Bílá je bělejší,
po čokoládě se hubne a kofein snižuje krevní tlak
Hypoteticky řečeno; čas od času se ozve některý z výrobců něčeho, obvykle čehokoli, a dá sdělovacím prostředkům impulz, aby mu zvedly prodej vybrané komodity, která právě nejde na odbyt.
A nyní konec virtuální reality. Tak se jeden den dozvíme, že čokoláda škodí zdraví, vzápětí je tento fakt dementován, že naopak čokoláda, včetně koupelí v ní, vydatně zdraví podporuje; obalí nervy tuky a zklidňuje lidskou psychiku.
Jindy je riziková káva, resp. kofein, zejména pro “krevní vysokotlakaře” a kardiaky, což hned vyvrací další mediální argument tvrdící, že káva naopak těmto chorým pomáhá, stejně tak je to a alkoholem, který prý neškodí v malých dávkách v jakémkoli množství. Roztahuje cévy a zlepšuje krevní oběh, zejména ve formě červeného vína a slivovice…
O pracích prášcích ani nemluvě. Bílá je neustále, reklama od reklamy, bělejší, zatímco balení inkriminovaných pracích prostředků jsou svým obsahem čím dál menší a ještě menší, naopak jejich ceny rostou a rostou nebývale…
A pak jsou to jogurty a müsly tyčinky, které jsou jeden den dietní a pro fit formu, jindy zase obsahují hrozivé množství jedovatých cukrů a hrozí obezitou, stejně jako bůček a vepřové, zato prasečí koleno s křenem je dokonalé antidepresivum…
V těchto dnech je na tapetě voda z vodovodních kohoutků. Dvě třetiny lidí jsou spokojeny s její kvalitou, proto ji i pravidelně pijí. Vyplývá to z průzkumu společnosti Stemmark, která ale okamžitě konzumenty znejistí slovy, že stejné dvě třetiny obyvatel podle průzkumu vůbec neví, jaké je složení vody z vodovodu.
Podle ankety ji pije několikrát denně 74,7 procent lidí, několikrát týdně něco přes osm procent, jedenáct procent jen v případě, že není zbytí, jelikož je hnusná, a téměř šest procent osob se jí nikdy ani netkne….
A pak přijde ten hlavní marketinkový tah; přes 55 procent respondentů odpoví, že kupované vody považuje za chutnější, poněvadž voda z kohoutku je cítit chlórem. Více než dvě třetiny obyvatel si myslí, že voda z kohoutku není vhodná pro malé děti.
Další fází, jak pomoci skrytou reklamou výrobcům balených vod v pet-láhvích, je prozradit, co taková voda z kohoutku obsahuje. Podle pětiměsíčního výzkumu jisté zřejmě lobbistické agentury pije nejméně čtyřicet miliónů Američanů i Evropanů, tedy i Čechů, vodu z kohoutku, přičemž nemají zdání, že se v ní objevují stopy antibiotik, antidepresiv, léků proti revmatu i pohlavní hormony.
Nejde prý jen o ibuprofen, ale též o různá antibiotika, u nichž údajně hrozí, že ztratí svoji účinnost, pokud se bude užívat na předpis a kdy má. Už nyní se prý objevují kmeny tuberkulózy odolné proti antibiotikům.
I malé hodnoty léčiv v pitné vodě navíc mohou působit na embrya, na buňky ledvin, jejichž růst se zpomaluje, i na krev. Krvinky na ně mnohdy reagují jako na infekci.
Ve vodě byly nalezeny stopy skoro šedesáti různých léků, včetně medikamentů na snížení hladiny cholesterolu, léků proti bolesti, proti astmatu, epilepsii, na srdce a duševní nemoci i léky proti infekci i antibiotika, hormon estrogen a uklidňující léky a medikamenty na zlepšení nálady.
Čím zkrátka větší spotřeba léků z lékáren, tím je následně větší i jejich obsah ve vodovodní síti. Za posledních pět let vzrostl počet předepsaných léků v USA o dvanáct procent. U nás je tomu následkem Julínkovsko-cikrtovské reformy naopak.
Důvod je údajně prostý. Ne všechny látky tělo stráví, řada z nich je vyloučena močí, stolicí či potem a poté se dostane do odpadních vod. Čističky však nejsou zaměřeny na jejich likvidaci, takže se chemikálie promísí až do odpadních kanálů a řek.
Léky snižujících hladinu cholesterolu, na uklidnění a proti epilepsii přitom nezachytí ani moderní filtrační stanice, v nichž se čistí pitná voda. Přítomny jsou dokonce i ve švýcarských jezerech nebo v Severním moři. Tedy i v Česku. Takže se rozmyslete, pacienti: Lékárna za peníze, nebo vodovodní kohoutek zadarmo…
Tomu se říká psychická masáž se stoprocentní účinností. Než by si po přečtení této “sofistikované lobbistické studie” pustil zmatený obyvatel vodu z kohoutku, raději sáhne do portmonky a půjde si nakoupit nějakou balenou vodu…
Než mu jedna konkurence ve snaze očernit tu druhou oznámí, že v balených vodách jsou třeba zbytky čistících prášků a že umělé hmoty pet-láhví pouštějí karcinogenní látky…
Můj kamarád Robert, emigrant v SRN, ví o reklamě své. Má jako vyučený číšník z Karlových Varů v Böblingenu u Stuttgartu pronajatu svoji hospůdku.
“Je to konec deklarované svobody. Ty nejíš, co chceš, ale jen to, co ti podprahově vnutí reklama. To samé je s nákupem oblečení, knížek, auťáků, dovolených… Prostě goebbelsovština. Z každé kreditky se o tobě navíc dá zjistit kdykoli cokoli. Každý náš krok je zkrátka něčím ovlivňovaný… Nemůžeš říct, že jsi svobodný nebo nezávislý. Utopie…”
A svoji dobře placenou bezradnost řeší vypůjčeným bonmotem:
Koupíš cedník - teče. Dáš ho spravit - necedí…
