Velikost textu: normální | zvětšit | zmenšitInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Milena,
zítra Miloš.

Můžete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uživatel: nepřihlášen

Více informací o klubu a členství v něm se můžete dozvědět na stránkách našeho klubu.

Anketa
Návštěvníci stránek - věk návštěvníků. Děkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Společnost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Pavel Javor
 
Vzpomínám si, že si už před delším časem tady na stránkách Seniortipu někdo přál znát trochu podrobnější životopis básníka Pavla Javora ( 1916 - 1981).
Tady je: Je to dost smutný příběh člověka převážnou část života  v exilu žijícího a v exilu též zemřelého. Jeho dílo je prostoupeno láskou k vlasti a touhou po tom, aby se do ní, osvobozené, do svobodné a demokratické mohl někdy vrátit. Patřil k těm, kteří odešli po roce 1948 - a ti chudáci tehdy skoro všichni naivně doufali, že se opravdu brzy budou moci vrátit do své vlasti svobodné, demokratické. Skoro nikdo tehdy netušil, že země zůstane v rukou komunistů a vasalem Sovětského Svazu po celých dlouhých padesát let.  
 
Zamyšlená země má, země po klekání,
trpělivá čekanko zaprášených cest,
zradu jen a porobu seli do tvých strání,
horké čelo zdobili mučenkou tvých hvězd …
……posmívaná Popelko hrách přebírající,
trháme ti z lásky své plátno na obvaz
posílám tam za tebou bílou holubici
nejvěrnější polibek, nejstručnější vzkaz….
 
Pavel Javor pocházel z  Martinic na Voticku a vlastním jménem se jmenoval Jiří Jan Škvor. Vystudoval reálné gymnasium v Benešově a potom se dal zapsat na Právnickou fakultu University Karlovy. V letech 1936 – 1943 zaměstnán v České kulturní radě,  poslední dva roky války byl okupanty poslán do pracovního tábora.
Literárně činný byl již od třicátých let a jeho příspěvky vycházely v Českém Slovu, Živé tvorbě a Osvětě venkova. Jeho knižní prvotina se jmenovala Zlatokop a vyšla v roce  1938. Po ní následovaly ještě další sbírky Vítr v krovech, Kalendář  a Mladý čas.
 
Po válce, v roce 1945 začal znovu studovat, tentokrát  na Filosofické fakultě UK, ale svá studia dokončil až v Kanadě, v Montrealu. V letech 1945 – 1948 byl také redaktorem Svobodného Slova, v říjnu roku 1945 se stal náhradním členem Prozatímního národního shromáždění, za Čs. Národně socialistickou stranu. Co následovalo všichni víme: Vítezný únor 1948. Pavel Javor, zbavený všech možností pracovat jako redaktor a především možnosti dále studovat na universitě, emigroval na jaře roku 1949 do Německa. Pracoval zpočátku jako dělník, později dostal místo jako poradce u Mezinárodní organizace pro uprchlíky IRO. V ČSR byl v té době v nepřítomnosti odsouzen k dlouholetému žaláři. V roce 1950 odchází do Kanady, kde pracuje zpočátku v české sekci kanadského veřejného rozhlasu (CBC) Současně studoval také na Montrealské universitě, kde v roce obhájil 1956 diplomovou práci L ´influence d´Adam Mickiewicz sur ses contemporains littéraires tchecque, (Vliv Adama Mickiewicze na současné české spisovatele) a o čtyři roky později už předložil svojí disertační práci o vlivu první světové války na českou literaturu. Obě práce zveřejnil  pod  svým jménem Jiří Jan Škvor. Počínaje rokem 1958 začal vyučovat češtinu, slovenštinu  a jejich literatury na Université de Montréal.
Byl členem mnoha organizací sdružujících Čechy a Slováky v exilu, ale také členem kanadské asociace  slavistů, Mezinárodního PEN klubu, Společnosti pro vědy a umění a Rady svobodného Československa.
Je pochopitelné, že jako autor stál při zrodu Slovanského nakladatelství, ve kterém vedlo mezi lety 1953 – 1955 edici Dobrá kniha. Později redigoval v nakladatelství Konfrontace edici  Bílá růže. v září roku 1964 uspořádal v New Yorku setkání spisovatelů nazvané Czech Poets in Exil.  
V exilu vydal v roce 1951 v češtině svoji básnickou sbírku „Pozdrav domů.“ Z ní jsou verše v úvodu článku. Jeho básnických sbírek následovalo ještě mnoho, v roce 1953 Chudá sklizeň, Recoleté pauvre vychází už i ve francouzštině. Kniha básní Daleký hlas, který vychází také v roce je vyznamenána cenou České kulturní rady v zahraničí. Následují knihy veršů Kouř z Ithaky, Chléb podaný hostu, Torzo lásky atd.
Napsal také autobiografický román Kus života těžkého, (1967) a knihu pro mládež Sir Clarence alias pes Pajda, která vyšla v roce 1982, tedy až po jeho smrti. Je autorem nesčíslných článků v různých sbornících,  přispíval studiemi, eseji do časopisu Proměny a Sklizeň, kde byl též editorem.
Text Mlčení s Egonem Hostovským a nebo O zájezdech do Kanady, který je součástí sborníku o E. Hostovském: Vzpomínky studie a dokumenty o jeho osudu vyšly v Torontu v nakladatelství manželů Škvoreckých 68 Publishers.
Je toho ještě mnoho, ale obávám se, že se čtenář už začíná nudit. Končím proto jednou z básní Pavla Javora, který zemřel v roce 1981 za nevyjasněných okolností. Nedočkal se…
 
Vysoko v horách ovečky se pasou –
Jdu sám a sám,
brouzdám se větrem rozechvělou krásou.
Až ke hvězdám
vzlíná má bolest, když jdou večer domů
ovečky pít –
 
Pohladit- koho?
Požalovat – komu?
Mír v srdci mít –
Jak hoří hvězdy,
 
jak se  tisknou stíny
k modrým horám!
Nezapřu lásku bláhovou a marnou,
neodvolám.
 
Vysoko v horách tichou píseň zvonků
sotva tuším.
Nezradím lásku velikou a svatou,
nepřehluším -
 
Karel A. Pokorný


Komentáře
Poslední komentář: 31.01.2008  17:20
 Datum
Jméno
Téma
 31.01.  17:20 Růžena
 31.01.  14:06 Karel NL obrázky
 31.01.  08:49 Růžena
 30.01.  10:42 Ludmila T
 29.01.  18:29 Zdenka
 29.01.  13:20 Jarka
 29.01.  13:01 Marcela
 29.01.  11:44 Hanka
 29.01.  05:01 kmet Jen další důkaz,