Srpnoví patroni SVATÝ JAN NEPOMUCKÝ * 1345 + 1393; svátek 4.srpna.
Narozen v osadě Nepomuku (dříve i Pomuku) v jihozápadních Čechách.
Nejprve klerikem-písařem pražského arcibiskupa (Jan Očko z Vlašimi), pak císařský notářem. Po deseti letech oltářníkem ve Vlašimské kapli svatovítské katedrály a farářem u svatého Havla na Starém Městě, později kanonikářem v kostele sv.Jiljí. Současně studoval na právnické fakultě v Praze. Doktorát církevního práva získal v roce 1387 v Padově, na nejrenomovanější evropské fakultě práv.
Poté se stal kanovníkem vyšehradské kapituly a generálním vikářem pražské arcidiecéze, kam ho jmenoval arcibiskup Jan z Jenštejna. S ním vedl spory o vliv a moc král Václav IV, jejichž obětí se nakonec Jan Nepomucký stal. Byl mučen a utopen ve Vltavě, když byl shozen do vody z Karlova mostu. Pohřben byl na tehdejším pohřebišti v dnešní Dušní ulici.
Při exhumaci roku 1719 se našel v lebce kousek měkké tkáně, již tehdy prohlásili za Janův jazyk a pietně uložili do monstrance. Dnešní bádání (antropolog Vlček) však opravují první dojem na suchou mozkovou tkáň, což není u mrtvých zjev příliš vzácný.
Svatořečení Jana Nepomuckého bylo dílem a výrazem českého zápasu o sebezachování (Josef Pekař). Vznikala spousta kapliček a kostelíků po venkově a soch na mostech, nejen v Čechách. V Praze Na Skalce vznikl chrám, barokní klenot, Jana Nepomuckého od K.I. Dienzenhofera, další na Hradčanech. Socha svatého Jana Nepomuckého, vytvořená velkým sochařem baroka Janem Brokoffem, se stala mezinárodním standardem pro modelování tohoto světce. K Janovi náleží i pět hvězd kolem hlavy, které se krom Panny Marie nenacházejí u žádného jiného světce.
Patron
Patron Čech, města Mnichova, Habsburského rodu, druhý patron jezuitského řádu,
patron kněží, zpovědníků, mostů, lodníků, veslařů a mlynářů
ochránce proti pomluvám, proti nebezpečí vody, bezpečného putování a šťastného návratu
přímluvce za mlčenlivost, za uchování zpovědního tajemství
Pranostiky
Svatý Jan z Nepomuku drží létu pevně ruku. Svatý Jan květy dal. Jan z Nepomuku natahuje k létu ruku. Kdo o svatém Janě len zasívá, stébla zdéli lokte mívá.
Svatý Jene z Nepomuku,
drž nad námi svoji ruku,
ať nám Bůh dá, co dal tobě,
by náš jazyk nezhnil v hrobě! (česká modlitba)
* * * SVATÝ VAVŘINEC * 230 +258 ; svátek 10.srpna.
Římský jáhen, nejznámější mučedník hned po Petru a Pavlu. V Římě je na 30 kostelů s jeho jménem, první, bazilika, byla zbudována již roku 330 za hradbami (San Lorenzo fuori le Mura) a tam jsou také uchovány jeho ostatky. Španělský král Filip II mu věnoval, jako projev díkůvzdání, svůj obrovský klášter a palác Escorial, jemuž dal podobu roštu na paměť Vavřincova umučení rožněním.
Věřící učinili Vavřince patronem spousty oborů a bývaly doby, kdy den jeho svátku připomínaly zvony. Dokonce obvyklému srpnovému "padání hvězd"
se říkávalo Vavřincovy slzy, protože se tak nejvíce děje při průletu Země mezi Perseidami právě kolem 10.srpna.
Patron
knihovníků, archivářů, hasičů, nožířů, zbrojířů, pivovarníků, sládků, hostinských, správců, pradlen, žehlířek, cukrářů, sklenářů, kuchařů, žáků, studentů, chudáků, vinohradů, za úrodu vinných hroznů, města Norimberka, pomocník proti chorobám očním, proti houseru, ischiasu, horečce, kožním chorobám, proti moru, proti nebezpečí ohně, přímluvce proti mukám očistce.
Pranostiky
Vavřinec má podle pranostik v režii celý závěr léta a počátek podzimu. Do Vavřince užij si slunce, radí pranostiky, protože Vavřinec dá létu prvý žďuchanec, za něho nastupuje polétí a přichází první podzimní den. Svatý Vavřinec dělá žním konec, odvádí žence z polí a srp věší na klínec; Vavřinec vyprázdnil polní hostinec. Svatý Vavřinec má napolo upleten dožínkový věnec či pro něj posílá a jak odloží srp, už zapřahá pluh; Vavřinec radí: věnuj se odúrce, to byla druhá orba úhorů. Ale běda, když na Vavřince prší, bude hodně myší! Když ale na svatého Vavřince slunce svítí, budeme hojnost dobrého vína míti, věřili vinaři. Ti ho snad mají nejraději, neboť je-li Vavřinec hodný, je i hrozen zrodný. Našel-li se na Vavřince ve vinici zralý hrozen, očekávali vinaři dobrý vinný podzimek a hojnost dobrého vína. Na svatého Vavřince už se ale krátí den a tak se vědělo, že musí svícen do světnice. A také na Vavřince už musí přijít brambory i řepa do hrnce. Na svatého Vavřince se v pravé poledne usuzuje podle vodní hladiny, jaký bude podzim a zima. Je-li hladina klidná, bude podzim a zima mírná, čím více je hladina zvlněná, tím náročnější bude podzim i zima.
