Neradi slyší pravdu
Američtí žurnalisté bojkotovali tiskovou konferenci, kterou 30. září uspořádal český prezident Václav Klaus v Portlandu ve státě Oregon. Podle regionálního listu Wilamette Week se dostavili tři novináři, s nimiž Klaus mluvil hlavně o svých názorech na globální změny klimatu.
Přiznám se bez mučení, že jsem sice osobně žasl na burze Wall Streetu, ale nevím, kde přesně je Oregon, ani kdo v něm šéfuje. Nemůžu přece vědět všechno. Ale též tuším, že pro většinu novinářů USA je Česko zřejmě jen “španělskou vesnicí”… Přitom by mohli udělat to co já; když chci být chytrý, kliknu na encyklopedii a zjistím, že Oregon je stát v USA, ležící u pobřeží Pacifiku severně od Kalifornie. Jeho rozloha je více než 254 000 km² a počet obyvatel je asi 3 421 399. Hlavním městem je Salem. Guvernérem je demokrat Ted Kulongoski, o senátorská křesla se podělili demokrat Ron Wyden a republikán Gordon Smith.
Takže to základní už vím a živě se dokáži vžít do situace, kdybych jako novinář, mapující vše, co se šustne ve vlastech českých, moravských a slezských, odmítl účast na tiskovce s guvernérem Oregonu.
Stavovská čest by mě fackovala, stejně jako můj šéfredaktor. A vůbec by nerozhodovalo, jestli dotyčná celebrita má jiný pohled na svět. V Američanech se zřejmě pevně pod kůži zažral Act Patriot - Vlastenecký zákon, když se jako staří žárlivci odmítli účastnit tiskové konference s Václavem Klausem.
Při své cestě po USA uvádí Václav Klaus mimo jiné druhé vydání své knihy “Modrá, nikoli zelená planeta”, v níž kritizuje vyvolávání paniky v souvislosti s globálním oteplováním.
A že není žádné “béčko”, prokázal, když včera obdržel v americkém Seattlu prestižní cenu Columbia Award, udělovanou konzervativní organizací Washington Policy Center. Stejnou cenu v minulosti dostali i bývalý americký prezident Ronald Reagan či někdejší newyorský starosta Rudolf Giuliani.
Večer se zúčastnil výroční večeře na pozvání zmíněné organizace. Za vstupenku a možnost setkat se s Klausem zaplatili účastníci večeře až 15 tisíc dolarů. Pokud jim stačila společná fotografie s českým prezidentem, vypsali šek na tisíc dolarů. Inu, snobové…
Přesto Wilamette Week píše, že malý zájem o prezidentovo vystoupení mezi americkými novináři se dá vysvětlit rovněž tím, že boj Klause proti globálnímu oteplování není populární a nepředstavuje to správné sdělení, které by chtěla média slyšet.
Takže taková je svoboda slova v Oregonu poamericku; co se nám líbí, o tom rádi napíšeme, co neodpovídá naší politice, to raději v tichosti obejdeme…
Celý problém o tzv. globálním oteplování údajně vymyslela M. Tchatcherová, která z politických důvodů měla zájem omezit vliv států produkujících fosilní paliva. A chytlo se to stejně jako kdysi marxismus-leninismus, nebo ještě dříve různá náboženství.
“Klimatologové připomínají šamany a je třeba proti nim (ruku v ruce s Klausem) podobně jako proti šamanům a dogmatikům bojovat; mimochodem, víš o tom, že v USA už podepsalo přes 20 000 renomovaným vědců chartu - tzv. antikjoto…?” zeptal se mě Prof. Ing. Karel Obroučka, CSc. z VŠB - TU v Ostravě. A dodal, že tolik obemílaný problém s oxidem uhličitým je nepodstatný vzhledem k jeho obsahu 0,039 objemových procent v ovzduší.
Zato vodních par, stejně rizikovému skleníkovému plynu v naší atmosféře, je všude kolem nás asi kolem jedno až tři procenta, takže poměr mezi industriálním chováním lidstva a přírody je asi padesátkrát vyšší na straně moří, oceánů i pralesů a rýžových polí, které všechny “vydechují” vodní páry.
Lidstvo tedy může svou činností asi za deset procent oxidu uhličitého, zbylých devadesát procent je z přírodních zdrojů… Snížení lidského příspěvku o deset až padesát procent nemůže mít zásadní vliv na změnu klimatu, což je také závěr Václava Klause …
Jeden z novinářů s příznačným jménem Pitkin napsal o Klausově proslaveném rysu: prý má téměř patologickou neschopnosti přiznat chybu nebo nedokonalost, což předznamenává Klausův problematický vztah s jeho údajně úhlavním nepřítelem, bývalým prezidentem Václavem Havlem…
Tak je to; nejen žárlivost na Klausovy úspěchy, ale ještě navíc tragický případ Pitkina, který nerozezná, nebo nechce rozeznat, ojedinělou, ale přece jen českou zásadovost od neojedinělé americké nadutosti.
A co jde pokryteckým Američanům pod nos? Když třeba prezident Bill Clinton lživě zatloukal, zatloukal a zatloukal, že mu jeho asistentka přímo v Oválné pracovně provedla orální sex. Vrch opět braly živočišné pudy veřejného mínění podle rčení: Větší bere. Byl to přece chlap…
Václav Klaus si pro své pochybení v tomto ohledu vymyslel alespoň vtipný bonmot: “Když chodí člověk na červenou, musí počítat s tím, že ho někdy něco přejede…!”
G. W. Bush se sice sexuálním skandálům úspěšně vyhýbal a stal se druhou hlavou USA, která se ujala prezidentování až na základě rozhodnutí soudu, zato byl v kurzu, když chtěl pomstít potupně zbořená “dvojčata” na Manhattanu. Pak ale sáhl svým krajanům na peníze a to neměl dělat. Nespokojenost s jeho prací podle včerejšího výzkumu vyjádřilo 70 procent Amreričanů, u nichž má podporu už jen 26 procent. Že by ho opustili i novinářští příznivci jeho teorie “inteligentního stvoření světa” a globálního oteplování…?
I takové jsou patologicky hrdé a neomylně dokonalé Spojené státy, nejen Václav Klaus…
