Trochu se pobát
Interview s rychnovským katem
Proč, mistře ostrého meče, stojíme právě na parkovišti vedle železničního přejezdu u rychnovského nádraží?
Proč? To nevíte, že jsem tu měl kaprifornu, koprofornu, kapfarnu či katovnu. A jestlipak víte, že jsem tenhle snížený příbytek musel zakoupit od svého předešlého kolegy?
Dovolíte otázku? Od kdy se mluví v Čechách o katech?
První zmínky jsou o nich k roku 995.
Co takhle Mydlář. Nebyl tu náhodou?
Byl tu ne náhodou, protože tu žil. Měl se snad jmenovat Václav a být mladším syn staroměstského kata Mydláře. Teda takhle to píše Josef Svátek v Pamětech kata Mydláře, a že měl být povolán od pana Gramba, držitele rychnovského panství, aby převzal úřad mistra popravčího. Ono se tam taky dočítám, že než ho otec pražský kat v Rychnově usadil osobně – doprovázet ho měla na té cestě manželka a všecky děti, tak že to ještě čtyři neděle trvalo. To proto, že za vydatné pomoci všech pacholků - psal se rok 1628 – musel vykonat ještě několik set exekucí. Mně se ten počet i na Staré Město Pražské zdá moc, ale asi se na to dívám jako kat z malého města.
Děti katů si mohly brát za životní partnery jen sobě rovné a nikdo je nesměl vzít do jiné služby na řemeslo.
To ano, jenže všecko je ještě komplikovanější. Do města mohu chodit jen určenou uličkou Vykázanou nebo Nekázanou, pro vás Havlíčkovou. V kostele svatého Havla se musím spokojit s vykázaným tmavým koutkem pod kruchtou a i svátost oltářní smím přijímat jako poslední. A když kat umře? Průvod jde před rakví, aby se nikdo nesnížil. Anebo musíme být zároveň pohodnými. To víte, tolik práce není, i když sem tam zaskočíme i k sousedům. Jako nedávno potřebovali vykonat právo v Solnici, 5. února 1717 to bylo. Ostatně pro Solnické byla tato poprava poslední. Vykonal kolega Grubner.
Že jsem tak smělý. Co je náplní vaší práce? A co za to?
Kdybyste dával pozor, mám funkce vlastně dvě: mistr ostrého meče - to je moc čestná funkce - a pak pohodný čili antoušek. S druhou prací se nadřu jako ras, zvlášť když je nějaká epidemie mezi zvířaty. A funkce první? Do práce musím na dvě strany: mučit do sklepa na radnici. Vás spíš bude zajímat, jestli jsme mučili v téhle radnici. Kdepak, to bývalo ještě ve starém dřevěném radním a právním domě; stával na stejném místě jako radnice zděná. Pro výkon svého povolání mám tam ve sklepení - jak jsem už řekl - veškeré potřeby po ruce. A druhé pracoviště je na Spravedlnosti - vy to místo jistě znáte, vždyť jde o bývalé vojenské cvičiště nad Vašimi zrušenými kasárnami; máme tu šibenici, dokonce od roku 1712 zděnou.
Prosím o pár hororů…
Nepředbíhejte, ještě jsem vám neodpověděl na otázku, co za to: 5 zlatých rýnských za popravu, mučení se platí extra. Po exekuci mám nárok na nějaký oděv odsouzeného, holomci dostanou diškreci. Nějak nerozumíte slovu holomek - přece katův pomocník. A teď k vašemu přání. Poprav bylo nemnoho, magistrát sice odsuzoval k trestu smrti, ale rozsudek musel potvrzovat apelační soud v Hradci Králové. Například 1712 cizoložník Jan Koucký odsouzen na dvě léta a kuběna jeho z města k šibenici vymrskána a na ni pověšena. 1717 lámáni kolem a pověšeni tři Židé za loupežné přepadení a několikanásobnou vraždu. 1727 prošla trojím stupněm útrpného práva a pak popravena Růžena Grisvinklerová za vraždu svého novorozeného dítěte. Vybral jsem vám jich jen pár, na co jsem si momentálně vzpomněl.
Upamatoval byste se na poslední?
Bodejť by ne, to byla poprava mrtvého kata.
Poprava mrtvého kata, poprava mrtvého kata. Neráčil jste se přeřeknout?
Neráčil, vy oponente, a raději nepřerušujte, nebo vám už nic nepovím. Kolega Kristián Zaška se opil, v takovém stavu zabil vlastní ženu, sebe smrtelně zranil. Teď jen stručně: Rozříznuté břicho, střeva venku, oni ho zašili, rychlý posel obstaral z Hradce povolení k exekuci, kat se stačil ještě vyzpovídat. Před popravou byl už mrtvý kat lámán kolem o 9. hodině ranní a po dvou hodinách jeho tělo bylo vyzdviženo do povětří, tedy oběšen. Jeho mrtvola byla pohřbena pod šibenicí. A tak právu bylo učiněno zadost 2. prosince 1752. Stejně pak už přišly jiné časy - Marie Terezie nechala šibenici zbořit, vím to na den přesně: 17. srpna 1765. A tak se stalo u 354 měst českých.
A potom už kat v Rychnově nebyl.
Ale byl, co by ne. Posledním byl Michael Oberreiter od roku 1836.
Děkuji za rozhovor.
A já za to, že jste se ke mně snížil.