Senior únorové pranostiky
Únor je nejzajímavějším měsícem v roce, už třeba tím, že je nejkratší a navíc ještě má proměnlivý počet dnů! Proto i Karel Čapek ho nazval „záprtkem“ mezi měsíci.
Z našeho „pranostikového“ hlediska má pak hned na svém začátku jeden absolutní primát – Hromnicím připsali naši předkové nejvíce povětrnostních rčení – přes čtyřicet! I když mají pravděpodobně keltský a tedy pohanský původ, 2.února se křtily svíčky, které se pak zapalovaly při jarních a letních bouřkách.
1. 2.
Únorová voda – pro úrodu škoda!
Hynek nemá vodu rád, v tuto dobu polím škodí,
přesvědčil se častokrát – únorový sníh se hodí!
2. 2.
Na Hromnice o hodinu více – to je pravda celá.
Skřivánek si musí vrznout, i kdyby měl zmrznout.
Nemůžeme dělat více, než zapálit opět svíce,
skřivánka však nelitujme, ptáček ví, co dělá!
3. 2.
Na svatého Blažeje, pije skřivan z koleje.
Když náhodou zima čiší, Blažej pije z plných číší,
nikdy se moc neupejpá, vždycky rád si naleje.
4. 2.
O svaté Veronice bývá ještě sanice.
Jarmila má sanice dvě, jako každá žena,
když jí mrznou, tak se cítí notně ponížena.
5. 2.
Svatá Agáta bývá na sníh bohatá.
Teplomilka Dobromila nemá ráda bílo,
na jaro se stále těší, už aby tu bylo!
6. 2.
Na svatou Dorotu odmeť sníh od plotu!
Vanda žádný metař není, počasí se jistě změní,
a tak zatím odolává sněhovému komplotu.
7. 2.
Svatý Radko – na poli hladko.
Veronika vlastně neví, co to rčení znamená,
nevěřícně hlavou kroutí, smutně krčí ramena.
8. 2.
V únoru když skřivan zpívá, velká zima potom bývá.
Na mráz, na sníh a tak dále, Milada se mračí stále
v skrytu duše stále doufá, že už zima má namále.
9. 2.
Svatá Apolena bývá v mlhu zahalena.
Vstupuje do politiky, už má hroší kůži,
teď míří do parlamentu, tam se také mlží!
10. 2.
O svaté Školastice navleč si rukavice!
Mojmír by rád hrdě hlásil – nebude jich třeba více!
A tak zimní šatstvo shodil, bohužel však omarodil!
11. 2.
Únor bílý – pole sílí. Silničáři ale šílí!
Naše paní Božena, těžkou práci Bože má,
„bílé svinstvo“ vymete, nikdy není zmožená.
12. 2.
Kdyby měl únor tu moc jako leden,
nechal by v krávě zmrznout tele!
Když nemůže pod pokličku zahnat zimu do hrnka
Slavěna si zatím občas na rampouchy zabrnká.
13. 2.
O svatém Řehoři mrazy přituhnou a moří.
Na rozdíl od březnového,
Řehoř Druhý zimu protahuje,
Věnceslav nic nenadělá,
jen se tomu podřizuje.
14. 2.
Na svatého Valentýna zamrzne i kolo mlýna.
Přesto ale zima začíná být líná.
Svatý Valentínek – jara tatínek,
a tak všechny valentýnské páry
dávají si dneska dary.
15. 2.
Mnoho mlh v únoru přivodí mokré léto.
Jiřina slzami kropí naši cestu do Evropy
Přitom vůbec nepospíchá, pod inverzí těžko dýchá.
16. 2.
O svaté Juliáně připrav vůz a schovej sáně!
Ljuba radí – jeď na lyže, i když jaro je už blíže.
Vzhůru do hor, hurá na ně!
17. 2.
Když v únoru mráz ostro drží, to dlouho již nepodrží.
Copak slaví Miloslava? Podle jména možná „milo“!
My však víme, že je ráda, když už kolem není bílo.
18. 2.
O svatém Šimoně schází sníh se stráně.
Pro současnou Gizelu překvapení tohle není,
všude kolem prostě cítí to globální oteplení.
19. 2.
Když záhy taje – dlouho neroztaje.
Na svatého Patrika odhoď spodky i trika!
V Praze ba i v Nýrsku bude jako v Irsku.
20. 2.
Svítí.li slunce na bláznivé masopustní dny,
bude pěkná pšenice i žito.
Oldřich nerad maso pouští, připadá si jak na poušti,
neboť jako správný řidič, pije pouze Pito.
21. 2.
Masopust na slunci – pomlázka u kamen.
Masopustní sluníčko láká dneska paní Lenku,
kvůli bronzu maličko, tráví svůj volný čas venku.
22. 2.
Když mrzne na Petra nastolení,
bude mrznout čtyřicet dní bez prodlení
Kruté mrazy tento Petr velmi často prožil,
s jarem ale vrací se mu druhá míza do žil!
23. 2.
Netrkne-li únor rohem, šlehne ocasem
Svatopluk se smutně dívá, jak se zima hroutí,
pro své syny znesvářené na Moravě proutí kroutí.
24. 2.
Na svatého Matěje pije skřivan z koleje.
Nás však nesmí zahanbit, proto taky budem pít!
Po pivečku, po vínečku každý rychle okřeje.
25. 2.
Když skřivánek v únoru zpívá, brzy se pod nosem slívá.
Únor radí Lilianě – neschovávej ještě sáně,
Liliana neposlouchá, obleva už venku šplouchá.
Na svatou Dorotu odměť sníh od plotu!
Dorota teď v současnosti v kalendáři místo mění,
touto dobou většinou už koště na sníh nutné není.
Je-li mráz na svatého Gabriela, bývají žně veselé.
Alexandr má rád vandr, nejlépe už bez lyží,
žně jsou pro něj v nedohlednu, zatím jaro vyhlíží.
Je-li na svatého Romana jasno, bude hojná úroda.
Dneska ale Lumír únor uzavírá, nerad k tomu přitakává,
dlouhodobá pranostika – kýho výra – není pro něj pravá káva.
Jestli v únoru se mušky mlely, z jara rády umírají včely.
Jeden nestačí se divit, že by malé včelky umíraly rády,
takže k této pranostice o přestupném roce obraťme se zády.
Vladimír Vondráček, meteorolog ve výslužbě
* * *
Ilustrace © František Kratochvíl
Zobrazit všechny články autora