Velikost textu: normální | zvětšit | zmenšitInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Ingrid,
zítra Otýlie.

Můžete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uživatel: nepřihlášen

Více informací o klubu a členství v něm se můžete dozvědět na stránkách našeho klubu.

Anketa
Návštěvníci stránek - věk návštěvníků. Děkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Společnost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

DOPIS PŘÍTELI

Zdravím a přeji, milý pane Michale.

Dík za zajímavé video ze života veverek. Soukromý život veverek je vlastně docela podobný životu nás, lidiček: Věčný shon za potravou, nekončící péče o potomky, pořád dokola, atd. O sexu zásadně nemluvím. Všudypřítomná politika a války veverky nezajímají; prevít covid 19 jde mimo veverek. V tom nás veverky předčí, v tomto mají veverky zcela jasno!

Nabízím skutečný příběh –
Bydlím ve čtvrtém patře panelového domu, uprostřed jiných panelovách domů. Nechci je nazývat „paneláky“, protože význam slova „panelák, paneláky“ má v obecné mluvě hanlivý podtext. Místečko v panelovém domě je mým domovem, a domov je posvátné místo. Můj dům, můj hrad - to stále platí.

V mém čtvrtém patře betonové pevnosti jsem se vždy cítil bezpečně a „vysoko ve své věži, jako Robinson Jeffers“... K mému překvapení a úžasu jsem však jednoho podzimního časného rána hleděl z očí do očí rezavé veverce, samozřejmě hospodařící na vnějším parapetu okna, našeho výsostného území! A hospodařila, veveřice drzá, rázně, rychle a důsledně – obrovský muškát v péči paní našeho hradu, byl již z poloviny zdevastován, hlína z velkého květináče všude kolem a dosud nedotknutelný muškát veverkou poválen... A veverka se drze a bez bázně dívá do mých očí, co tomu jako říkám?! Nezvaný, ale vzácný, krásný a milý host, tahle veveřice! Moje žena, pečlivá zahradnice, otevírá okno aby veverce vysvětlila, že takto to dál asi nepůjde, že to jsme si jako nedomluvili,  atd. Známe to!  A veverka šups, a byla pryč!

Příhodu jsme společně a vesele zapisovali do paměti, když tu si paní hradu vzpoměla, že okno vedlejšího pokoje je otevřené, a... Opravdu, veveřice šmejdila i ve vedlejší místnosti, obhlížela možnosti ubytování bez nájmu a stravy bez placení, až teprve  otevření dveří ji přimělo k cirkusové akrobacii úprkem. Jen pár veverčích bobků zůstalo jako potvrzení návštěvy.
Hledala u nás, veveřička, místečko k postavení hnízda pro své potomky a něco dobrého na zub pro teď, a pro zimní zásoby. Bylo půlí října, bylo končící teplé babí léto, byl nejvyšší čas... Máš mé pochopení a souhlas, ale ve vzájemném respektu, milá veveřičko!

Již se neukázala, aby stvrdila návrh ústní smlouvy. Asi nalezla jinde, co hledala u nás. Zůstala po ní, po zrzce zrzavé, jen spoušť v květináči, pár veverčích bobků, překousnutý kabel venkovního čidla teploměru a veselá příhoda pro dva seniory. Což o to, poškozený teploměr nahradím novým, abych nezmeškal počátek mrazivých zimních dnů. Ale návštěvy černých korálků očí veveřičky, oddělených od mých brejlí jen sklem okna, takové návštěvy se již nedočkám. Byl jsem pro veverku veveřičku zcela jistě jen jeden z dalších, sobeckých, nepřejících lidiček...

***

Přeji konec současnému bláznění. Měj se, Michale. I ty, veverko veveřičko zrzko, s omluvou: Dondi – bude líp! A jak se vlastně jmenuje veverčí kluk? Veverčák? Veverák? Vever?  

Příběh je pravdivý, dopis rovněž. Covid 19, bohužel, doposud přítomný...
Břetislav Kotyza
* * *
Zobrazit všechny články autora


Komentáře
Poslední komentář: 16.01.2023  17:37
 Datum
Jméno
Téma
 16.01.  17:37 Břetislav Kotyza odpověď přátelům.
 12.03.  09:27 Břetislav
 10.03.  20:44 Evussa
 08.03.  23:28 Ivan
 08.03.  10:18 Břetislav
 08.03.  10:06 Břetislav
 08.03.  08:58 Von
 08.03.  05:14 Václav