Kam jinam se v létě vypravit na výlet než do Beskyd, zelených kopců s hustými lesy, hor přátelských a domácky blízkých.
Můžete si tu vybrat z mnoha turistických cest a v případě dobrého počasí i krásných výhledů. Pokud chcete zdolat nejvyšší vrchol, Lysou horu, můžete jít třeba z Malenovic, ale také z Ostravice. My jsme se rozhodli pro druhou možnost. Když už se tedy rozhodnete do Beskyd vyrazit, určitě si rezervujte celý den. Vyplatí se to. Netroufáte-li si na výstup na Lysou horu, nevadí, můžete zůstat v údolí Ostravice a kochat se cestičkami v lese, poslouchat jak do ticha romanticky bublá potok s průzračnou vodou.
vznikla v 16. století kolem hamrů, při menších nalezištích železné rudy. První písemná zpráva pochází z roku 1581 z urbáře hukvaldského panství, kde se o ní píše jako o vsi Ostrawicze. V letech 1905 - 1908 zde byla postavena místní železniční dráha. Osadníci osídlovali i méně přístupné horské oblasti, budovali zde své usedlosti, zpřístupňovali horské lesy, chovali dobytek, robotovali v lese. Tak docházelo k postupnému rozšiřování obce a v roce 1951 patřila mezi největší. Podle řeky Ostravice se odvozuje název obce. Řeka své jméno získala podle prudkého, "ostrého" toku. Bývala kdysi řekou hraniční, později se stala hranicí zemskou mezi Moravou a Slezskem.
Pamětníkům chceme přiblížit jedno z nejznámějších míst v Ostravici, které leží přímo naproti nádraží v srdci rekreační oblasti, a tím je bezesporu hotel Freud. Kdo tam už dlouho nebyl, bude překvapen.
Hotel v posledních několika letech prošel renesancí a stal se tím, čím byl na samém počátku své historie „oázou odpočinku, klidu i zábavy“...
V letních měsících je k dispozici venkovní posezení "Pod kaštany". V areálu hotelu probíhá v létě výstava "Lidová tvořivost v Beskydech". Již více než sto let nabízí své služby návštěvníkům obce. Neopomeňte navštívit restauraci i pivnici hotelu. Při dobrém jídle, pití a rekreačním kulečníku máte čas na rozmluvy s přáteli o zážitcích z procházky.
Pohled do minulosti
Vznik hostince se předpokládá kolem roku 1871, kdy dům s číslem popisným 190 koupil starosta obce Jan Pavliska. V roce 1889 jej nechal přepsat na své děti Josefa a Arnoštu. Arnošta později vykoupila od bratra jeho půlku hospody a celý objekt pak nechala přestavět na hotel, který nesl název Parma, podle jejího manžela Leopolda Parmy, továrníka a starosty obce Tichá. Hotel však neprovozovali, ale jeho nájemci se stali manželé Fany a Ignác Freudovi. Později jejich syn Bernard hotel od majitelů koupil a začal budovat. Postupně nechal přistavět sál, verandu, kancelář a kuchyň se světnicí.
Po roce1918 došlo k přejmenování hostince na Hotel Freud. V hotelu se konaly zábavy a různé slavnostní akce, veřejné schůze i slavnostní schůze obecního zastupitelstva. Své sídlo tu měly Sokol a DTJ, hrálo se zde i divadlo. V budově hotelu fungoval i malý obchod. Protože Freudovi byli židé, v době německé okupace rodinný podnik Freudových skončil. Nejprve byli zbaveni majetku a poté transportováni do koncentračního tábora odkud se již nevrátili.
Hotel spravoval jmenovaný správce a po válce vypadal velmi schátrale, protože všichni správci se starali jen o to, aby se sami měli dobře.
Po válce převzal hotel synovec Freudových Emil Kolský, na původní tradici však již nenavázal. Hotel byl přejmenován na „Vzlet“, v roce 1950 znárodněn a tak byla definitivně zrušena vazba hotelu k rodině Freudových. Jejich jméno však hotel nese dodnes a chlouba dobrého jména hotelu pokračuje.
Majitelem se v roce 2000 stal Pavel Horvát, který opět obnovil všechny tradice a dobré jméno hotelu. Na otázku, zda věděl do čeho jde koupí hotelu odpovídá – „ne, ale když dáte dohromady partu obětavých, pracovitých lidí a vybavíte se trpělivostí, výsledek se pak určitě dostaví“. A my k tomu dodáme, že bez schopného manažera by to ani tak nešlo.
Dnes je hotel Freud opět vyhlášené místo odpočinku, bálů, dobrého posezení u dobrého jídla a majitel a ředitel Pavel Horvát se má proč usmívat.
Po příjemném občerstvení v hotelu Freud můžete pokračovat v obdivování okolních původních přírodních společenstev v rezervacích Mazák, Grúnik a Smrk. Většina živočichů a rostlin, kteří zde žijí a rostou jsou chráněni. Např. několik druhů střevlíků, otakárek feniklový, rak říční, čolek horský, mlok skvrnitý, užovka obojková a další. Jen ptáků na území Ostravice sídlí 80 druhů. K těm nejvzácnějším bezesporu patří rorýs obecný, sýček obecný, jestřáb lesní, čáp černý a další. Savci jsou zde zastoupeni plchem velkým, veverkou obecnou, netopýry, ježkem evropským, vydrou říční i rysem ostrovidem.