Nejen ostravská sportovní legenda
Josef M i k o l á š
nar.23. ledna 1938 ve Skalici, okr. Frýdek-Místek
Hokej začal hrát na hornickém učilišti v týmu Pracovních záloh v roce 1956, pak ve Vítkovicích, kde dostal příležitost hned v první sezoně.V roce 1958 se již objevil v juniorském výběru a v roce 1959 se stal nejúspěšnějším brankářem ligového ročníku. V tomtéž roce na Mistrovství světa byl již nominován jako třetí reprezentační brankář za Nadrchalem a Kulíčkem.
Rok 1961 byl jeho rokem! Na Mistrovství světa ve Švýcarsku byl již brankářskou jedničkou a Česko-slovensko se zde po 12 letech stalo mistrem Evropy a též po prvé zdolalo tým SSSR výsledkem 6:4.
V novinářské anketě se potom stal nejlepším sportovcem roku. V následující sezoně 1962-1963 získal trofej pro nejúspěšnějšího brankáře 1. ligy. Potom přestoupil do druholigového Chomutova, kde po dvou letech pomohl mužstvu vrátit se znovu do nejvyšší soutěže. Sportovní kariéru zakončil opět ve Vítkovicích v roce 1970. Následujících 5 let trénoval a vychoval vynikající brankáře Jaroslava Šindela, Luďka Brože a Ivana Podešvu. Pak se stal sportovním redaktorem Čs.sportu a v roce 1990 vedoucím sportovní redakce Moravskoslezského dne. V současné době je stále sportu věrný, externě spolupracuje se sportovním tiskem, rediguje měsíčník TJ VOKD Poruba a je tiskovým mluvčím FC Vítkovice.
Josefu Mikolášovi jsem položil na sekretariátě TJ Baníku Ostrava OKD, kde právě získával informace o výsledcích oddílu jachtingu na mistrovství ČR, několik otázek. Odpovědi budou jistě zajímat i naše čtenáře.
Jak se vám žije a stárne?
Žije se mi přiměřeně důchodu a věku. Už nevedu jako veterán fotbalové družstvo novinářů, jak tomu bylo pěknou řádku let, ale na sport jsem nezanevřel. Pomáhám řediteli TJ VOKD Poruba - Milanu Sirému se sportovním měsíčníkem, externě spolupracuji se sportovním tiskem, jsem tiskovým mluvčím fotbalu Vítkovice. A celkově se řídím motem vaší Koordinační rady seniorů a zdravotně postižených, že totiž nejlepším receptem proti stárnutí je aktivita. Stáří není žádné umění, umění je ho činorodě prožívat, pokud nám to zdraví dovolí a zatím to i v mých letech jde. Víte, mám takové heslo: Sportovat není nikdy marné, to se pomaleji stárne
Co je pro vás v životě nejdůležitější a proč?
Je to moje rodina, které nahrazuji časové výpadky minulých let, které jí dlužím za svoji sportovní i novinářskou kariéru. Moje žena Marie, kdysi hráčka národní házené v Chomutově, dcery Šárka, Lenka a Kateřina a tři vnučky Barča, Klára a Nelinka. A jeden, nejmladší vnuk Mikuláš. Stále je to též sport, v němž jsem vynikal - ve Vítkovicích vypomáhám v organizační činnosti oddílu, a dále jsou to ovšem přátelé, příroda a též naděje, že se lidé dokáží domluvit, spojit a žít v míru a k tomu může přispět i sport.
Když už nevíte jak dál, jste ochoten hodit flintu do žita?
Nemám flintu, ani nikde blízko u nás neroste žito. Takže ne, mám tvrdou hlavu a někdy jdu i čelem proti zdi, když to za to stojí a je ve prospěch společné věci.
Zůstáváte o dovolené doma nebo jezdíte raději k moři?
Jsem věrný naší chalupě, jsme tam se ženou nejšťastnější. V přírodě vždycky načerpám sílu, tam je náš druhý domov. Nacestoval jsem se jako aktivní sportovec víc než dost, dokonce jsem byl s hokejem až v Číně, Americe, Kanadě. Teď mám raději klid. Letos bylo hodně hub, byl jsem úspěšný, zásoby máme na celou zimu pro celou rodinu.
Máte nějaký neuskutečněný sen?
Snad každý z nás měl za svůj život nějakou vidinu, touhu něčeho dosáhnout, něčím být významný - naplnit svůj životní sen. Záleží na tom, jak jsme v tom snění reální, jak to odpovídá našim možnostem. Jistě, nejsou- li iluze, není rozčarování,ale bez fantazie by byl život fádní, neinspiroval by nás něčeho v životě dosáhnout. Mně se toho v životě podařilo dost! Díky osude! Jen jsme donedávna v rodině postrádali mužského potomka. Ale i tento sen se realizoval. Dcera Kateřina přivedla na svět syna Mikuláše, mého prvního vnuka. I jméno mu dali v návaznosti na mé příjmení a to byl můj nejkrásnější dárek k Vánocům.
Vzkážete něco našim čtenářům?
Přeji jim stále tak pěkný, čtivý a podnětný magazín SeniorTip, který je podle mne ojedinělý pro ty, kteří do této věkové kategorie patří, nejen v našem regionu, ale v celé republice. A seniorům všeobecně, mezi které i já se počítám, přeji elán mládí, hodně zdraví, štěstí a lásky, důstojné prožívání tohoto třetího věku, porozumění a pochopení problémů seniorů naší veřejností, vytrvalost a pevnou vůli bojovat proti nechtěným příznakům stáří. Vždyť seniorům sluší i ve stáří potěšit si duši.
S Josefem Mikolášem rozmlouval Ing. Lubomír Pásek, předseda Koordinační rady seniorů a zdravotně postižených Ostrava
Foto: Hokejové legendy - Josef Mikoláš a Jozef Golonka