z té honičky kolem nás moc unavená.
 
Lenka s Gočem jsou lidé, kteří by se nejraději rozdali, nebo podělili o vše, co je v jejich silách. Nenajde se v nich ani špetka sobectví. Je to asi tím, že oba vyrůstali v dětských domovech, kde se jim nedostávalo.

Všeho si váží a nade vše je jim drahé lidské přátelství. Jsem ráda, že jsem prostřednictvím Vladimíra získala vynikající přátele.
 

* * *
 
Lenka a Goče
 
Z Československa se vystěhovali legálně za Lenčinou maminkou, sestrou a bratrem. Lenka poznala maminku až když jí bylo 29 let. Oba - Lenka i Goče – jsou makedonského původu, ale stále se hlásí k české kultuře a zvykům. Ty makedonské se jim nepoštěstilo v dětských domovech poznat. S lidmi z Makedonie se seznámili prostřednictvím Lenčiny rodiny a dodatečně se naučili ovládat svůj původní jazyk. Bylo jim totiž tři a čtyři roky, když je partyzáni přivedli do Československa, aby je uchránili před řeckou revolucí. Jednalo se o několik tisíc makedonských a řeckých dětí.

Lenčiny velmi dobré kamarádky byly Martha a Thena Elefteriadu. Vyprávěla mi velice hezké příběhy, co všechno společně v domovech prožily. Tam se také s Gočem seznámili. Tak tito vynikající lidé se zlatým srdcem vklouzli do našeho života.
 
Jana Gottwaldová
* * *
Zobrazit všechny články autorky
 
 

Komentáře
Poslední komentář: 20.08.2017  20:29
 Datum
Jméno
Téma
 20.08.  20:29 Alena