Chvála smíchu
Po chvále humoru je nezbytně nutné posvítit si na to, co humor od nepaměti provází. A tak přichází na řadu chvalořečení něčeho naprosto bezproblémového, s čím bych neměl narazit u nikoho. Neznám totiž člověka, který nemá rád smích a který se rád nesměje, neboť je známo, že smích léčí! Smích zná zcela jistě každý, přesto nebude na škodu, když si i tento pojem trochu upřesníme.
Smích patří mezi jedinečné mimické vlastnosti člověka, jimiž projevuje svou radost, veselou mysl či nadšení. Na rozdíl od pouhého úsměvu či úšklebku, což jsou vlastně jen pouhé obličejové grimasy, při smíchu se do činnosti zapojuje celá řada tělesných orgánů, někdy i takových, které by měly raději zůstat v klidu. Ke smíchu patří neodmyslitelně nejen složitá hra obličejových svalů i světélek či slz v očích, ale zejména specifické zvukové projevy různé síly, při nichž se zapojují hlasivky a ústa. A to stále není vše. Při smíchu velmi intenzivně pracuje naše bránice a často i téměř celé tělo. To v případech, když se člověk směje, až se za břicho popadá. A s prominutím, dovedeno ad absurdum, známe případy smíchu, kdy dokonce neudržíme některé tělesné tekutiny!
Příčinou smíchu může být ledacos. Nejčastěji nás samozřejmě rozesměje nějaká komická situace, ať už nechtěná či cíleně hraná, anebo i „jen“ slovní vtip. Mohou se však vyskytnout i jiné zajímavé, leč nepříliš chvály hodné podněty. Snad je známo, že po trávě se nejen docela příjemně chodí, ale také i docela přiblble směje. A patří sem na příklad různé lechtání a kupodivu i inhalace oxidů dusíku!
Smíchů je samozřejmě celá řada. Známe smích hurónský, osvobozující, nakažlivý, spontánní a uvolňující, ale také smích hysterický, nucený, potlačovaný, smutný a šílený. Kapitolou samou o sobě je pak smích dětský.
Kladné či záporné znaménko si k nim zde jistě každý dosadí sám. Zajímavé pak je, že snad jediná nakažlivost, kterou lze chvályhodně akceptovat, je nakažlivost smíchu. A v zájmu objektivity je třeba dodat, že my človíčkové nejsme na této planetě sami, kdo se dovede smát. Nakonec se chechtá i racek a řehtá kůň, i když to tak asi nemyslí. Opravdového a cílevědomě provozovaného smíchu jsou pak schopni vyšší primáti, což si můžeme ověřit ve všech zoologických zahradách.
Známý polský satirik Stanislaw Jerzy Lec dokonce pronesl: „Když se opice zasmála svému obrazu v zrcadle, zrodil se člověk!“ A to už je pro mne krásný „oslí můstek“ abych si usnadnil práci, přešel na „vykrádání“ internetových stránek a snesl do této chvály smíchu celou řadu velmi chvályhodných citátů o smíchu.
Začnu jedním z gigantů světového humoru, který rozdal ve světě tolik smíchu jak málokdo, a je pozoruhodné, že jeho citát není komický, ale výsostně filozofický.
Charlie Chaplin: „Smích, jak předpokládám, je vyjádřením vzdoru. Musíme se smát své bezmocnosti vůči přírodním silám – nebo bychom se zbláznili.“
Velmi musíme ohodnotit příspěvky dalších dvou světových velikánů na toto téma.
Oscar Wilde: „Smích není špatný začátek přátelství a je jeho nejlepším koncem.“
Christian Morgenstern: „Smích a úsměv jsou brány, jimiž se dá do člověka propašovat mnoho dobrého.“
Jeden z největších humanistů naší doby – Nicholas Winton – pak napsal: „Smích je nejdůležitější věcí v životě. Myslím, že většina lidí se bere příliš vážně, což jim brání, aby se chovali skutečně přirozeně.“
Mezi filosofické citáty o smíchu jich ale vlastně patří naprostá většina, takže nyní několik od našeho velkého klauna – Jana Wericha: „Smích je svátkem obličeje.“ „ Kdo se umí smát sám sobě, má právo se smát všemu ostatnímu, co mu k smíchu připadá.“ A do třetice: „Nikdy se nesměji nejlépe, bojím se, že by to mohlo být naposledy.“
A ještě jeden skvělý citát anonyma: „Chatrč ze slámy, kde se lidé smějou, má větší cenu než palác, ve kterém lidé pláčou.“
Čím zakončit tuto chvalbu smíchu? Snad jen připomenutím, že bychom se my Češi měli i nadále smát pokud možno od rána do večera a od kolébky až do hrobu. Važme si svého smíchu i svého svérázného humoru! Vždyť ti co nemají náš malý národ příliš v lásce o nás tvrdí, že Češi jsou smějící bestie. K tomu bych si dovolil nesměle dodat, že v tomto jejich hodnocení jsou nechvályhodnější ta první čtyři písmena - „best“!