Vzpomínky, které nosíme v hlavě mají jednu nevýhodu, dokud je nenapíšeme na papír nebo nevyprávíme, nemůže do nich nikdo nahlédnout. Je velká škoda odcházejí-li do nekonečna s námi, aniž by poučení či radost odevzdaly jiným. V této rubrice se budeme snažit zabránit jejich ztrátě. Spolu s vámi budeme popisovat dějiny všedního dne obyčejných lidí od dětství, přes poznávání světa až po překážky, které případně museli překonávat. Těšíme se na příspěvky, které posílejte na info@seniortip.cz Nemáte-li autorské vlohy, nevadí, vaše příspěvky redakčně upravíme tak, aby byly čtivé.
Do jedné vzpomínky se teď s námi přeneste.
Liguére
Slovo liguére jsem od mládí, přesněji řečeno od doby, kdy jsem poprvé shlédl film Anton Střelec ostrostřelec měl spojeno s Vlastou Burianem a scénkou z tohoto filmu. Nikdy by mě nenapadlo, že tomuto spojení trvající desetiletí může něco konkurovat. Ale stalo se.
Pokusím se popsat jak k tomu došlo. Touha po dovolené u moře nás jeden rok zavedla do Tuniska. Ukázalo se, že volba to byla dobrá, čtrnáctidenní pobyt koncen června, ideální to doba pro seniory z hlediska teploty jak vody tak vzduchu byla dále doplněna velmi pohodlným hotelem, dobrou stravou, pěkným mořem a vše za celkem rozumnou cenu. Co si více přát, ani ve snu mě nenapadlo, že ještě přibude nezapomenutelný zážitek.
Snad jediným slabším místem v předchozím vylíčených předností byla okolnost, že hotel byl několik minut pohodlné chůze od pláže. I to však bylo řešeno příkladně. Hotel měl u moře vyhrazený kousek pláže jen pro své hosty, zde byly slunečníky, kiosek s nápoji, obsluha a mezi hotelem a pláží byl k dispozici vůz s řidičem k tomu určeným. Vše fungovalo jak na drátku, po příchodu ráno na pláž nás tam vítal malý drobný Tunisan, vždy s úsměvem nám přinesl lehátka k vyhlédnutému slunečníku, při odchodu z pláže čekalo auto k odvozu.
Asi po týdnu manželka usoudila, že ochotu Tunisana je třeba ocenit a tak další ráno, poté co nám položil lehátka ke slunečníku k obvyklému úsměvu a díkům ještě vtiskla Tunisanovi do ruky láhev Jagermaistra. Překvapený Tunisan a o poznání méně již já znající snahu manželky ocenit každý dobrý skutek jsme ještě vyslechli výklad, že tato pozornost je výborný liguére, vlastně lék. Potěšený Tunisan za opakování si liguére, liguére odkráčel ke svému kiosku.
Asi bych měl nyní pro vysvětlení dodat, že po zkušenosti z dovolené v Egyptě, kdy nás strašili faraonovou pomstou na turistech, vyznačující se tím, že je faraon nutí k častým návštěvám toalet a že nejlepším obranou je troška alkoholu před a po jídle a mezi jídly jsme se již do Tuniska vybavili na letišti lahví whisky a Jagermaistra.
A protože tak jako v Egyptě, ani zde nás faraon nenašel bylo pochopitelné že se láhev, zachovala a byla k dispozici pro výše uvedený nápad manželky.
Liguere, osvědčený a vyzkoušený na milionech němců a dalších Evropanů však jak později ukáži měl zřejmě jiné účinky na drobného Tunisana. Na oběd jsme odvoz neviděli, došli jsme tam procházkou a když jsme po obědě odcházeli od hotelu tak dříve, než jsme nalezli hotelové auto nám jeden z manažerů hotelu nabídl, že nás sveze na pláž. Nepřikládali jsme tomu žádný význam, ani tomu, že poté šel do kiosku na pláži .
Když však vzápětí i k našim uším bylo slyšet emotivní projev byť v nám nesrozumitelné řeči, došlo nám, že něco není v pořádku. A to i přesto, že vzápětí bylo vše zcela v pořádku, mezi slunečníky zase pobíhal snaživý Tunisan, z pláže nás zase odvezlo hotelové auto, ale s tím rozdílem, že to byli jiní Tunisané, než ti, na které jsme byli zvyklí.
Došlo nám, že zapůsobil liguere a z mé poznámky manželce, že nyní dojde i na nás za distribuci alkoholu, zde to allahem zakázaného hříchu si manželka sice nic nedělala, ale o to více si dělala výčitkami, že Jagermaistrem připravila Tunisana od kiosku a možná i dalšího od hotelového vozu o místo. Zejména poté co nová sestava Tunisanů fungovala i další den.
O to radostnější bylo, když další ráno nás na pláži vítal náš známý malý Tunisan a autem jezdil jeho předchozí kolega. O místo nepřišli, navíc si upevnili zdraví, jen to dávkování nebylo zřejmě optimální, ale za to liguere nemůže.
A od té doby, když slyším liguere, tak vedle Buriana vidím i Tunisana.
Pamětníci, vzpomínejte!