Velikost textu: normální | zvětšit | zmenšitInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Milena,
zítra Miloš.

Můžete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uživatel: nepřihlášen

Více informací o klubu a členství v něm se můžete dozvědět na stránkách našeho klubu.

Anketa
Návštěvníci stránek - věk návštěvníků. Děkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Společnost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Pohled z okna
Postupně se začínáme poznávat, zvykat si na sebe a stávat se přáteli, potkávat se, a tak snad bude namístě (kdo chce - není podmínkou) přiblížit ostatním své okolí, své milé, zájmy atd. Začali jsme pohledem z okna. Dalším pohledům se však meze nekladou, samozřejmě v etických hranicích, daných provozem těchto stránek.
Chcete se také zapojit? Je to jednoduché, pošlete text (případně i foto)  na info@seniortip.cz a my z toho uděláme dokument, který se objeví na hlavní stránce v tématickém okruhu - Pohled z okna.  Zatím to tak funguje a zde je jeden z dalších pohledů - avšak pozor (!) název „Pohled z okna“ je jen přenesený...
Přímo dušičkový začátek tohoto roku způsobil, že jsem se ani já necítila ve své kůži. Hledala jsem proto, čím bych si zlepšila náladu, jenže nic kloudného mne nenapadalo... „Až předevčírem!...“
 
"Co jsem to vlastně chtěla...?"
O všem - pro oči mé a mých přátel.
 
Není čtverec jako čtverec
Moje myšlenky v posledních týdnech nějak neoplývají řádem a ukázněností.Právě naopak - skáčou jako blechy. A tak jsem si nevzpomněla na žádnou další jazykovou perličku, ale na geometrickou záhadu, kterou nám bylo řešit, když jsme o prázdninách po  prvním ročníku "vejšky" byli posláni zachraňovat zemědělství v oblasti Šumavy. Objektem naší záchranářské činnosti mělo být seno na šumavských horských loukách. Schválně píši "mělo být", protože proradné počasí se postaralo o to, že senu jsme mohli věnovat pouze první dva dny, které byly  teplé, slunečné, prostě takové, jak jsme si je představovali.
Třetí den jsme se vzbudili do kalného jitra a podle typického bubnování kapek na plechový přístřešek jsme poznali dřív, než jsme otevřeli oči, že je po idyle. A taky že bylo! Venku lilo jako z konve, nebylo vidět ani na protější stráň. Načálstvo zřejmě nevědělo, co s námi, proto nás nechalo až do oběda lenošit. Po obědě však nastal obrat. Déšť trochu zřídl, a tak jsme dostali rozkaz obléci pláštěnky, obout gumáky, s nimiž jsme už beztak za ty dva dny srostli, a byli jsme na vlečce traktoru vyvezeni k dlouhému, ale prázdnému lánu. Tady každý dostal špičatý kolík, dvojice pak kbelík či košík se sazenicemi a byli jsme vysláni, abychom tuto polní nudli, která snad ani neměla konce, osázeli jakousi krmnou rostlinou - snad pastiňákem, ale možná taky něčím úplně jiným... A nastala robota jako v době temna. Déšť zase zhoustl, přidal se vítr, který vál - jak také jinak - přímo proti nám, gumáky se po pár krocích obalily hlínou a vážily snad metrák. No a v této situaci jsme v předklonu postupovali hlemýždím tempem kupředu ,a protože nám brzy začalo kapat z nosu, měnili jsme se v určitý druh robotů: vyhloubit v hlíně dírku, strčit do ní sazenici, trochu přimáčknout hlínu, zavlažit několika kapkami z nosu, udělat krok a celou operaci opakovat... Když pro nás po páté hodině přijel zase traktor, nakládal zmrzlé a naskrz promočené přízraky.  V ubytovně nás však naštěstí čekal roztopený "bubínek"a kotel horkého čaje, a tak během půlhodinky atmosféra v místnosti díky sušícímu se šatstvu zhoustla do podoby "smrádeček, ale teploučko". Nám to pro tuto chvíli bylo úplně jedno. Seděli jsme na palandách, ládovali z ešusů teplou večeři a bohatě ji zalévali horkým čajem. No a byli mezi námi i tací, kteří se zregenerovali do té míry, že zaslechnuvše zprávu o tancovačce v sousední obci, která byla vzdálená asi 6 km, vyrazili si "trsnout". Pochopitelně tam i zpátky pěšky...
Ale to jsem se poněkud vzdálila od slibované geometrie! Hned to napravím.
Když tedy naše skupina, čítající asi 5 mužů a zhruba třikrát tolik dívek, dorazila na místo určení, zjistila, že bude následující týden trávit v "obci", jež se skládala z rozpadajícího se kostelíka, asi tří domků, jež vypadaly jakž takž obydleně, a asi deseti stavení rozesetých po okolních stráních, jež byla zcela evidentně již dávno neobydlená. Hned proti kostelíku stálo stavení, které snad kdysi mohlo sloužit jako místní jedno- či dvojtřídka, ale teď se stalo ubytovnou pro brigádníky, jako jsme byli my.Hoši byli nahnáni do malé místnosti vpravo ode dveří a my, dívky jsme byly nasměrovány vlevo. Otevřela se před námi poměrně velká místnost, zřejmě bývalá třída. Její stěny byly vybíleny asi naposledy za Marie Terezie, strop zdobilo několik  hnědých skvrn napovídajících, že asi ani střecha nebude zrovna v ideálním stavu. Jediný nábytek, který místnost obsahovala, bylo několik značně rozvrzaných patrových paland se slamníky, které nevzbuzovaly už na první pohled důvěru, vojenskými houněmi a něčím, co bylo označováno jako polštář. V rohu stálo plechové umyvadlo a kbelík na vodu. Celkově to byl pohled značně tristní.  Co však upoutalo naši pozornost okamžitě, to byl nápis vyvedený velkými písmeny na volné ploše stěny místnosti. Stálo tam: I PRAVIL HAVLÍČEK:  "UDĚLÁTE ČTVEREC 5x5x5 METRŮ! "  Vrtalo nám hlavou, co má tento geometrický nesmysl znamenat.
Naše zvědavost však byla ukojena druhý den ráno, kdy jsme byli vyzbrojeni vidlemi, hráběmi a dobrou radou, abychom v žádném případě nevyzouvali vysoké gumáky, protože na loukách žije dost zmijí, a vyvezli nás na jednu rozlehlou horskou louku. Tam už nás čekal podsaditý človíček, který se nám představil: "Jsem nějakej Havlíček a vysvětlím vám, co a jak budete dělat." Pak ukázal na louku pokrytou uschlým vonícím senem, které bylo potřeba shrabat a  uložit do kopek, a pokračoval: "Kopky musí být rozmístěny pravidelně, a tak si vždycky uděláte čtverec 5x5x5 metrů..." Doklaplo nám docela rychle a zbytek instruktáže už jsme vyslechli s těžko dušeným smíchem. Pan Havlíček si nás sice prohlížel poněkud podezřívavě, ale na svém tvrzení nepozměnil ani čárku. Smířili jsme se tedy , stejně jako mnozí naši předchůdci, s tím, že jeho čtverce prostě byly trojrozměrné...
Míla Nová
Za perlami Francie - 1
Za perlami Francie - 2
Za perlami Francie - 3
Za perlami Francie - 4
Za perlami Francie - 5
 
 
Pobaltí - 1
Pobaltí - 2
Pobaltí - 3
Pobaltí - 4
Pobaltí - 5
Pobaltí - 6
Pobaltí - 7
 
 


Komentáře
Poslední komentář: 08.01.2008  09:47
 Datum
Jméno
Téma
 08.01.  09:47 downey downey
 30.12.  16:36 hera
 28.12.  23:52 Mila Všem mým čtenářům :-)
 28.12.  23:46 milokoc
 28.12.  22:13 Ivan
 28.12.  19:29 vasi.m brigády našeho mládí
 28.12.  12:50 Bobo :-)))
 28.12.  11:59 Vesuvanka díky :-)))
 28.12.  10:24 VlastaV