Před nějakým časem se v komentářích pod vyprávěním o souboji malého Vietnamce Taie se záludnostmi češtiny objevil nápad, aby se součástí magazínu stal jazykový koutek, který by pomohl omést prach z vědomostí, které jsme kdysi ve svém dětství do hlav pracně vpravili. A když se na osobu, která tento nápad vypustila z úst, nesneslo hromobití, byl nápad rozšířen o dotaz, zda bych se jazykového koutku neujala já. Ba dokonce se našla i taková „šprtka“, která slibovala, že si ořeže tužtičku a posadí se do první lavice, aby jí neušlo ani slovo! (Zapomněla ovšem, že největší „šprti“ sedí v lavici poslední a nevyznačují se ořezanou tužtičkou, nýbrž pytlíkem ovoce z vlastní zahrádky položeným nenápadně na učitelský stolek…) Nu což! Mateřština mě živila po několik desetiletí, tak se o takové malé poradenství pokusím. A když čtenáři nebudou spokojeni či pomine zájem, jazykový koutek prostě skončí…
Předložky s a z
aneb Jsem jelen z toho, kdy se píše s a kdy z , a nejsem s to na to přijít !
Jako základní poučku si zapamatujeme, že ve 2.pádě(z koho, z čeho?) píšeme předložkuz/ze, např. nábytek ze dřeva, létat z květu na květ, pocházet z Brna, vstát z lavičky, spadnout z koně, přijet z dovolené, křičet z plna hrdla …
Pouze tehdy, když chceme zdůraznitodlišení směru shora dolů nebo z povrchu pryč od směru zevnitř ven, můžeme v těchto případech použít i v 2.pádě předložku s.
Srovnejte:
Sundej kufr seskříně. (je nahoře na skříni) X Vyndej kabátzeskříně. (je ve skříni)
Utři prachsestolu. (je na stole) X Vyndej knihuzestolu. (je ve stole-v zásuvce)
ALE ! Předložka z je ve 2.pádě vždy správně!
V 7.pádě( s kým, s čím?)VŽDY píšeme předložku s/se , např. jít s bratrem, mluvits manželem, hospodařit s penězi, bojovat s leností, udělat něco s potěšením, komunikovat s nimi…
POZOR! Je třeba si zapamatovat pravopis dvou (dnes již knižních) výrazů:
kdo s koho (= kdo zvítězí?)
být s to (= být schopen)
Co se týká výslovnosti, v těchto slovech vesměs zachováváme výslovnost zdvojenou, protože při zjednodušené výslovnosti by došlo ke změně nebo aspoň zkreslení významu.
POZOR! Pravopis některých slov si musíme prostě zapamatovat, např. měkký. Pak existuje celá řada slov, v nichž se souhláskové skupiny často píší špatně pod vlivem nedbalé výslovnosti, např.: který, hřebík, půjčit, srdce, dcera, džbán,švestka…
Jestliže odvozujeme přídavná jména příponou -ský (která se v množném čísle mění na změkčené -ští), dáváme pozor na pravopis:
Krkonoše – krkonošský – krkonošští
Aš – ašský – ašští
Francouz – francouzský – francouzští
Paříž – pařížský – pařížští
Jestliže je základ (kořen) zakončen na –s, -c, pak místo–ský přidáváme pouze –ký:
Brandýs – brandýský – brandýští
Oděsa – oděský – oděští
Hradec – hradecký – hradečtí
kupec – kupecký – kupečtí
Dále si PAMATUJME:
dítě – dětský - dětství ,
ALE děcko, zvířecký, zvířectvo, knížectví (zde se pravopis ustálil na základě výslovnosti)