Autor: Miloš (1931), učitel v.v. - Ona 12ti letá dívenka má dnes již 54 let - manželka mého syna - matka mých vnuček:
narodily se před 26 lety - děvčátka - dvojčátka - naše milá vnoučátka. Snacha je milá veselá paní a pohlavek je dávno odpuštěn.
S pozdravem Miloš
Pohlavek
Zkušenost moje - na mou čest
co Vám teď sdělím - to čistá pravda jest.
Trestal jsem dívenku - bylo jí tehdy 12 let.
Výchovný a jemný pohlavek jsem jí dal
by ctila řád školy, toužebně jsem si přál.
Pohlavek nicotný, ten výstrahou být měl
by i ostatním žákům
ten školní řád stále v uších zněl.
Životní ponaučení kantorům-mužům dávám:
Ať učíš cokoli, zeměpis, hudebku či jazyk český …
trestati zbrkle dívenku v škole? NE NE NE!
Dejte si na to bacha!
Za málo let jí Váš syn navlékne prsten snubní
a ona někdejší školačka je nyní Vaše SNACHA.
Ona je nyní zdrojem Vašeho štěstí
vždyť její děti jsou Vaše vnoučata
štěstím a radostí slzíte
když hrají si a dovádí jak malá koťata.
Nebýt té dívenky, co rušila Vám výuku
nevedl byste dědo dnes
svá vnoučata za ruku.
A ona dívenka, nyní již půvabná žena milá
má ráda své děti, manžela i Vás dědečku
a pohlavek co Vaše ruka jí uštědřila
Vám tato milá žena dávno odpustila.
Ale pozor, kantoři-chlapi!
Dejte si na to bacha!
Ne každá žena ráda odpouští!
A také ne každá snacha.
Miloš Tabarka