Všelijakých postních jídel, kopřivových nádivek a očistných bylinkových polévek se jistě v předvelikonočních časopisech najde hodně. Chtěla jsem tedy dnešní Bylinář začít něčím jiným. Sáhla jsem po rodinném stříbře - originálním čtvrtém vydání kuchařky a beletrie M. D. Rettigové z roku 1844. Ráda si v ní čítám pro půvab staré češtiny a představuji si, co by asi ta paní říkala dnešnímu vybavení kuchyně i dnešním mravům. Neboť ona dáma nebyla jen vynikající kuchařka, ale i matka jedenácti dětí, vlastenka a buditelka, která vedla dívky k tomu, aby byly vzorné manželky.
"Zvláště
a především musí každá mladá hospodyňka na to dohlédati" - radí
Rettigová v kapitole
O chování se k manželi -
"aby vše, co manžel její nenávidí odstranila, a v tom sobě pouze libovala, co by jej těšilo a jemu se líbilo. Chraňte se mrzutostí, a kdybyste skutečně pravdu měly, ochraniž vás nebe od toho pomyšlení, muži vzdorovati. Když žínka sama jest, nemusí duch její zaháleti, může se bavit přemýšlením, jak by se v domácí práci zdokonalila, aneb čím by manžela svého potěšila.
Pěkné, že?
Trochu jsem se nechala unést, omlouvám se, ale kniha mě pokaždé okouzlí. Původně jsem z ní chtěla vybrat recept s poetickým názvem "Míšeninka do žluté polévky", ale po začátku: Vezmi 12 vajec, libru (to je přes půl kila) zpěněného másla, vraz do hrnku, přidej šest žloutků a rozkloktej. jsem to vzdala.
Takže zpátky do našeho století, zpátky k nejkrásnějším svátkům roku, zpátky k Velikonocům.
Velikonoční svátky mohou být vnímány jako vítání jara a probouzející se přírody. Nebo také jako nejvýznamnější křesťanský svátek vzkříšení Ježíše Krista.
Roku 325 římský císař Konstantin Veliký zahajuje Níkajský (nicejský ) koncil, který formuluje a vyhlašuje tzv. Nicaeum, starokřesťanské vyznání víry. Koncil rozhoduje i otázku, kdy mají být slaveny velikonoce. Za termín Zmrtvýchvstání je stanovena první neděle po jarním úplňku.
Židé v tomto období slaví svátek pesach, připomínající vysvobození židovského národa z egyptského područí.
V každém případě k těmto svátkům rostliny, květiny i byliny neodmyslitelně patří ve všech kulturách i náboženstvích. Tyto svátky jsou časem, kdy můžete vytvářet velmi zajímavá aranžmá, která vynikají zvláštní krásou a poezií. A právě pro zachování té poezie Vám nabízím přehled přírodních barev pro velikonoční vejce.
BARVA | DRUH ROSTLINY | ČÁST ROSTLINY |
Žlutá | šafrán | blizny |
Žlutozelená | kopřivy | kořeny |
Žlutohnědá | kuchyňská cibule | slupka |
Karmínová | červená řepa | kořen |
Červená | topolovka | sušené květy |
Modrá | oman pravý | kořeny |
Fialová | bez černý | sušené plody |
Hnědá | ořešák | sušené listy a plody |
Zelená | obilí | mladá stébla |
Černá | vrba | kořeny |
M. Vlachová