Velikost textu: normální | zvětšit | zmenšitInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Milena,
zítra Miloš.

Můžete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uživatel: nepřihlášen

Více informací o klubu a členství v něm se můžete dozvědět na stránkách našeho klubu.

Anketa
Návštěvníci stránek - věk návštěvníků. Děkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Společnost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Otokar Březina

 

Pro neviditelnou přítomnost velkých a svatých našeho rodu,
kteří jdou mezi námi v zahradách světla
a z dálky všech věků hovoří k našim duším
milostiplní
Pro vznešenou únavu stavitelů
sladko je žíti!
Pro nadzemskou vůni prvně rozvitých květů
v extázi písně, v polibků slávě
Pro tajemství bolesti,smrti a znovuzrození
sladko je žíti!


 

 


13. září 1868 se narodil básník, jenž si zaslouží malou vzpomínku. Básník velmi neobvyklý a pro současníky nepříliš známý, ač byl velkou mravní a uměleckou autoritou. Básník - vlastním jménem Václav Jebavý, (13. září, Počátky – 25. března 1929, Jaroměřice nad Rokytnou) se svým básnickým dílem, jež završuje český symbolismus, zařadil mezi největší zjevy světové poezie.
Najdete o něm stručnou informaci v encyklopediích. Do úvodu jsem dal ukázku jeho symbolické poezie. Když si jí přeříkáte nahlas a poválíte po půnebí jako víno, možná vám zachutná tak, jako kdysi zachutnala mně a ještě dříve jeho současníkům. Pokusím se přiblížit ho na dvou zajímavých momentech. Podařilo se mi na internetu vyštrachat fotografii z roku 1928. Je na ní prezident Masaryk na návštěvě u uctívaného básníka.

 


Ta fotografie tenkrát vzbudila velký rozruch, diskutovalo se o ní v tisku. Že to je setkání pána a raba, když to přeženu. Když se podíváte na tu fotografii z odstupu osmdesáti let, nemůžete nevidět, že v setkání skoro osmdesátiletého prezidenta a šedesátiletého básníka, krátce před smrtí, působilo skoro překvapivě pokorně ze strany básníka. V té době velmi ceněného.

 

Druhý problém mám s Březinou myslitelem. Není tajemstvím, že básníkovu příteli a do jisté míry duchovnímu dědici, Demlovi, způsobila řadu potíží kniha Pravda o Otokaru Březinovi. Vyšla až po básníkově smrti (1931) a veřejnost za ní Demla odsoudila. Zastal se ho snad jenom Karel Čapek. Nedostal jsem se zatím k té knize, ale hledal jsem pořád, v čem byl problém. Zdá se, že v názorech Březinových byly silné názvuky antisemitismu, tenkrát u katolíků dost častého.

 

„ Idea dnešního socialismu pomohla chudým, spravedlivě jim pomohla, ale ve své podstatě je nesprávná, nefilosofická a nemravná, poněvadž v ní práce je kletbou! Není divu, neboť původcem této ideje je Žid. Ve skutečnosti práce je požehnáním, blažeností, rozkoší, tvorbou. Dnes vidíme, že lidé chtějí co nejméně pracovat, práci jen odbýt, nemají radosti z práce, nedělají práce dobře a dokonale. … Dnešní socialismus chce každému určit místo, vyměřit práci, pojistit ho proti nemoci, proti úrazu, proti ohni, proti starobě, vzít mu možnost chudoby, katastrofy, neštěstí: vzít mu svobodu…“



Dávám to záměrně do výrazných uvozovek, patrně takové názory Březina měl.

 

Básníkův život běžel poměrně prostě, bez velkých otřesů. Původní profesí kantor se svému povolání dlouho nevěnoval. Zpočátku psal prózu, symbolismus byl jenom uměleckou epizodou v jeho životě, ale epizodou , která ho současně jakoby vyčerpala, ukončila jeho tvůrčí činnost.

Josef Hejna



Komentáře
Poslední komentář: 14.09.2010  19:35
 Datum
Jméno
Téma
 14.09.  19:35 auto Poděkování
 14.09.  15:20 jisuch53
 13.09.  18:57 Jitka I.
 13.09.  15:01 EvaP
 13.09.  08:26 KarlaA