Velikost textu: normální | zvětšit | zmenšitInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Milena,
zítra Miloš.

Můžete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uživatel: nepřihlášen

Více informací o klubu a členství v něm se můžete dozvědět na stránkách našeho klubu.

Anketa
Návštěvníci stránek - věk návštěvníků. Děkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Společnost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Jaro v Sydney

 
Představovat si Sydney z domova, je zbytečné. Hned na letišti je vlaková stanice, do níž pohodlně nastoupíte s kufry a vystoupíte tam, kde máte ubytování. Přišly jsme k hostelu, asi po desáté, ale tam byla recepce zavřená. Co teď? Jít spát do parku? Ale jeden černoch nám ukázal, že je možno zavolat na telefonní číslo. Ale my jsme neměly australský telefon. Ale než jsme se rozhlédly, šla kolem dívčina, zavolala na to číslo ze svého mobilu. V momentě přišla recepční a byly jsme ubytovány.
 
Vyspaly jsme se a začaly hledat byt. Prohlédly jsme si desítky nabídek, až se nám jedna zamlouvala. Bylo to blízko Hyde Parku, tj. ve středu města. V třicetiposchoďovém mrakodrapu. Náš byt byl v 10. poschodí u milého pracovitého Číňana. Vypadal hošík tak na 15 let. V 6. poschodí byly bazény, vířivky a posilovna. Asiaté si prý na to potrpí. Mohu potvrdit, že každý večer si dát bazén a ponořit se do vířivky je blaho. Můžete si v ní mobilovat, jak je tady zvykem. 

 
 
Jakmile jsme se rozkoukaly, naše první cesta vedla k Opera House. Ale k mému údivu mne více zaujal Harbour Bridge, gigantický ocelový most přes zátoku. Oblouk na čtyřech masivních pilířích. Je zcela odlišný od Golden Gate Bridge v San Francisku. Není tak krásný, není červený, to zdaleka ne. Je natřen šedivou barvou a jediné co mají tyto dva mosty společné, že oba překlenují zátoky a že se nepřetržitě natírají. Kotví u něj i velké lodě. Jak jsem si přečetla, je na něm i cesta pro pěší.  No, řekněte, kdo by takovému pohledu z mostu odolal. Ale když zjistíte, kolik takový pohled stojí, si to rozmyslíte.   

 
  

 
Až posléze se můj zrak upnul k Opeře House. I když na všech fotografiích vypadá velkolepě, nádherně, obzvlášť v pozadí s mostem, teď kdy jsem u ní stála, se mi nezdála jako bájný pták, ale víc prozaická. Připadala jsem si u její paty jako mraveneček. A kolem dokola té impozantní budovy se hemží zástupy turistů obdivující její krásu. A do toho všeho je nalepeno spousta restaurací, stolečků a hodovníků. Všude je živo. Vodu brázdí lodě, na souši se promíchává shluk všech národností, ponejvíce Asiatů. Fotoaparáty cvakají. Všichni se usmívají.
 



Nelze pominout v Hyde Parku JF Archibald Memorial Fountain. Francouz, majitel a novinář dal prostředky na stavbu této kašny, aby připomínala přátelství Austrálie a Francie po 1. Světové válce. Zde je Diana – bohyně čistoty a charity a Theseus – přemožitel minotaura. U nás se schyluje k zimě, tady k létu. Je deštivý listopad. Květiny, které známe ze skleníků, tady kvetou v zahradách na záhonech.  A mezi nimi pobíhají ibisové a bílí papoušci. A nad tím vším mohutné listnáče a palmy, kterými večer prosvítají osvětlená okna mrakodrapů. Všechny obrázky jsou pořízené za deště. No za deště. Občas jen mží, mrholí, občas jemně poprchává nebo se spustí krátký deštík, ale neochladí se. Je stále teplo a slunce připraveno vystoupit z mraků. A za dveřmi je předvánoční čas.    
 
Text a foto: Marta Urbanová
* * *
Zobrazit všechny články autorky


Komentáře
Poslední komentář: 19.12.2015  05:46
 Datum
Jméno
Téma
 19.12.  05:46 Ivan
 18.12.  10:49 Von
 18.12.  09:46 kusan
 18.12.  08:48 Vesuvjana jacaranda - strom s fialovými květy...