Hadí mord španělský
Že nevíte, cože je to za rostlinka? Je to zelenina, vhodná pro diabetiky a neměla by chybět na žádné zahrádce. Rostlinkou je černý kořen, botanicky hadí mord španělský (Scorzonera hispanica). Pochází ze Španělska a Francie a podle pověry měl mořit hady (scorzone - italsky had). Od 16. a 17. století se ho již začalo užívat jako zeleniny, ale u nás je stále jen vzácný.
Hadí mord je kořenová zelenina z čeledi hvězdicovitých, tedy patří do příbuzenstva smetánky - pampelišky. V černém kořenu se nachází vysoký obsah sacharidů a inulinu. Díky jim je velice vhodný zejména pro diabetiky. Obsahuje velké množství vody, bílkovin, tuků a vlákniny.
Ze stopových prvků jsou zde zastoupeny: hořčík, fosfor, železo, vápník, draslík a sodík. Mimo to je také zdrojem vitamínů, nejvíce jsou zde zastoupeny vitamíny A, B1, C a E. Je vhodný také pro osoby trpící revmatismem. Jedná se o velice chutný a zdraví prospěšný druh zeleniny.
Černý kořen je vytrvalá bylina se žlutými úbory květů a s nápadně černým nebo černohnědým kořenem, dlouhým 25-30 cm a silným 3-4 cm. Listy v přízemních růžicích jsou většinou úzké, takže rostlina špatně bojuje s plevelem. Na polohu není nijak náročný a může se pěstovat u nás skoro všude. Lépe ale roste v teplých a chráněných polohách. Nejvýhodnější je půda hlinitopísčitá, kyprá, dostatečně zásobená humusem. V půdách chudých a mělkých nevytváří vhodné kořeny. Dáváme jej do druhé trati, protože nesnáší přímé hnojení hnojem. Půdu zryjeme do hloubky 30 cm již na podzim.
Vyséváme co nejdříve od konce února do poloviny dubna, u pozdějších výsevů narostou jen tenké kořeny. Můžeme jej pěstovat i jako dvouletý, pak ale sejeme v srpnu až září.
Sejeme do hloubky 2,5 až 3 cm. Vzdálenost mezi řádky zvolíme od 20 cm do 35 cm a jednotíme na vzdálenost 8 až 15 cm. Můžeme také vysévat jednotlivé a nejednotit. Důležité je včasné plečkování a okopávání, protože slabé klíční rostliny plevel snadno udusí. Proto nikdy nesejeme do zaplevelené půdy. Pokud by se během pěstování (zvláště u dvouletých) zakládala květenství, musíme je vylamovat, zalévat musíme jen za déletrvajícího sucha. Mezi vynikající vlastnosti černého kořene patří i to, že mrazuvzdorný, takže od října sklízíme vždy jen tolik, kolik hned spotřebujeme, ostatní rostliny můžeme na pozemku nechat až do jara, kdy je o čerstvou zeleninu nouze. Abychom mohli sklízet i v průběhu zimy, přikryjeme záhon listím, takže půda nepromrzne. Sklizeň kořenů rýčem musí být velmi opatrná, protože se snadno lámou. Musíme počítat s tím, že kořeny jsou dlouhé.
Kořeny můžeme také uložit v písku v chladném sklepě nebo v pařeništi. Slabé rovné kořeny můžeme znovu zasadit a sklízet v létě nebo na podzim v dalším roce.
Tato zelenina má všestranné použití. Má chuť mandlovou, nepatrně nasládlou, proto se může vařit v mírně okyselené vodě. Nejprve však musíme kořen zbavit povrchové vrstvy a ihned dát do okyselené vody, aby znovu nečernal. Pak jej strouháme a mícháme s další zeleninou na saláty, povaříme a dáme do salátů, nakládáme do zásoby, zapékáme s masem nebo zeleninou, mícháme do jogurtu nebo smetany a různých omáček. Nejvhodnější úprava je však jako chřest nebo květák - vařený s houskou a máslem. Dá se i smažit v těstíčku nebo dokonce upravovat jako špenát.
Je nutné připomenout, že černý kořen je u nás stále nedoceněná zelenina, které by měli zahrádkáři věnovat pozornost. Jakmile ji jednou vyzkoušíte, budete se k ní stále vracet.
Text:Miluše Daňková
Ilustrace:Vendula Arnoštová, Alena Pakostová
Další články bylináře: