Zvuky a hudba provází lidstvo již od počátku jeho existence. Teprve v roce 1995 archeologové našli ve Slovinsku artefakt starý přes 45 tisíc let připomínající primitivní flétnu. Dr.J.Ateman podle předlohy vyrobil přesný duplikát a zjistil, že je možno na něj zahrát jednoduché melodie – pět tónů v rámci stupnice. Jeho hypotézou je, že byla použita na vábení partnerky k milostným hrám. Zvukové vábení bylo a je v přírodě běžným jevem. Do té doby byly známé pouze flétny egyptské či sumerské z dutých rostlin z doby před 3 tisíci lety před našim letopočtem.
Starověcí filozofové Platon či Aristoteles tvrdili, že hudba utváří osobnost člověka a rozvíjí prospěšné vlastnosti jeho duše.
Melodické zvuky působí na naše emoce, ale mohou vyvolat i stavy hypnózy a formy halucinací. Proto hudbu využívaly a využívají všechny druhy náboženství jako součásti rituálů i duchovních iniciací.
Poslech hudby má příznivý vliv na dítě ještě před jeho narozením, to naši předkové znali od pradávna. Běžně se zpívalo při i po práci, v rodinách se muzicírovalo a malým dětem se zpívaly ukolébavky.
I v dnešní době se dokazuje léčivá síla zvuku jako je Parkinsonova či Alzheimerova choroba, kdy se používají rytmické zvuky, které urychlují a usnadňují svalovou pohyblivost a koordinaci. Kladný vliv má i na pacienty s rakovinou, AIDS či na lidi trpící trvalými bolestmi.
Vhodně zvolená hudba po operaci má příznivý vliv na rekonvalescenci. A klasická barokní hudba je vhodná při výuce cizích jazyků.
Léčivé účinky má Mozartova hudba, jeho klavírní koncerty a symfonie pro housle a orchestr pomáhají při léčení dětí s poruchami řeči. Existuje a byla i úspěšně testovaná při autismu, dyslexii, epilepsií. Při Mozartově hudbě dochází k intenzivnější stimulaci myšlenkových procesů zvyšujících sebevědomí, kreativitu a zlepšující paměť. Andante z 24 jeho symfonie, nebo Allegro Moderato z 2 houslového koncertu napomáhá zvýšení schopnosti myšlení a prostorové představivosti.
Proč právě Mozart? Má dokonalou formu a zvykové vibrace.
Na lidskou psychiku velmi dobře působí Gregoriánské chóry.
Ovšem hudba a zvuk působí také negativně. Zvuk dokáže paralyzovat nervový systém člověka a jeho psychiku. Nacisté své vězně doháněli k šílenství jednotvárně kapající voda. I v dnešní době podle zpráv z tisku se používá tvrdá metalová při výslechu východních teroristů.
Negativní pocity vyvolávají i některé klasické skladby. Při premiérovým uvedení Svěcení jara Igora Stravinského v roce 1913 v Paříži, zvuky 120 hudebních nástrojů způsobilo u některých posluchačů takový stav šílenství, že se fyzicky napadali mezi sebou. Wágnerova opera Tristan a Izolda způsobila, že na stejném místě partitury dva dirigenti omdleli a třetí dostal infarkt.
Každá skladba má vliv na některou oblast v organismu člověka – pocit síly, energie pohybu. Jsou také skladby které více ovlivňuji city a vnímání a ty co mluví k srdci a duši. Záleží nejen na skladbě, ale také na použitých hudbeních nástrojích. Na fyzické tělo působí bicí,basy, dechové nástroje a elektronická hudba. Na city pak nástroje dřevěné a strunné. Na mysl smyčce, na duši a city harfa, varhany či zvonkohry.
Pokud potřebujeme energii pro naše tělo, tak volíme skladby silnějších rytmů, rychlých melodií a výrazné kontrasty klavírní, trubky, lesní roh, tubu, saxofony a pozouny. Skladby se poslouchají krátkou dobu a ne moc hlasitě například Triumfální pochod z Aidy (Verdi), Slovanský pochod (Čajkovský), Turecký pochod (Beethoven) či Radostný pochod (Strauss). Stejný účinek mají i předehry například Mistři pěvci Norimberští (Wagner), Karneval (Dvořák), Netopýr (Strauss), Kouzelná flétna, Don Giovanni (Mozart), Slovanské tance (Dvořák), Uherské tance (Brahms) .
A které předehry nás pomohou zbavit negativních pocitů a zloby? Wagnerův Lohengrin, Beethovenova předehra k Egmontu, či poslední věta symfonie č.5 od Čajkovského.
Proti citovému stresu působí zvuky flétny, hoboje, klarinetu, fagotu pokud hrají melodickou hudbu stávají se léčivými prostředky.
Hudba, kterou necháme proniknout do našeho nitra umí ho vyčistit, odbourat blokádu citu i emoční napětí.