Kniha o víně jako milostný deník

Jediný náš vinný publicista hodný srovnání s nejlepšími na světě vydal konečně svoji první knížku, na které pracoval 64 let. Tedy od svého narození, věřím. Zdá se, že autor Hynek Vich se narodil se skleničkou v ruce a po odkojení mlékem u matčina prsu přešel hned na mléko starců, červené víno, které ho uchovává věčně mladým.

Svou knížku o 215 stranách – Bordeaux, kde vítr vinohrady škádlí - napsal formou čtyř příběhů, které jsou kostrou velmi čtivého a jedinečně nadšeného psaní o víně obecně, o Bordeaux specificky. „I to nejhodnotnější prostředí se nijak neliší od špatného, pokud není obděláváno,“ cituje Vich maršála Sébastiena Vaubana ve službách krále Ludvíka XIV. Z knížky se dozvíme důvěrné poznatky nejen o tajemství vinohradů, lopotě na vinici a ve sklepě, ale také o kultuře stolování a jejich počátcích, o historii vína a jeho vznešeného pití. „Vína severního Médocu voní po lesním ovoci, mají příchuť svěžího větru a ve vyzrálém věku se chlubí aromatickou notou černohlavého hříbku,“ říká Hynek Vich, „zatímco trochu jižněji najdete honosné stavby zámků hlaholících do světa grandióznost svých vín.“ A všechno mezi tím, kouzelné farmářské trhy v půvabných vesničkách, poklidná atmosféra na travnatých či písčitých březích řek Gironde, Garonne a Dordogne, které touto božskou zemí protékají a zavlažují ji.

Dozvíme se, jak Francie ke svým odrůdám přišla, proč je Bordeaux ztělesněno strohým Cabernetem Sauvignon a vláčným Merlotem, zatímco v Burgundsku kraluje náročný Pinot Noir.

Vich dal ve své práci prostor několika protagonistům, vinařským osobnostem, kteří povídali svůj unikátní příběh a Vich ho jen zaznamenal v syrové, jedinečné podobě. Například v prvním příběhu odhaluje pan Wim Welsink, ve svém vyprávění z roku 1720, tajemství půdy a strastiplné odvodňování viničních svahů, které Vich jen věrně ze starých originálů přeložil. Je fascinující s Welsinkem sledovat, jak se charakter vína mění, když půda s valounky přechází ve štěrkovitou a pochvíli v písčitou. Duše půdy vstupuje do hroznů. Její skladba ovlivňuje konečné vyjádření vína.

Druhý příběh je o zrození cabernetů, o vínech z moře štěrků, o víně Château Haut-Brion neomezené časem, které dosáhlo značné obliby v anglických nejvyšších společenských vrstvách již před stoletími. Dozrává pomalu a rozvážně, časem dosahuje výšin netušených a netrpěliví ho nikdy nepochopí. Nepročekají se k němu, řekl bych. Takové víno poskytuje stále komplexnější požitky, při vhodném skladování se začnou objevovat asi za deset let, a jeho zenit může trvat dalších dvacet, podle ročníku. Také o gastronomii v kraji Graves se dozvíme, kde vévodí chutné hovězí. Bazaský skot (iberského původu) žije na hustých pastvinách a poté je dokrmován 30 měsíců ve chlévě; jeho maso je nebývale vláčné a šťavnaté.

Třetí příběh vypráví o podnebí. To souvisí s větrem, který vinohrady škádlí. Je to o kouzlu slavného Château d´Yquem, které bez násilí a intrik dobylo svým tekutým zlatem celý vzdělaný svět. „Vládne lidem kouzlem barev, vůní a chutí … až k blaženosti. Je to víno imperiální, protože vyčnívá nade všemi,“ říká Hynek Vich. Prostě si to musíte přečíst.

Čtvrtý a poslední příběh je o lidech, kteří pracují úsilím bez konce k věčnému okouzlení. Vína mají duši, a proto bývají náladová. Někdy vás rozezpívají, jindy zachmuří. Jen vína z Bordeaux jsou jiná, nevyzpytatelná, tajemná. Nutí k přemýšlení. Chceš-li jim porozumět, poznej jejich minulost, ochutnej v přítomnosti. Trpělivě čekej na budoucnost. Promluví k tobě delikátní vůní, podmanivou, možná trochu domýšlivou chutí, ale vždy vzrušující… praví se v knize. Hynek Vich šel za lidmi umělci, kteří víno tvoří, šel hledat podstatu vína v lidech. Tak začal svoji věčnou pouť za poznáním. A o všechno se s námi poctivě a čestně dělí formou navýsost upřímnou a čtivou.

Podle Vicha je na českém knižním trhu množství publikací o Bordeaux. „Chtěl jsem přiblížit poznání lidí, kteří se tvorbě vína věnují. Nabízím povídání o vinařských usedlostech, která produkují vína kvalitní, v duchu bordeauxské vinařské filozofie. Jsou vynikající, často u nás sice málo známá, ale cenově dostupná," uvedl.

„Noblesní epikurejství textu vyvolává chuť, barvu, vůni a strukturu vína, při jeho pročítání jakoby se zastavil čas, abyste skončili lapení ve smyslnosti zázraku vína, zasněni se skleničkou v ruce,“ říká Dita Klepková v glose na obálce. Kdybyste chtěli číst v životě jen jednu knihu o víně, doporučil bych tuto.

Kniha je doplněna momentkami Radomíra Mervarta a vynikajícími ilustracemi Milana Hlaváčka. Vydavatelství a nakladatelství Press Servis sro ji vytisklo pěkně, kvalitně a na dobrém papíře, pevně ji svázalo a opatřilo praktickou záložkou, jako se to dělalo dříve. Paráda.

Zdeněk Reimann