Velikost textu: normální | zvětšit | zmenšitInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Matěj,
zítra Liliana.

Můžete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uživatel: nepřihlášen

Více informací o klubu a členství v něm se můžete dozvědět na stránkách našeho klubu.

Anketa
Návštěvníci stránek - věk návštěvníků. Děkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Společnost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Dráček Moheláček


Milí čtenáři, věříte na NÁHODU? Přiznám se, že já ne. Věřím, že tam někde „ve hvězdách“ jsou naše osudy zapsány a předurčeny. A proto se nám stává, že v určitém čase potkáme určitého člověka, který nám změní směr a obsah našich dnů a roků.


Když jsem se konečně vzpamatovala ze ztráty svého muže a vzpomněla si na jeho poslední slova, kdy mne nabádal, že si musím najít pevný bod a začít žít nový život, začala jsem se rozhlížet, kde bych našla takové společenství lidí, se kterými bych si rozuměla.

Našla jsem literární server a tam se poznala s Anny. Mladou (mohla by být mojí dcerou) a všestranně nadanou autorkou povídek a básní. Jednou mi poslala obrázek – fotografii, která mne natolik inspirovala, že jsem k ní napsala kratinký text, který vám nabízím k přečtení. Místo, kde se děj odehrává, je v okolí Mladé Boleslavi.

 


Za devatero řekami a desatero horami, za hustými černými lesy je kraj, kterému od nepaměti lidé říkají Buřinsko. Ti, kdo zde žijí, dobře vědí, že je kouzelný. Protéká jím říčka Mohelka a v ní žije poslední z draků, kteří v dávných dobách bývali strašnými pány nad touto zemí.


Když ji celou zničili ohněm a zdupali na mlat, zmizeli jednoho dne, jako by se po nich země slehla. Jen jeden zůstal, zapomenutý. Byl ještě maličký, nikomu neškodil, proto se nad ním Osud smiloval a dovolil mu, aby zůstal v řece Mohelce a pomáhal všude tam, kde je třeba.


A tak dráček létá nad krajinou, na jaře přináší zeleň na louky, a kam dopadnou kapky vody z jeho kabátku, tam vyrostou květiny pro užitek i pro potěchu očí.


V létě je celý zlatý, a kde proletí nad poli, tam zlátne i úroda. Ale nejvíc, nejvíc mu to sluší na podzim, kdy se příroda chystá k zimnímu spánku.


Dráček vylétne z řeky a kapičkami vody, kterou nese na svých křídlech, barví celý kraj třpytem zlata a šarlatu na listech stromů, laská naše oči hebkou zelení travin, pak skropí okolní lesy temnotou vodních hlubin a vrátí se do řeky, aby opět na jaře vylétl a probudil kraj k životu.

Marie Zieglerová

* * *

Foto © Anny Mahovská

Zobrazit všechny články autorky




Komentáře
Poslední komentář: 18.06.2014  00:31
 Datum
Jméno
Téma
 18.06.  00:31 Vesuvanka díky
 13.06.  18:53 vladimir c.
 12.06.  20:20 Mara Všem
 12.06.  17:22 Von
 12.06.  12:23 Vendula
 12.06.  09:51 M
 12.06.  06:13 Bobo :-)))
 12.06.  06:12 Bobo :-)))