Jak Němci slaví svátky vánoční…
Německé Vánoce začínají už v říjnu a listopadu – především v obchodech. Objevuje se tam postupně vánoční výzdoba a regály se začínají plnit věcmi vhodnými k výzdobě, či jako dárky. Lidé jsou většinou ještě poměrně klidní, jen ti absolutně organizovaní pečlivci a spořivci už kupují dárky. A ti, kteří se rozhodli strávit Vánoce mimo domov či mimo Evropu, už mají dávno zajištěný pobyt na vyvoleném místě. Doba mezi Vánoci a Novým rokem bývala pro všechny cestovní kanceláře dobou maximálního stresu a pro zákazníky nejdražším obdobím roku.
Koncem listopadu vyplácí většina firem „ vánoční“, což je často jeden plat navíc. Tímto dnem začíná ten pravý vánoční shon. Obchody se plní lidmi, kteří urputně hledají něco, co jejich rodinní příslušníci nebo přátelé ještě nemají a co by jim mohli darovat. Čtyři neděle před Vánoci začíná Advent. Dříve to byla doba půstu, odříkání a duševní přípravy na vánoční svátky. Dnes je to doba nákupu dárků a také oslav konce roku. Firmy pořádají pro zaměstnance vánoční párty, lidé se setkávají s přáteli, které jinak tak často nevidí. Ve všech domácnostech se instaluje vánoční osvětlení a večer se zapálí svíčka na adventním věnci – napřed jedna, potom dvě, tři, čtyři – a už stojí Vánoce přede dveřmi (tak to zní a rýmuje se v jedné německé písničce). Děti dostanou adventní kalendář, na kterém každý den otevírají jedna dvířka, skrývající nějaké sladké překvapení. Advent je také období pojídání vánočního cukroví.
6. prosince přichází Mikuláš. I to je především důvod k rozdávání dárků, většinou sladkostí a to především dětem. Mikuláš (Nikolaus) přichází v doprovodu čerta, Knechta Ruprechta a nebo Krampuse a vyslýchá menší, věřící děti, jestli byly v uplynulém roce hodné, poslouchaly rodiče a moc nezlobily. Potom jim přísně nakáže chovat se dále slušně a za odměnu jim dá nějakou tu maličkost. Ten hlavní dárek děti už dostaly předem, pokud si večer před 6. prosincem daly přede dveře boty, do nichž (nebo k nimž, pokud jsou dárky moc velké) jim rodiče naloží dárečky.
Když už hoří všechny čtyři svíčky na adventním věnci, přicházejí Vánoce. Nejpozději na Štědrý den, většinou ale dříve se v obývacím pokoji postaví a ozdobí stromek. Někteří, většinou mladí lidé, si s tím nedělají velkou práci a prostě vytáhnou z krabice skládací stromek z plastiku. O Štědrém dnu chodí hodně rodičů odpoledne s dětmi do kostela, kde se pořádá ochotnické divadelní představení s tématem narození Ježíše Krista v Betlémě. Účinkujícími jsou především děti z farnosti, které tu hru studovaly a zkoušely několik měsíců předtím. Následující štědrovečerní večeře je bohatá i na kapra se nezapomíná, ale často jsou párky s bramborovým salátem, raklet a nebo foundy. Hlavní atrakcí večera je rozdávání dárků, které rodiče v nestřeženém okamžiku naranžovali společně s Ježíškem (Christkind) pod stromečkem. Když to velké vzrušení trochu opadne, zpívají se vánoční písně. V některých muzikálně založených rodinách z toho vznikne opravdový koncert, k němuž eventuelně přijdou coby hosté příbuzní a přátelé. Ve většině případů se ale Štědrý den slaví v kruhu rodiny. Dříve rozšířené půlnoční mše se konají většinou jenom ve větších městech, protože na vesnicích je nedostatek duchovních, kteří zpravidla mají na starosti několik farností.
Na první svátek vánoční – Boží hod – oslavy vrcholí. Hodně lidí jde výjimečně do kostela, kam jinak celý rok ani nepřijdou. A v poledne je slavnostní oběd.
Německo je rozdělené na severní, kde je většina evangelíků a ti si pečou husy, kachny a nebo krůty, na katolickém jihu převládá zase kapr a nebo jiná ryba. Odpoledne je určeno pro návštěvy rodiny nebo přátel, spojené s gurmánskými orgiemi v pojídání dortů a cukroví. I na Štěpána – druhý svátek vánoční – to probíhá podobně, tedy s bohatým slavnostním obědem a návštěvami.
Vánoční stromky a osvětlení vydrží přes Silvestra a Nový rok do svátku Tří králů 6. ledna. Potom se stromky odstrojí a vánoční svátky definitivně končí. Ve školách jsou prázdniny, které začínají krátce před Štědrým dnem a končí po Novém roce. V katolických zemích, jako je Bavorsko, je konec prázdnin až po Třech králích.
Z 82 milionů lidí, žijících v Německu je 60 procent katolického a evangelického vyznání. To jsou lidé, kteří více nebo méně oslavují Vánoce podle starých tradic. Dalších 35 procent obyvatel nepatří k žádné církvi. Většina z nich ale oslavuje Vánoce podobně jako jejich věřící spoluobčané. Zbývajících 5 procent, tedy zhruba 400.000 jsou muslimové, kteří Vánoce pochopitelně neslaví. Mezi těmi je ale spousta netolerantních, kteří se snaží křesťanům jejich Vánoce různými akcemi znepříjemnit nebo znechutit. Proto mají němečtí policisté a hasiči o těchto svátcích míru a pohody pohotovost, zákaz dovolených a především ve velkých městech spoustu práce s likvidací různých rušících akcí, organizovaných především mladými arabskými nebo tureckými muži muslimského vyznání.