Německá novinářka Christina Hachfeldová od dětství toužila stát se misionářkou v Africe. Po letech šťastného manželství jí manžel zemřel a zůstala sama s dvěma dorůstajícími chlapci. Zájezd do Afriky změnil její život. Zamilovala se tam do krásného černého válečníka z kmene Tamburů. Je to k nevíře, ale stala se jeho zákonnou manželkou a začala novou existenci ve značně primitivních podmínkách na severu Keni. Napsala o tom knihu o více než 400 stranách a věřte, že se od ní neodtrhnete, dokud ji celou nepřečtete. Vyšla loni v Knižním klubu.
Její rozhodnutí prvně navštívit rodinu ženicha přineslo řadu obtíží spojených nejen s cestováním, ale také s respektováním kmenových tradic. Vznikl problém, kolik krav a jiných darů bude požadovat nevěstin otec, problém s ženskou obřízkou, která umožňuje ženám vdavky, se svolením rodičů a stařešinů atp.
Popisuje se i první milování:
„Nebylo těžké zjistit, že Lpetati je nezkušený, i když velmi citlivý milenec. Na moje laskání reagoval překvapeně, téměř nevěřícně, ale pak je odvážně opětoval. Choval se přitom laskavě, vůbec ne dominantně, a v rozporu se svým válečnickým vzhledem byl něžný milenec, který mi věnoval teplo a plaché instinktem vedené doteky.“
Autorka se musela kvůli dorozumění naučit svahilsky, což je řeč, jíž se domlouvají místní kmeny, mající své vlastní jazyky. Musela se přizpůsobit podmínkám a zvykům kmene a stejně tak se vyrovnat s faktem, že ani její příbuzenstvo v Německu se nemohlo snadno srovnat se skutečností, že do rodiny přibude „divoch“, africký válečník, který se živí tancováním pro turisty na pobřeží.
Problém byl i s manželovou představou o kupě dětí, po nichž už stárnoucí žena netoužila. V neposlední řadě stála otázka dalších manželek, které mužům mít umožňovaly kmenové zvyklosti. Není proto divu, že i v pozdějším vztahu manželů došlo k delšímu rozvratu, který se však nakonec vyřešil. Detaily nelze popisovat, to bych čtenáře připravil o radost ze čtení.
V současnosti Christine šťastně žije s Lpetatim a pěti přijatými dětmi daleko od civilizace v keňské vesnici a tráví několik týdnů ročně na pobřeží, kde zpívá turistům.
Románem opěvuje lásku a staví pomník tajuplnému světu Samburů a krásné Keni. Autorka lituje vymírání starých kultur a ukazuje, že i bez bankovních kont, konzumu a hektičnosti se dá šťastně a prostě užívat života.
Německá novinářka Christina Hachfeldová od dětství toužila stát se misionářkou v Africe. Po letech šťastného manželství jí manžel zemřel a zůstala sama s dvěma dorůstajícími chlapci. Zájezd do Afriky změnil její život. Zamilovala se tam do krásného černého válečníka z kmene Tamburů. Je to k nevíře, ale stala se jeho zákonnou manželkou a začala novou existenci ve značně primitivních podmínkách na severu Keni. Napsala o tom knihu o více než 400 stranách a věřte, že se od ní neodtrhnete, dokud ji celou nepřečtete. Vyšla loni v Knižním klubu.