Velikost textu: normální | zvětšit | zmenšitInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Liliana,
zítra Dorota.

Můžete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uživatel: nepřihlášen

Více informací o klubu a členství v něm se můžete dozvědět na stránkách našeho klubu.

Anketa
Návštěvníci stránek - věk návštěvníků. Děkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Společnost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

WILLIAM RICKETTS (1898 – 1993)

„NIKOMU NEPATŘÍM,
NEPATŘÍM NIKDE, JSEM VŠUDE,
ALE PATŘÍM”

 
To byla slova sochaře, keramika Williama Ricketta, který se narodil v Richmondu ve státě Victorie roku 1898 a zemřel v roce 1993 v Melbourne.

Celý svůj život věnoval sochaření a zasvětil ho původním obyvatelům z centrální Austrálie v letech 1949 - 1960. Inspirovali ho k jeho práci s hlínou.

Získal k australským domorodcům spirituální konekci a velkou úctu. Vážil si jejich spojitosti s přírodou a znalostí, jak v nehostinné zemi přežít. Díky jim si časem vytvořil duchovní místo, které nazval “William Ricketts Sanctuary”. Snažil se tím místem vyjádřit boj za ochranu matky přírody, místo neustálého a pravidelného ničení přírody nynější civilizací.

Největší část svého plodného života William prožil ve svém Sanctuary v “Mount Dandenong”, blízko “Olindy” (osada) a tam také ve svých devadesáti pěti letech zemřel. Domorodou krev neměl, ale prohlašoval, že si ho “Pitjantjatjara” národ adoptovali. Připadal si jedním z nich.

Mimo jiných vzácných vlastností, kterými William oplýval, byla touha po duševním růstu, a tak v roce 1970 navštívil Indii, kde se po dva roky zdokonaloval ve spirituálním učení v “Ashramu” ve “Sri Aurobindo”. Moc se mu zamlouvaly vědomosti a filosofie těchto lidí. Několikrát jsme “William Ricketts Sanctuary“ navštívili a obdivovali jeho keramické sochy perfektně vystihující domorodé obyvatele umístěné pečlivě do přírodní krásy v jeho dešťovém pralese, kde se “Sanctuary nachází. William pracoval neustále na nových projektech, až do pozdních let svého života. Byl to velice zvláštní, energický, duchovně založený člověk. Stále opakoval, že Bůh pracuje neobvyklou, záhadnou cestou. Také říkal, že musel pro domorodý národ něco udělat, aby jej vyzdvihl před očima bílých lidí. Hlínu připodobňoval k zemi, atomu a přírodě. „Chci se s lidmi podělit o to, co mně Bůh dal do vínku a co dal australským domorodcům.”

„Tento les je les lásky.”

 

Ano, tato slova vystihl přesně. Sochy domorodých obyvatel z vypálené hlíny zaplnily jeho les lásky dokonale pro obdiv každého, kdo chtěl něco spirituálního, neobvyklého, pohádkového objevit.

Jsem esence (jádro) boží, prohlašoval William a svým vyprávěním o svém bohatém životě nezaujal jenom nás, ale snad každého, kdo s ním přišel do styku.

Při jedné nečekané návštěvě v lese lásky nám William předváděl tanec ptáků „Lyre birds”, se kterými se o les dělil. Žilo jich tam spousta a tento pták, když tancuje a předvádí své umění v namlouvání partnerky, překrývá svým krajkovým, vějířovitým peřím z ocásku svojí hlavu. Při tanci vydává zvuky jako lyra (hudební nástroj z antického Řecka). Třepe mimo jiné peřím před svou hlavičkou a otáčí se dokola. Vydává čisté tóny napodobující jiné ptáky, savce a dokonce i lidí. William, přesně jako pták, tancoval a mával vějířem z peří před svým obličejem. Obdivoval volnost ptáků a zvířat všeobecně. Žít v přítomnosti těchto ptáků je obohacující životní zkušenost, prohlásil William s příjemným úsměvem ve tváři.

 
  

Dívali jsme se s napětím, jak tančí ve svém už pokročilém věku a s nadšením vypráví o svém přátelství k domorodcům a zvířatům. To od domorodců se naučil napodobovat tance ptáků. Oni napodobují ptáky a zvířata při svých rituálech.

Vraceli jsme se z lesa lásky obohaceni něčím novým, zvláštním, s pocitem jakéhosi nepopsatelného blaha a obdivu k člověku, který zasvětil celoživotní práci a vlastně svoje Boží jádro australským domorodcům.
 
Jana Gottwaldová
 
* * *
Zobrazit všechny články autorky


Komentáře
Poslední komentář: 23.01.2021  10:14
 Datum
Jméno
Téma
 23.01.  10:14 Vesuvjana díky
 23.01.  06:23 Danuše