Postupně se začínáme poznávat, zvykat si na sebe a stávat se přáteli, potkávat se, a tak snad bude namístě (kdo chce - není podmínkou) přiblížit ostatním své okolí, své milé, zájmy atd. Začali jsme pohledem z okna. Dalším pohledům se však meze nekladou, samozřejmě v etických hranicích, daných provozem těchto stránek.
Chcete se také zapojit? Je to jednoduché, pošlete fotku (fotky) i text na info@seniortip.cz a my z toho uděláme dokument, který se objeví na hlavní stránce v tématickém okruhu - Pohled z okna. Zatím to tak funguje a zde jeden z dalších pohledů - avšak pozor (!) název „Pohled z okna“ je jen přenesený. Tentokrát je to něco málo ze zajímavého setkání.
Na návštěvě
Znám člověka, kterého bych mohla nazvat přítelem! Poznaly jsme se před mnoha a mnoha lety na internetu. Bylo to v době, kdy jsem teprve poznávala taje elektronické pošty a nenasytně odpovídala na všechny emailové adresy, které mi přišly pod ruku. Moc jich tehdy ale ještě nebylo. A mezi těmito adresami byla jedna, kterou jsem dodnes neopustila.
Od té doby se známe, víme o sobě, a je to jeden z mála kontaktů, který léta stále přetrvává. Také jsme se již setkaly u mne v Ostravě, a když jsem byla letos v lázních, tak jsem se zase já podívala k ní.
Setkaly jsme se opět po více jak čtyřech letech. Žijeme bohužel dál od sebe. Jsem ráda, že mi věnovala kousek svého času, potěšila svými slovy, prosvětlila jedno krásné odpoledne. Jo, a také na harmoniku mi zahrála (však o tom, jak se na ní naučila hrát, krásně na našich stránkách psala).
Nemusím se s ní potkat dalších pár let, meilujeme si, telefonujeme. Možná je to málo, ale v danou chvíli to musí stačit. I tomu můžeme říkat přátelství!
No a pohled z okna Eviny příměstské chatky na zahradu byl krásný a já vám ho teď zprostředkovávám.
Možná je přátelství jen blud, ale já si myslím, že existuje!