Každý den slyšíme a čteme o řidičích, co nepřizpůsobí rychlost stávajícím podmínkám na silnici, co překračují nejvyšší dovolenou rychlost, co svým zaparkovaným vozem brání v chůzi chodcům či plynulému provozu, o takových, co nerespektují dopravní značky, či jezdí na červenou. Je s podivem, že aktivity těchto lidí nechávají ostatní obyvatele české kotliny v klidu, a někteří se k nim dokonce tu a tam přidají. Tyto přestupky páchají občané, kteří jsou schopni rozumově pochopit a fyzicky zvládat běžné právní normy, ale nejsou z čistě prozaického osobního důvodu ochotni se jim přizpůsobit. Náš společenský systém je založen na jisté obecné dohodě, na relativně demokraticky odsouhlasených pravidlech a zákonech. Pokud nepřizpůsobivost kohokoliv soustavně přesahuje hranice norem a zákonů, je vysoce pravděpodobné, že je to součást jeho životního stylu, a že se tak chová i v jiných oblastech života, nejen na silnici.
Pravděpodobnost, že bude při nezákonném chování na silnici přistižen je zatím velmi malá, a tak se tito lidé klidně chovají, jak se jim zlíbí, a své osobní zájmy nejsou ochotni limitovat nějakými předpisy vyjadřujícími dosavadní zkušenost a společenský zájem. Dosud jim to prochází a vyvolává to nevraživost těch odpovědných, kteří zákony dodržují. Když už je někdy takový přestupce postižen, vymlouvá se, hledá chybu v zákonech a někdy pokutu zaplatí, protože to pokládá za přijatelné riziko svého počínání. Pokud ovšem nespolehne na neschopnost úřadů pokutu vymoci.
Chtěl bych zdůraznit tu myšlenku, že nedodržování dopravního zákona bývá součást životního stylu člověka, který je ochoten respektovat jen taková opatření, která považuje za osobně výhodná. Osobně nevýhodné je však také např. zaměstnávat pracovníky na řádný pracovní poměr, přiznávat všechny příjmy, řádně platit daně, včas hradit faktury atp. Lze se tedy oprávněně domnívat, že se neukázněný řidič chová stejným způsobem i v této oblasti života. Naskýtá se tedy otázka, zda by se lidé, kteří soustavně porušují dopravní předpisy, neměli stát předmětem zájmu i jiných státních institucí, nejen policie, ale i např. finančního úřadu, a zda by se o jejich chování neměla mít možnost dovědět pojišťovna, banka a ostatní instituce, popř. i potenciální obchodní partneři. Kdyby k tomu došlo, asi by se rizikové chování v silniční provozu značně omezilo. Ztrátu několika tisícovek bohatší řidiči oželí, i nějaký ten trestný bod. Kdyby se však na internetu objevilo jméno řidiče s deseti trestnými body jako člověka neodpovědného a neochotného dodržovat zákony, byl by to signál pro pojišťovnu, finanční úřad apod. a byla by to vážná překážka pro rozvoj podnikání, pro získání půjčky, atp.
Pak by si každý rozmyslel, zda se vyplatí dopravní předpisy dodržovat, či nikoliv.
nerespektují dopravní značky, či jezdí na červenou. Je s podivem, že aktivity těchto lidí nechávají ostatní obyvatele české kotliny v klidu, a někteří se k nim dokonce tu a tam přidají. Tyto přestupky páchají občané, kteří jsou schopni rozumově pochopit a fyzicky zvládat běžné právní normy, ale nejsou z čistě prozaického osobního důvodu ochotni se jim přizpůsobit. Náš společenský systém je založen na jisté obecné dohodě, na relativně demokraticky odsouhlasených pravidlech a zákonech. Pokud nepřizpůsobivost kohokoliv soustavně přesahuje hranice norem a zákonů, je vysoce pravděpodobné, že je to součást jeho životního stylu, a že se tak chová i v jiných oblastech života, nejen na silnici.